Článek
S Vladimirem Putinem si i v časech krvavých bojů volal například francouzský prezident Emmanuel Macron, rakouský kancléř Karl Nehammer, německý kancléř Olaf Scholz či britský premiér Boris Johnson. O tom, zda je průběžná komunikace s ruským vládcem správná cesta, dnes debatovali unijní lídři.
Český premiér Petr Fiala zastával postoj Putina spíše izolovat, řekl novinářům před odletem z Bruselu.
„Rozdílné pohledy se objevují. Vedli jsme o tom podle mého názoru dobrou a přesvědčivou debatu. Zaznívaly názory, že je třeba Vladimira Putina izolovat, ale i to, aby od nás věděl, co chceme,“ popsal jednání český premiér a uvedl i argument humanitárních důvodů.
„Já jsem stoupenec spíše izolace Vladimira Putina, ty kontakty v tuto chvíli nevedou k nějakým výsledkům. Zkouší se různé formy a cesty. Společným zájmem je, aby nebyly naplněné cíle Vladimira Putina. A důležité je, že tyto kroky se nedějí za zády Ukrajiny,“ dodal Fiala.
Zachraňme kukuřici a obilí
Bruselský summit v úterý odpoledne skončil. Zatímco v pondělí řešili politici zákaz dovozu ruské ropy, výsledkem úterního jednání je výzva členským státům bloku, aby vystupňovaly pomoc Ukrajině s exportem jejích zemědělských produktů, který ochromila ruská blokáda přístavů v Černém moři.
Přijaté závěry mimo jiné volají po urychlení rozvoje takzvaných koridorů solidarity s intenzivnější přepravou ukrajinského obilí nebo kukuřice ve vlacích a kamionech. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela Rusko používá potraviny jako zbraň a vytváří hrozbu „globálního hladomoru“.
Obilný byznys. Rusové dál rabují ukrajinská sila, ukazují snímky
Ruské lodě od začátku války proti Ukrajině blokují černomořské přístavy, jako je Oděsa, přes které dříve měsíčně proudilo až 4,5 milionu tun zemědělské produkce. V ukrajinských skladech je mezitím podle Kyjeva zaseklých přes 20 milionů tun obilí, které by běžně putovaly nejen směrem na západ, ale také do některých afrických a blízkovýchodních zemí. OSN už v této souvislosti varovala před možným hladomorem v některých chudých a na dovozu potravin závislých zemích.
Ukrajinských zásob se zároveň zmocňují okupanti, kteří je podle Kyjeva začínají odesílat do Ruska.
„Evropská unie přijímá aktivní opatření s cílem umožnit ukrajinské zemědělské vývozy,“ deklarovali dnes premiéři a prezidenti sedmadvacítky. V závěrech schůzky odkazují na sadu doporučení, s nimiž nedávno přišla Evropská komise ve snaze urychlit složitou pozemní přepravu milionů tun plodin. Iniciativa „koridorů solidarity“ se týká posílení vlakové i kamionové dopravy či zrychlení procedur na hranicích.
Evropská rada dnes vyzvala k urychlení práce na těchto koridorech a k usnadnění potravinových exportů z Ukrajiny přes pozemní cesty i unijní přístavy. Představitel EU, který pod podmínkou zachování anonymity informoval o průběhu jednání, uvedl, že klíčová je v tomto směru železniční doprava, zatímco možnosti té silniční jsou takřka zanedbatelné. Podle tohoto diplomata jsou na místě i úvahy o vývozu produkce z Ukrajiny přes Bělorusko.
Náhradu za pšenici z Ukrajiny a Ruska spaluje vedro
Vzhledem k dopadům ruské blokády na země za hranicemi EU se dnes k jednání unijních lídrů připojil prezident Senegalu Macky Sall, který předsedá Africké unii.
Předseda vrcholných unijních schůzek Michel mu za vystoupení poděkoval v twitterovém příspěvku, v němž obvinil Moskvu z toho, že využívá potraviny jako „válečnou zbraň“. „Ničí úrodu, blokují tuny obilí, riskují globální hladomor,“ napsal.
Evropská rada zároveň vyzývá Moskvu k ukončení černomořské blokády. Od ruských představitelů v uplynulých dnech zaznívala slova o tom, že za ruskou blokádu může Západ a že její uvolnění je možné jen při stažení protiruských sankcí. Dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyhlásil, že Rusko s blokádou přístavů přestane, když je Ukrajina odminuje.