Hlavní obsah

Glosa: Hrozí bankrot? Rozpočet je v mlze, vláda neodpovídá

Petr Holub
reportér
Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová doporučila svému nástupci rezignaci.

Reklama

Nejde tak snadno říci, že Česko má „fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě“. Katastrofa nakonec nemusí přijít. Pokud tedy letošní bilance není ještě horší, než to vypadá z dostupných informací.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tři bývalí ministři financí hodnotí stav rozpočtu jako katastrofální. Příjmy se nedaří naplnit, výdaje budou nad plánem, odpovídající kroky k nápravě vláda nenavrhuje. Deficit státní pokladny proto letos vysoko překročí plánovaných 295 miliard korun. Exministryně Alena Schillerová doporučila současnému ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi rezignaci, zbylí dva účastníci diskuze v České televizi, Miroslav Kalousek a Jiří Rusnok, neprotestovali.

Když bývalí strážci státní pokladny školí svého nástupce, z principu to ještě neznamená, že je rozpočet, slovy Miroslava Kalouska, před bankrotem. V každém případě ovšem položili exministři současné vládě pár vážných a konkrétních otázek.

Příjmy rozpočtu prý budou proti plánu nižší o 110 miliard, protože se nedaří vybírat takzvanou windfall tax a očekávání nesplní ani příjmy z emisních povolenek.

Proti této výtce ovšem nabízí jistý argument březnový výběr daní. Pokud by byly finanční úřady u klíčových daní stejně úspěšné v dalším průběhu roku, naplní daňový plán, i kdyby neviděly z windfall tax ani korunu. Výpadek z povolenek mohou dorovnat například dividendy polostátního podniku ČEZ.

Exministryně upozornila i na to, že platný rozpočet nepočítá s 20 miliardami na červnovou valorizaci penzí, v plánovaných výdajích na výstavbu dálnic a železnic zase chybí 30 miliard. Přinejmenším u dopravních investic však může pomoci slíbená půjčka Evropské investiční banky.

Nejde proto tak snadno říci, že Česko má „fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě“. Dokonce nemusí znamenat katastrofu, ani když se bilance proti plánu propadne o 50 miliard. Deficit by pak dosáhl 4,2 procenta HDP, tedy pořád o procentní bod lepší úrovně než v letech 2020 a 2021. A státní dluh by se zastavil na úrovni 44,5 procenta HDP. Tedy na podobné hodnotě, na jaké byl už koncem minulé krize v roce 2013. S nápravou je možné začít v příštím roce při rozpočtových škrtech, o kterých kabinet už tři měsíce jedná.

Daňové poplatníky přesto může zneklidnit jedna okolnost. Na otázky kolem nízkých příjmů, vysokých výdajů a chystaných úspor sama vláda dosud věcně neodpovídá. Nejde proto vyloučit, že bilance letošního rozpočtu je ještě horší, než se zdá z veřejně dostupných informací, a současní ministři o tom nechtějí vůbec mluvit.

Exministři, kteří mají nepochybně dobré informace, před tím varují, i když z přirozené loajality k národní vládě nejdou do těch nejhorších detailů.

V pochybnostech o rozpočtu zůstane veřejnost určitě ještě nejméně pár týdnů. V konkurenční televizi Prima oznámil ministr dopravy Martin Kupka, že plán na záchranu rozpočtu koncem dubna nebude. „Dohoda musí být na stole v průběhu května,“ oznámil další, klidně i měsíční odklad.

Reklama

Doporučované