Článek
Ministerstvo zahraničních věcí informovalo prezidentskou kancelář o tom, jak si představuje podmínky, za nichž hlava státu vycestuje na summit NATO v Ankaře. Prezident je chce ještě řešit s premiérem.
„Byli jsme ústně informováni. Výsledek chce pan prezident probrat přímo s předsedou vlády,“ řekl Seznam Zprávám šéf hradní komunikace Vít Kolář. Dokud k tomu nedojde, nechce Hrad zveřejňovat detaily.
Podle informací Seznam Zpráv kvůli cestě na summit Černínský palác navštívil prezidentův kancléř Milan Vašina. Kancelář není s informacemi, které obdržela, spokojena. Údajně měly spíš charakter obstrukce než návrhu.
Vláda v pondělí rozhodla, že v souladu s předběžným opatřením Ústavního soudu zapíše prezidenta na seznam akreditovaných osob na summit NATO v Ankaře. Hlavou delegace zůstává ale premiér a zúčastní se obou hlavních akcí summitu – neformální večeře i formálního jednání.
Jakou roli má na summitu hrát prezident, odmítli členové vlády na opakované dotazy říci. Není ani jasné, kolik spolupracovníků a jakých s sebou prezident může vzít a které části summitu se má účastnit. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl jen to, že prezident bude mít jiné letadlo než zbytek delegace.
Prezident je přesvědčen, že podle protokolu a zvyklostí je automaticky hlavou delegace on. Babišovi nabízí kompromisní řešení - aby se každý zúčastnil jedné ze dvou hlavních akcí.
Zda se s prezidentem do konání summitu ještě sejde, se novináři předsedy vlády ptali už v pondělí. „Pan prezident podal žalobu k Ústavnímu soudu, nevím, co bychom spolu ještě řešili,“ řekl k tomu Babiš. A dodal, že věc teď bude řešit právě ministerstvo zahraničí.
Kysela: Cesta „jen naoko“
V souvislosti s konfliktem navíc přetrvává otázka, zda vláda dostatečně vyhověla opatření Ústavního soudu, které jí uložilo prezidenta připsat do delegace. Ústavní právník a bývalý poradce prezidenta Jan Kysela například míní, že vláda Pavlovi umožnila cestu na summit „jen naoko“.
Zatímco podle prezidenta kabinet jedná v rozporu s opatřením Ústavního soudu, Babiš je přesvědčen o opaku. „Ústavní soud uložil vládě – kromě zřízení potřebné akreditace –, aby se zdržela jednání, kterým by účast prezidenta a jeho doprovodu bránila nebo ji ztěžovala,“ uvedl prezident.
O tom, zda vláda naplnila usnesení Ústavního soudu, v praxi není přesvědčen ani Kysela.„Prezidentovi asi nešlo o to, aby se nějak dostal do Ankary. To by dovedl bez součinnosti vlády. Prezident republiky se chtěl dostat na summit. Pakliže summit v zásadě spočívá ve dvou akcích a vláda ho neumístila ani na jednu, nejsem si jist, jestli se prezidentovi dostalo toho, čeho se skrze Ústavní soud domohl,“ říká Kysela.
Kromě dvou vrcholných jednání státníků na summitu probíhá několik doprovodných akcí i bilaterálních jednání, při kterých prezident nepotřebuje součinnost vlády. Opačně tomu ale podle Kysely je právě u zmíněných dvou jednání, kam prezidenta vláda nechce pustit. „Ústavní soud řekl, že mu vláda nemá bránit, otázka je, jestli tohle není bránění,“ poznamenává Kysela.
Co na to NATO?
Nabízí se pak i otázka, jak celou roztržku bude vnímat NATO. Diplomatický protokol Aliance totiž počítá s tím, že hlavou delegace je nejvýše postavený činitel daného státu – v tomto případě tedy prezident.
„Aliance nepočítá s tím, že by se národní politická reprezentace nedokázala domluvit,“ říká k tomu bezpečnostní analytik Jan Jireš, který v minulosti vedl branný úsek Stálé delegace při NATO.
„Alianci je jedno, kdo za stát tam vystupuje. Může je ale v NATO začít štvát, že jim Češi neschopností domluvit se způsobují organizační problémy. Pro organizátory, což je Turecko a NATO, by v té situaci daná země byla troublemaker, který komplikuje organizaci summitu,“ nastínil Jireš.
