Článek
Česko nyní neuvažuje o vstupu do Rady míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Rozhodovaly by o tom Sněmovna i Senát, bylo by to složité, uvedl.
Babiš dříve řekl, že chce pozici k Radě míru koordinovat s ostatními státy Evropské unie. Pozvánku ke členství dostalo Česko na konci ledna. „Budeme postupovat podle toho, co řeknou další členské státy. Některé řekly, že tam nepůjdou. V tuto chvíli my to neřešíme,“ podotkl v sobotu ministerský předseda.
Babiš se v této souvislosti vyjádřil také k tomu, kdo by měl Evropu zastupovat při případných jednáních s Ruskem o válce na Ukrajině. Podle Andreje Babiše by o válce na Ukrajině měli s Ruskem jednat také zástupci evropských zemí: „V čele delegace by měli být ti hlavní hráči, to znamená německý kancléř Merz, britský premiér Starmer, pak Macron a vzhledem k tomu, že Georgia Meloni má velice dobrý vztah s Trumpem, tak i ona.“
Za výhodu členství v Radě míru by považoval, že v radě bude řada například arabských zemí, s nimiž by se dalo jednat mimo jiné o investicích.
„V tuto chvíli zatím o tom neuvažujeme. U nás by to bylo i složité, že by o tom rozhodovaly dvě komory, Sněmovna i Senát. Opozice by na to měla negativní názor,“ míní Babiš. „V této chvíli my tam vstupovat nebudeme, není to teď téma pro nás,“ dodal. Například předseda poslanců koaličního hnutí SPD Radim Fiala na konci ledna řekl, že Česko by v Radě míru být mělo, nemělo by za to ale platit horentní částky.
Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil v lednu na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Naopak například Francie či Slovensko oznámily, že se nyní nepřipojí, zdrženlivě se vyjádřily Itálie či Německo.
Agentura Reuters dříve uvedla, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou rady a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun), jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
