Hlavní obsah

Další návrh na snížení platů politiků. Piráti chtějí ubrat ze základu čtyři procenta

Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek

Reklama

Do Sněmovny se dostane další návrh na snížení platů politiků. Tentokrát s ním přicházejí Piráti. Chtějí politikům sáhnout rovnou do základu.

Článek

Do Poslanecké sněmovny se v nejbližších týdnech dostane další návrh na snížení platů politiků.

Představili ho Piráti, kteří chtějí poslancům a senátorům trvale snížit základ pro výpočet platů o čtyři procenta. Do budoucna by chtěli mírně krátit i valorizace platů soudců a mimo hru nejsou ani platy manažerů státních firem.

Návrh by podle nich mohl začít platit od 1. července v rámci dalších vládních úsporných balíčků. Jediní, komu by měly zůstat platy stejné, jsou ministři. „Členů vlády je jen 18, tudíž by úspora nebyla zásadní. Zároveň jde o zodpovědnou funkci,“ uvedl předseda pirátského klubu Jakub Michálek. Roční úsporu odhaduje na půl miliardy korun.

Michálek věří, že – vzhledem k tlaku koaličních stran, opozice i prezidenta – by se politici na změně mohli dohodnout.

Platová základna poslanců byla 84 060 korun, čtyři procenta z ní jsou necelých 3500 korun.

Jak politikům rostly platy?

Podívejte se, jak v průběhu let politikům rostly platy.

Prezident Petr Pavel vyzval politiky ke snížení vlastních platů před pár týdny. „V této tíživé době není možné na jednu stranu snížit růst důchodů a na druhé straně ponechat růst platů ústavních činitelů. A proto vyzývám vládu, aby s opozicí projednala úpravu, která zajistí, že se na úsporách budeme bez rozdílu podílet všichni,“ uvedl poté, co s výhradami podepsal návrh na snížení výše valorizace důchodů.

Zastropování odměn manažerů

Součástí návrhu je i úprava platů vrcholových manažerů státních firem. Těm by měl návrh upravit základ mezd o čtyři procenta v dalších smlouvách o výkonu funkce a v bonusech.

„Odměny by měly být zastropovány včetně bonusů na úroveň určitého násobku či procenta platu premiéra. Vše navíc jen po schválení vlády,“ uvedl Michálek, podle nějž třeba ředitel ČEZ v současné době bere mnohem vyšší plat, než má premiér.

Bonusy ve veřejných organizacích podle návrhu nebudou navázané na objem tržeb v situaci, kdy to nemá se zásluhami nic společného. „A naopak lidi drahé ceny energií poškozují. Toto by měl stát prosadit jako většinový vlastník a menšinoví vlastníci zatleskají, protože dostanou vyšší dividendu,“ uvedl Michálek. Narážel tím na rekordní zisky ČEZ, které vznikly v důsledku vysokých cen energií.

U soudců a státních zastupitelů by se plat nesnižoval, ale návrh počítá se čtyřprocentním snížením budoucího růstu. Michálek navrhuje koeficienty u soudců krajského soudu snížit o 0,02 a u vrchních soudů o 0,04 s náběhem podle stejného pravidla. „Už dnes mají soudní funkcionáři velmi hezké platy.  To je správně, protože je to součást nezávislosti soudce, ale na druhé straně sami soudci na to upozorňují, že na důstojnou mzdu pro justiční personál stát nemá, což je špatně,“ vysvětlil.

Návrhy na zmrazování platů politiků jsou sněmovním evergreenem. Zástupci koalice i opozice se k nim s větší či menší úspěšností vracejí pravidelně.

Zatím naposledy se o to pokoušel předseda hnutí ANO Andrej Babiš, když nejprve poslancům vyčetl ceny jídla v poslaneckých kantýnách. Na projednání tohoto bodu však poslanci měli pouze 50 minut, proto se o něm nehlasovalo.

Ke zmrazení platů zatím naposledy došlo v roce 2022, kdy dostali přidáno jen vybrané profese, jako jsou hasiči či zdravotníci. Letos si ústavní činitelé polepšili zhruba o 13 procent. Platová základna se odvozuje od průměrné mzdy podle takzvaného automatu. Poslancům a senátorům tak vzrostly o 11 600 korun, ministrům o 22 100 korun a prezidentovi o 38 500 korun.

Reklama

Doporučované