Hlavní obsah

Bartoš mění stavební zákon. „Druhá revoluce“ bude hotova do konce března

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Klíčovou změnou má být posílení ochrany přírody, kterou podle Bartoše zákon z pera jeho předchůdkyně Dostálové potlačil.

Reklama

24. 2. 2022 7:12

Nový stavební zákon schválený minulou Sněmovnou má platit od ledna 2023 a revolučním způsobem zrychlit schvalování staveb. Nová vláda v něm ovšem chystá rovněž zásadní změny.

Článek

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) finišuje s novelou stavebního zákona, jedné z nejdůležitějších norem, které byly přijaty v éře Babišovy vlády, respektive Bartošovy předchůdkyně Kláry Dostálové (ANO).

Novelu představí ministr Bartoš kolegům ze své vlády do konce března. Klíčovou změnou má být posílení ochrany přírody, kterou podle Bartoše zákon z pera jeho předchůdkyně Dostálové potlačil.

Získat potvrzení, že nová stavba neškodí přírodě, je přitom v současné době pro stavebníky jednou z největších překážek při získávání povolení, protože pro potřebná razítka je třeba oběhnout až sedm různých institucí a pak je poslat stavebnímu úřadu.

Podle původní verze zákona měla být po roce 2023 věc zjednodušena tak, že vliv stavby na přírodu zhodnotí samotný stavební úřad, který za tím účelem zaměstná potřebné experty.

Kritizují to však ekologické organizace, z jejichž pohledu se tak stane „kozel zahradníkem“, protože vedení stavebního úřadu bude mít zájem schválit co nejvíc staveb a námitky zaměstnanců z ekologického referátu může z těchto důvodů ignorovat.

A právě proto přišla v nové vládě ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) s návrhem takzvaného Jednotného enviromentálního povolení. Vliv na přírodu sice bude hodnotit jedna instituce, jak zamýšlela Klára Dostálová, nebude však součástí stavebního úřadu, ale – nejspíš – odborem na krajském úřadu. Stanovisko tohoto odboru nepůjde jen tak odmítnout. „Návrh enviromentálního povolení bude součástí novely stavebního zákona. Jeho podobu předáme do připomínkového řízení do konce března,“ potvrdila ministryně Hubáčková.

Dosud není jasný klíčový detail – jak bude krajský úřad povolení vydávat.

Z pohledu stavebníka by bylo jednodušší, kdyby ho vydal v rámci stavebního řízení, musel by však počítat s tím, že odpůrci stavby včetně ekologických organizací požádají o přezkum celého stavebního rozhodnutí.

Druhou možností je, že na krajském úřadu proběhne zvláštní správní řízení, při kterém stavebník získá „závazné stanovisko“, tedy papír s jasně stanovenými podmínkami, které se už ve stavebním řízení nezmění.

Že není mezi těmito dvěma možnostmi rozhodnuto, potvrzuje ministryně Hubáčková. „To se ještě stane předmětem diskuze,“ říká.

Záměr, s nímž se nová vláda pouští do oprav nového zákona, oceňuje ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš. Skepsi naopak netají Hospodářská komora, která chce zachovat stávající verzi zákona.

„Obecně jsme k této myšlence rezervovaní,“ uvedla Lenka Janáková z legislativního odboru komory. Podle ní stavební úřady ochranu přírody nepodcení. „Vyčlenění problematiky otázek životního prostředí do samostatného razítka, nebo dokonce úřadu nepovede k zásadnímu zrychlení stavebního řízení. Stavebník bude zase běhat od úřadu k úřadu jako slepička ve známé pohádce,“ upozornila jménem podnikatelů.

Všeobecnou shodu ve vládě už přitom získal další návrh na změnu od ministra dopravy Martina Kupky (ODS).

Ruší paragrafy, podle kterých se má zřídit zbrusu nový centralizovaný stavební úřad s pobočkami v krajských městech, podřízený přímo Ministerstvu pro místní rozvoj. Kupka proti tomu prosazuje, ať se zachová současný smíšený model stavebních úřadů, které budou i nadále součástí magistrátů a radnic větších měst. Vláda proto už do Sněmovny poslala „odkladovou novelu“, která platnost zákona odkládá na rok 2024 a vytvoří tak časový prostor, aby bylo možné obnovit model odsouzený bývalou ministryní Dostálovou k zániku. Odkladovou novelu má Sněmovna schválit už v prvním březnovém týdnu.

Právě exministryně Dostálová však Kupkovu změnu odmítá a odvolává se přitom na dobrozdání kanceláře Frank Bold Advokáti. Odkladová novela podle ní způsobí, že budou zrušeny stávající stavební úřady a nové v centralizované podobě nevzniknou. „Odhadujeme, že se jedná o stovky úředníků, kteří budou najednou bez zaměstnavatele a desetitisíce řízení, které zůstanou bez možnosti v nich relevantně rozhodnout,“ varuje Klára Dostálová.

Otevření již schváleného stavebního zákona využily také magistráty velkých měst, aby si zajistily větší vliv na územní plánování. Především požadují, aby mohly namísto jednotného stavebního řádu z dílny ministerských úředníků vytvořit vlastní stavební předpisy.

„Bojujeme, aby se náš návrh dostal na pořad jednání,“ potvrdil náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (TOP 09), který je však skeptický k tomu, že Bartošovo ministerstvo stihne návrhy do konce března zpracovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované