Článek
Představa Petra Macinky v roli ministra životního prostředí nahání ekologům hrůzu. Předseda Motoristů sobě, který zpochybňuje vliv člověka na změny klimatu, by na „zeleném křesle“ mohl mluvit i do podmínek hospodaření zemědělců.
„Erozní vyhláška je šikana, která bere zemědělcům flexibilitu a místo skutečné ochrany půdy ochromuje hospodaření. Budeme iniciovat její zrušení a místo ní podpoříme agronomická doporučení, precizní zemědělství a lokálně vhodná řešení,“ slíbili Motoristé svým voličům.
V první řadě je třeba říct, že i kdyby se česká protierozní vyhláška zrušila, nevyhnou se zemědělci plnění protierozních opatření, která kromě této vyhlášky nařizuje systém DZES 5, upravovaný Ministerstvem zemědělství a schvalovaný Bruselem. DZES je systém základních podmínek, které musejí farmáři plnit, aby získali dotace. A o tyto peníze rozhodně zemědělci nechtějí přijít.
DZES – klíč k dotacím
DZES (Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy) je soubor základních pravidel, která musí zemědělci dodržovat, pokud chtějí čerpat dotace z Evropské unie.
Určuje například, jak chránit půdu před vodní erozí, jak zacházet s organickou hmotou nebo jak pečovat o trvalé travní porosty a vodní toky. Pro farmáře je důležitý, protože zajišťuje přístup k podpoře a současně jim pomáhá hospodařit šetrněji – omezuje splachování půdy a živin do vod, podporuje zadržování vody v krajině a udržuje půdu úrodnou i pro budoucí generace.
Pokud by tedy Macinka chtěl zemědělcům ulevit, museli by Motoristé držet i Ministerstvo zemědělství a ani to by kvůli dohledu EU nestačilo.
Erozní pravidla jsou dnes skutečně často v některých detailech zemědělci kritizována, a rozhodně ne vždy jen těmi s intenzivním hospodařením, kteří by rádi obdělávali co největší lány. Jenomže ani většina farmářů oslovených redakcí SZ Byznys nechce chaotická a často se měnící pravidla úplně zrušit. Volají spíš po jejich zjednodušení.
Někteří kritizují například maximální limit půdy v tunách, který se z hektaru pozemku může spláchnout za rok. Protierozní vyhláška z roku 2021 stanovila hranici na devět tun, od letošního roku stejný strop vyžadují také pravidla DZES 5, týkající se ochrany půdy před vodní erozí. Došlo tím ke zpřísnění z dosavadních 17 tun a to se některým farmářům nelíbí. Pokud limit překročí, musí používat přísnější pravidla pro hospodaření.
Co chtějí zemědělci?
„Zrušit protierozní vyhlášku? Proti erozím bojovat musíme, jen myslím, že některé limity jsou nastaveny nesmyslně přísně. Povolený smyv by se měl zjemnit z devíti na 12 tun,“ uvažuje šéf Zemědělského družstva se sídlem ve Sloupnici Jaroslav Vaňous.
Prezident Agrární komory Jan Doležal neříká, že by chtěla největší farmářská organizace vyhlášku zrušit, ale komora prosazuje systém založený více na dobrovolnosti. Poukazuje na některé detaily. „Vadí nám povinnosti pro uživatele, které jsou nejen nákladné, ale také obtížně realizovatelné, jako je budování větrolamů na cizím pozemku,“ volá po změnách.
„Je fakt, že máme v České republice problém s erozemi. Podle mě je v podmínkách DZES 5 velké množství technologií, které se dají splnit. Není to katastrofa. Ale katastrofa je, že se legislativa stále mění,“ tvrdí Josef Čejka, hlavní agronom družstva ZD Dolní Újezd, které hospodaří na 9,5 tisíce hektarech na Svitavsku.
Bylo by namístě udělat některé změny, protože je to strašně složitý moloch.
Zrušení zmíněné vyhlášky by se nebránil farmář z Jilemnice Milan Soukup. „Jsem proti nařizování. Jsme v kopcích, kde se splavuje půda, a sami přes deset let používáme technologie pro ochranu půdy,“ říká. Podle něj jde česká vyhláška nad rámec požadavků EU.
Kukuřice tři roky po sobě? Už to jde
Aktivní farmář z jižních Čech a místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl by uvítal některé změny. „S erozí je třeba bojovat, je spousta podniků, které obdělávají obří lány, a je to nebezpečné,“ říká a dodává: „Ale bylo by namístě udělat některé změny, protože je to strašně složitý moloch.“
Navrhuje, aby se zjednodušily povinnosti, které farmáři mají na erozí ohrožených půdách. Například musí přibližně půl roku dopředu hlásit, jakou technologii použijí na poli, přičemž v té době často ani nevědí, co tam vypěstují.
Obecně už ke zmírnění některých environmentálních pravidel dochází. Například podniky mohou zasít kukuřici na stejném poli tři roky po sobě, což dříve nešlo. „Je to úlitba pro ty, kteří dokola pěstují například kukuřici,“ poukazuje Štefl na změnu pravidel v DZES 8, zaměřujících se na osevní postupy. Zatímco dříve bylo nutné dodržovat čtyřletý osevní postup, dnes se musejí zemědělci tímto pravidlem řídit alespoň na 40 procentech ploch.
Vodní eroze je v Česku čím dál větší problém. Hlášeno je okolo 500 událostí ročně, je to ale jen zlomek skutečného stavu. Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy uvádí, že hlášení zachycují jen odhadem kolem osmi procent případů.
Změkčí EU pravidla?
Aktuálně se také připravuje novela protierozní vyhlášky, která bude poprvé hlídat vedle vodní eroze také větrnou erozi. Pod ochranou nových pravidel by bylo dalších zhruba 600 tisíc hektarů zemědělské půdy, zejména na jižní Moravě a v Polabí. Na rozdíl od vodní eroze, která hrozí na svažitých pozemcích, větrná eroze vede k degradaci půd v nížinách.
Navrhovaná opatření zemědělce zavážou k tomu, aby byla půda pokrytá vegetací, a to zejména na jaře a na podzim v období největších rizik. Půda by neměla ležet ladem, ale být vždy oseta alespoň například meziplodinami či podsevy. S přímými kompenzacemi pro zemědělce se nepočítá. Části farmářů se nová pravidla nelíbí a není jisté, že novela projde.
Také v Evropské unii rostou tlaky na zrušení povinné ochrany půdy proti erozi. Evropský parlament 8. října schválil vyloučení pravidla DZES 5 ze seznamu povinných standardů Společné zemědělské politiky. Parlamentní text říká, že členské státy mohou určit vlastní pravidla nebo mohou některé závazky přesunout do takzvaných ekoschémat, tedy dotací za ekologická opatření.
Návrh nyní míří do trialogu, to znamená, že Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU budou při společném jednání hledat jeho kompromisní znění.
