Pětka SZ: Praha jedná o vedení. Ženy se dál perou o své místo v politice

Zdá se, že Starostové a Spolu si v Praze plácli. Do party, rozumějme do vedení Prahy, stále chtějí přibrat někoho třetího, zatím ale nevědí koho. Jednání jak s Prahou Sobě, tak s Piráty nicméně pokračují. Ochota, s jakou k dalším schůzkám lídři obou stran přistupují, se nicméně liší.

Zatímco lídr STAN a pravděpodobný primátor Petr Hlaváček se přiklání k variantě silné koalice se třetím partnerem, lídrovi Spolu pro Prahu Tomáši Portlíkovi by stačilo spojit se s vítězem letošních voleb. Jak píše Barbora Doubravová, teoretická místa v radě pro třetího partnera ještě jsou. Podle Hlaváčka pět obsadí STAN, čtyři Spolu a poslední dvě prozatím zůstanou neobsazená. Hodiny ale tikají, Starostové totiž chtějí mít všechno vyřešené už v listopadu.

Vláda tento týden schválila změny v inkluzivním vzdělávání, poslanecká sněmovna jednala třeba o rozpočtu. Takové zprávy ale poněkud zapadly mezi nevybíravým vyjadřováním některých politiků. Nejdříve ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka naznačil, že investigativní novinář Seznam Zpráv Lukáš Valášek je „blb“. A to přímo před zraky premiéra Andreje Babiše, který mezitím vyzval média, aby nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky.

Poté jednání ve Sněmovně přebila situace, která se stala ve středu pozdě večer: Šéfka poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová požádala o přestávku podobně jako zástupci dalších klubů. Její odchod od pultíku se ale podle předsedy STAN Víta Rakušana rozhodl komentovat poslanec SPD Miroslav Ševčík. Měl jí vzkázat, aby si „vzala menopauzu“. Ševčík nepopírá, že takové slovo řekl, nemířilo však podle něj na Šebelovou. Příliš mu nedůvěřují ani koaliční partneři. Předseda vlády Babiš ho dokonce během interpelací přivedl k pultíku, aby se omluvil. Nestalo se.

Vše, co o slovní potyčce víme, shrnuli Zuzana Najvrtová a Ondřej Groh. Ráda bych určité hrubnutí politické kultury, které jsme nejen tento týden pozorovali, nějak vtipně nebo alespoň trapně oglosovala, ale nejde to. Je to prostě jen nekonstruktivní a ostudné.

Česko má po minulém víkendu 26 nových nebo staronových senátorů a jednu novou senátorku. Většina patří nebo alespoň spolupracovala se Starosty a nezávislými, o nichž se mimo jiné začalo mluvit jako o lídrech opozice. Mezi poražené se pak dostala celá vládní koalice – nepřipsala si ani jedno senátorské křeslo. Komentátorka Tereza Povolná nicméně píše, že zejména ANO se neřadí do tábora poražených samo. Nejdrastičtější porážku utrpěly ženy, a potažmo my všichni. Má cenu ještě připomínat, že žen je v naší společnosti polovina a že by možná bylo dobré, aby to Parlament alespoň s přimhouřením obou očí odrážel?

Uvědomuje si to ostatně i předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS, podle kterého nejsme schopni připravit ženám podmínky pro vstup do politiky. Řešením prý ale určitě nejsou kvóty. Pochopitelně, že ne. Ani debata o takové věci nesmí v Česku přes politický práh. A o další alespoň drobné změny v tomto směru radši nechme bojovat jen těch pár političek a politiků ve Sněmovně. Ve výsledku stejně stačí, když si za dva roky u voleb do dolní komory zase řekneme, že složení Parlamentu neodráží složení společnosti, a pojede se dál.

Protesty ve Francii trvají už čtvrtým týdnem. Začalo to u studentů, na ně se postupně nabalily další statisíce lidí včetně zemědělců, odborářů a zástupců tzv. žlutých vest. Došlo na rabování a násilí. Prezident Emmanuel Macron slíbil, že tvrdě zasáhne proti lidem, kteří se účastnili střetů v ulicích, a vyzývá ke klidu. Marně. Další demonstrace jsou naplánované na sobotu. Nevšední pohled na dění ve Francii přinesla Kateřina Motyčková, která se zajímala o to, jakou roli v organizaci demonstrací sehrály sociální sítě.

Jaká byla ve zkratce odpověď? Stát nejspíš jejich roli podcenil. A pokud si chcete udělat přehled o tom, jak rozsáhlé protesty začaly, doporučuji rozhovor Barbory Sochorové s profesorem politologie Janem Rovným z prestižní pařížské univerzity Sciences Po.

Americký prezident Trump pootočil kurz v politice Washingtonu vůči Moskvě. Nedávno se se svým protějškem Putinem dohodl, že Rusko začne dodávat naftu na americké i světové trhy. První tanker měl podle místopředsedy ruské vlády Alexandra Novaka vyjet z přístavu ve čtvrtek. Poté šéf Bílého domu podepsal příkaz, kterým pozastavil nový balík protiruských sankcí. Jen několik dní před jeho platností.

A společně s tím se začala obracet i Trumpova rétorika vůči Ukrajině: Tento týden například zmínil, že je načase, aby za Ukrajinu místo Zelenského vyjednával někdo jiný. O ekonomických kulisách, ve kterých se partie mezi oběma státníky odehrává, ve čtvrtek v podcastu 5:59 mluvila Lenka Kabrhelová s profesorem ekonomie z Harvardovy univerzity Olegem Itskhokim. Kdybyste si tento týden měli poslechnout jen jeden náš díl, je to tenhle.

Možná jste si všimli, že všechny články, které doporučuji, psaly nebo se na nich podílely moje skvělé kolegyně. Snad nikomu nebude vadit, že to neodráží genderové rozložení sil v redakci. Kdyby náhodou ano, chci vás ubezpečit, že máme i šikovné reportéry, jen se mi do tohoto newsletteru nějak nevešli. Rozhodně to ale není správné a do příště se s tím pokusím něco udělat.