Hlavní obsah

Utajovaná analýza spočítala obří náklady na český jaderný megaplán

Foto: ČTK

Jaderná elektrárna v Dukovanech může získat dva nové bloky. Stejně jako elektrárna v Temelíně.

Zatímco vláda Petra Fialy dolaďuje konsolidační balíček a hledá úspory ve státním rozpočtu, v útrobách ministerstev klíčí plán na obří jaderný projekt.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve hře není jen dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech (tam aktuálně probíhá soutěž na jeden blok), ale i té v Temelíně. Je možné, že příležitost postavit více bloků dostane vítěz probíhajícího dukovanského tendru. Zájem vlády o výstavbu hned čtyř reaktorů dokládá skutečnost, že experti chystají podklady důležité pro politické rozhodnutí.

Seznam Zprávy získaly analýzu Ministerstva financí, která řeší možnosti financování nových jaderných zdrojů. Česko má podle ní při zdravé finanční kondici šanci jadernou výstavbu ekonomicky zvládnout. Suma je to astronomická, po aktuálním přepočtu cena atakuje hranici dvou bilionů korun.

„Záměr vybudovat čtyři jaderné bloky ve stávajících jaderných lokalitách vyžaduje odhadem jeden bilion Kč (v cenách roku 2020). Po přepočtu dle indexu spotřebitelských cen je dopad v běžných cenách celkem 1,75 bilionu korun,“ stojí v analýze, kterou vládní politici obdrželi v utajeném režimu.

Peníze na výstavbu by stát dle materiálu poskytl společnosti ČEZ formou takzvané návratné finanční výpomoci. Podmínkou však je, aby stát vyřešil palčivá politická témata, která ovlivňují stav státního rozpočtu.

„Lze konstatovat, že české veřejné finance jsou schopny výstavbu čtyř jaderných bloků zajistit prostřednictvím návratné finanční výpomoci,“ stojí v analýze Ministerstva financí.

Tento závěr podle dokumentu platí, pakliže se podaří vyřešit řadu tlaků, které budou veřejné finance zatěžovat - stárnutí populace, klimatické změny, bezpečnost a obrana nebo rostoucí náklady na dluhovou službu.

Úkol pro další vlády

Časový harmonogram výstavby čtyř jaderných bloků je nejasný, na stole leží několik variant, které zmiňují možnost jejich dokončení v rozmezí let 2041 až 2052. Politicky by tak jaderná výstavba byla zavazující pro několik dalších vládnoucích garnitur.

„Vláda (budoucí vlády) musí stanovit výstavbu nových jaderných zdrojů prioritou a provádět strukturální reformy,“ píše se v analýze Ministerstva financí.

Rezort vedený ministrem Zbyňkem Stanjurou nechtěl detaily analýzy komentovat. „Harmonogram postupu výběru dodavatele jaderné elektrárny je dán a je plně v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo financí spolupracuje v rámci stálého výboru na přípravě podmínek financování. Výstavba nových jaderných zdrojů je prioritou vlády v oblasti energetiky,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdilo, že zmiňovaná analýza Ministerstva financí je jedním z podkladů pro rozhodování vlády o budoucnosti jaderné výstavby. S tím, že zmiňovaná cena 1,75 bilionu korun za všechny čtyři bloky se nijak neváže na sumy týkající se aktuálně probíhajícího tendru na výstavbu reaktoru v Dukovanech.

„Posouzení možnosti výstavby dalších jaderných bloků a příprava podkladů pro vládu je součástí vládního programového prohlášení a my počítáme s tím, že finální rozhodnutí o výstavbě dalších bloků bude mimo jiné zarámováno aktualizací Státní energetické koncepce, kterou má vláda projednat do konce roku,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka.

Politikem, který možnost výstavby čtyř jaderných bloků již několik měsíců prosazuje, je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Přikládám tomu enormní význam a domnívám se, že ještě tato vláda by měla rozhodnout o výstavbě ne jednoho, ale rovnou čtyř nových jaderných bloků. Z pohledu české energetiky jde o jednoznačnou prioritu,“ řekl na jaře Seznam Zprávám.

Neprolomit brzdu

Analýza Ministerstva financí zmiňuje několik podmínek nutných pro to, aby stát výstavbu jaderných bloků finančně zvládl. Zjednodušeně řečeno - analýza říká, že stát musí být v dobré finanční kondici a u vládního kormidla být rozpočtově odpovědní politici.

Dluh sektoru vládních institucí se nemá dostat nad hranici 55 procent HDP, což je takzvaná dluhová brzda. Důležitý je i strukturální deficit, který by se měl pohybovat do výše 0,75 procent HDP - jde o takzvaný střednědobý rozpočtový cíl.

Analýza varuje, že za nepříznivého ekonomického růstu a při zvýšení strukturálního deficitu by financování výstavby nových reaktorů mohlo být pro státní rozpočet nepříjemnou zátěží.

„V případě, že by došlo ke zvýšení střednědobého rozpočtového cíle na jedno procento HDP a zároveň nebyl tak vysoký ekonomický růst (uvažujeme o jedno procento nižší), tak za stejného chování vlády v relaci k maximálně daným výdajovým stropům by dluh s dodatečnou zátěží financování návratné finanční výpomoci již prolomil hodnotu dluhové brzdy,“ konstatuje materiál ministerstva.

Analytici rezortu rovněž upozornili, že plánování tak časově náročné akce, jako je výstavba nových jaderných bloků, může být ošemetné.

„Projekce na takto dlouhý horizont má řadu rizik. Nižší hospodářský růst, benevolentnější střednědobý rozpočtový cíl (pokud by byl umožněn aktualizovanými výpočty Evropské komise), vyšší přebytky ostatních jednotek sektoru vládních institucí umožňující vyšší deficity státního rozpočtu bez odpovídajícího nárůstu konsolidace dluhu jsou příklady faktorů, které mohou dluh zvýšit nad úroveň dluhové brzdy. Vyšší úrokové sazby zvyšují tlak na dodatečné úspory v rámci nastavených mantinelů,“ stojí v analýze.

Řeší se v ní i to, jak by stát peníze na financování výstavby získal. „V řešeném případě budou na krytí návratné finanční výpomoci vydávány dluhopisy, státní dluh a potažmo i dluh sektoru vládních institucí se zvyšuje o jmenovitou hodnotu dluhopisů. Návratná finanční výpomoc je klasifikována jako finanční operace, a tudíž neovlivňuje saldo státního rozpočtu ani saldo sektoru vládních institucí,“ stojí v materiálu.

Doporučované