Zákaz natáčení ve Sněmovně? Bez analýzy, přiznali úředníci

Když Poslanecká sněmovna udělila tříměsíční zákaz vstupu reportérovi Seznam Zpráv Lukáši Valáškovi, odvolávala se bezpečnostní pravidla. Stejně odůvodňuje i rozsáhlá omezení, která novinářům zakazují pořizovat videozáznamy ve většině sněmovních prostor, včetně chodeb, kde se běžně setkávají s politiky.

„Objekty Poslanecké sněmovny podléhají z bezpečnostních důvodů zvláštnímu režimu. Stanovená pravidla neslouží pouze k organizaci práce médií, ale především k zajištění bezpečnosti osob a ochraně prostor Poslanecké sněmovny,“ vysvětlovala dříve ředitelka sněmovního odboru médií a marketingu Gabriela Pavlíčková, která je podepsaná pod nejnovější verzí pravidel z minulého měsíce.

Jenže Seznam Zprávy nyní s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím zjistily, že detailní pravidla, která parlamentním politikům pomáhají vyhnout se konfrontaci s novináři před kamerou, nemají oporu v žádné odborné analýze.

„Kancelář Poslanecké sněmovny nedisponuje žádnou samostatnou odbornou studií, analýzou či textovým dokumentem vypracovaným konkrétním autorem či zadavatelem k otázce nutnosti omezení natáčení novináři,“ připustila Karolína Foldová ze sněmovního oddělení styku s veřejností.

Jak přesně tedy vedení Sněmovny stanovuje, kde v jejích budovách natáčet média mohou a kde nikoliv, zůstává nejasné. Omezení práce novinářů totiž instituce odůvodnila jen obecnými frázemi.

„Pravidla pro pohyb novinářů a pořizování audiovizuálních záznamů nevznikla na základě jednorázového teoretického dokumentu, ale představují průběžnou reakci na zákonné a vnitřní povinnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny při zajišťování řádného chodu zákonodárného sboru, jeho bezpečnosti a požární ochrany,“ dodala Foldová.

Jaká konkrétní bezpečnostní rizika vedla k tomu, že novináři smějí natáčet jen na vyznačených místech, však Sněmovna neuvedla. Pravidla přitom obsahují podrobný plánek, na kterém jsou jednotlivé části sněmovního areálu barevně označeny. Natáčení je povoleno jen ve vymezených prostorách. V dalších je zakázáno nebo podmíněno souhlasem.

Sněmovní aparát argumentuje, že konkrétně novináři s kamerou zasahují do práv poslanců. A to prý nepřijatelně.

„Pohyb a natáčení v prostorách, které nejsou určeny pro styk s médii, představuje nepřijatelný zásah do osobnostních práv poslanců a jejich práva na soukromí při výkonu mandátu mimo veřejná jednání,“ uvedla Foldová doslova. „Dále vstup do režimových či vyhrazených částí chráněného objektu bez oprávnění narušuje nastavené bezpečnostní protokoly a řádný chod zákonodárného sboru,“ dodala pracovnice sněmovního oddělení styku s veřejností.

Jenže novináři natáčejí poslanci zpravidla na veřejných chodbách. Utajené části sněmovního areálu nejsou vůbec přístupné.

Nejde o jedině zjištění, které žádosti podle informačního zákona přinesly. Ukázalo se, že přísné postihy novinářů v kvůli natáčení v zapovězených prostorách padly až za éry předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD).

Seznam Zprávy žádaly přehled všech případů od roku roku 2020. A Sněmovna sama popsala případy čtyř novinářů, které potrestala neudělením akreditace.

První dva případy jsou veřejné známé: Tříměsíční stopku dostal Lukáš Valášek, který s kamerou zpovídal poslance SPD Radima Fialu, Okamurova klíčového spolupracovníka. V době, kdy verdikt za červencové natáčení padl, o něm Sněmovna reportérovi neřekla. Dozvěděl se to náhodou. Až ve chvíli, kdy v září znovu chtěl jít klást dotazy politikům do Sněmovny.

Další postih se podle sněmovních odpovědí týkal nezávislé novinářky, která měla natáčet v zakázaných prostorách 11. června a znovu 1. července. Sněmovna jí 8. července oznámila, že její žádosti o akreditaci nebude vyhověno. Také v jejím případě padl tříměsíční trest. Tento popis sedí na Noru Fridrichovou, která o svém zákazu veřejně už mluvila.

Poslední, dosud neznámý případ se podle všech indicií týká reportérek Adély Jelínkové a Christine Havranové, které na jaře ve Sněmovně zpovídali ministryni Zuzanu Mrázovou (ANO). Bezpečně to říci ale nejde, protože Sněmovna ani v tomto bodě jména nesdělila. A kolegyně v době zákazu o akreditaci nežádali.

Současnou praxi přitom kritizují i novinářské spolky. Například organizace Reportéři bez hranic se za Valáška postavila. „Reportér Seznam Zpráv Lukáš Valášek se o tom, že mu Parlament odepřel přístup, dozvěděl až tehdy, když se tam dostavil na jinou akci. Reportéři bez hranic vyzývají Parlament, aby při odepírání přístupu novinářům poskytoval tuto informaci předem a s jasným odůvodněním a aby zajistil, že toto opatření bude úměrné, a umožnil podat odvolání novinářům, jimž byl přístup odepřen,“ stojí ve stanovisku organizace.

Úřednící, kteří podléhají šéfovi Sněmovny Tomio Okamurovi, pouze odvětili, že rozhodnutí udělal „odbor médií a marketingu“ a v písemné podobě neexistuje. „Na udělení novinářské akreditace není dle platných předpisů právní nárok a nejde o výsledek správního řízení,“ dodala vedoucí oddělení styku s veřejností Ljuba Čechová.

Sám předseda Poslanecké sněmovny Okamura novinářům dříve ve sněmovních kuloárech prezentoval, že blíže neupřesněným redaktorům Seznam Zpráv bude akreditace odňata. Když se ho na to pokoušela reportérka SZ v září zeptat, na videozáznam to odmítl komentovat a sám odešel do prostor, kde podle sněmovních pravidel novináři pořizovat video nesmí.

Ještě předtím si ale přivolal svou spolupracovnici, kterou ponoukl k tomu, aby novinářku u kladení dotazů začala natáčet. Stála přitom v prostoru, v němž je podle plánku z pravidel pro novináře natáčení zakázané. Videa ze „zakázaných“ prostor Sněmovny běžně pořizují i další politici.