Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Eduard Muřický působí ve vedení Ministerstva průmyslu a obchodu od roku 2014. Ve funkci náměstka ministra pro řízení sekce průmyslu a stavebnictví se mu během loňského roku dostaly na stůl k podpisu žádosti podniků o vyplacení kompenzací nepřímých nákladů způsobených vyššími cenami za elektřinu – z důvodu dražších emisních povolenek.
U pěti firem však Muřický odmítl připojit svůj podpis. Ve čtyřech případech šlo o společnosti ze skupiny Agrofert expremiéra Andreje Babiše (ANO), v jednom o ostravské hutě s britskými vlastníky Liberty Ostrava, v jejíž dozorčí radě náměstek za stát působí.
Muřický se bál, že by si podpisem pod přiklepnutím finanční kompenzace pro Babišovy společnosti přivodil problémy. Náměstkova obava pramenila mimo jiné z účasti v pracovní skupině pro chemický průmysl v rámci Svazu chemického průmyslu, v níž působí i místopředseda Agrofertu Petr Cingr.
To Karel Havlíček podepsat kompenzace pro firmy Agrofertu problém neměl. V srpnu 2021 schválil žádost pro společnosti Synthesia a Precheza, v prosinci pak pro podniky Deza a Lovochemie. Celkem šlo o kompenzace ve výši 49,4 milionů korun.
Jeho střet zájmu byl přitom mnohem zásadnější než v případě náměstka Muřického – byl místopředsedou vlády Andreje Babiše a za jeho hnutí kandidoval jako lídr ve Středočeském kraji do Poslanecké sněmovny.
Kdo jiný než já?
Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo, že náměstek Muřický by podpisem kompenzací pro firmy Agrofertu zneužil postavení státního zaměstnance.
Podle právního názoru by vše mohlo být posouzeno jako střet zájmu pana náměstka, proto v takovýchto případech dává ministrovi k podpisu a k tomu odborné doporučení podepsat, čímž potvrzuje, že se jedná o oprávněné žádosti. Jiný postup by vystavil náměstka riziku, proto jsem podepsal já a plně si za tím stojím.
„V případě pěti žadatelů vznikly překážky v podobě rizika ohrožení jeho (náměstka Eduarda Muřického, pozn. red.) nestrannosti, v možnosti osočení střetu veřejného zájmu se zájmy osobními a zneužití postavení státního zaměstnance. Těmto rizikům se byl náměstek ministra průmyslu a obchodu podle zákona o státní službě povinen vyhnout,“ uvedl Marek Vošahlík z tiskového oddělení MPO.
Exministr a současný místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček si za svým rozhodnutím podepsat kompenzace pro firmy z Babišova holdingu stojí. „Podle právního názoru by vše mohlo být posouzeno jako střet zájmu pana náměstka, proto v takovýchto případech dává ministrovi k podpisu a k tomu odborné doporučení podepsat, čímž potvrzuje, že se jedná o oprávněné žádosti. Jiný postup by vystavil náměstka riziku, proto jsem podepsal já a plně si za tím stojím,“ řekl Seznam Zprávám.
Dodal, že po právní stránce nebyl jako ministr ve střetu zájmů se skupinou Agrofert. Ani politicky vzniklou situaci nevidí v rovině střetu zájmu, ač působil ve vedení Babišovy vlády a šlo o kompenzace pro firmy z podniku, jehož koncovým majitelem je právě expremiér.
„Někdo za Ministerstvo ale musí udělat rozhodnutí. To není o politice, ale o povinnosti ministra. Jestliže náměstek podepsat nemůže, musí ministr, jinak vystavuje rezort velkému problému. Žádosti byly v pořádku, nárok dle právního stanoviska byl jasný, pak musíme plnit,“ míní poslanec ANO.
