Jsem stoupenec izolace Putina, řekl Fiala. Summit řešil i záchranu obilí

S Vladimirem Putinem si i v časech krvavých bojů volal například francouzský prezident Emmanuel Macron, rakouský kancléř Karl Nehammer, německý kancléř Olaf Scholz či britský premiér Boris Johnson. O tom, zda je průběžná komunikace s ruským vládcem správná cesta, dnes debatovali unijní lídři.

Český premiér Petr Fiala zastával postoj Putina spíše izolovat, řekl novinářům před odletem z Bruselu.

„Rozdílné pohledy se objevují. Vedli jsme o tom podle mého názoru dobrou a přesvědčivou debatu. Zaznívaly názory, že je třeba Vladimira Putina izolovat, ale i to, aby od nás věděl, co chceme,“ popsal jednání český premiér a uvedl i argument humanitárních důvodů.

„Já jsem stoupenec spíše izolace Vladimira Putina, ty kontakty v tuto chvíli nevedou k nějakým výsledkům. Zkouší se různé formy a cesty. Společným zájmem je, aby nebyly naplněné cíle Vladimira Putina. A důležité je, že tyto kroky se nedějí za zády Ukrajiny,“ dodal Fiala.

Bruselský summit v úterý odpoledne skončil. Zatímco v pondělí řešili politici zákaz dovozu ruské ropy, výsledkem úterního jednání je výzva členským státům bloku, aby vystupňovaly pomoc Ukrajině s exportem jejích zemědělských produktů, který ochromila ruská blokáda přístavů v Černém moři.

Přijaté závěry mimo jiné volají po urychlení rozvoje takzvaných koridorů solidarity s intenzivnější přepravou ukrajinského obilí nebo kukuřice ve vlacích a kamionech. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela Rusko používá potraviny jako zbraň a vytváří hrozbu „globálního hladomoru“.

Ruské lodě od začátku války proti Ukrajině blokují černomořské přístavy, jako je Oděsa, přes které dříve měsíčně proudilo až 4,5 milionu tun zemědělské produkce. V ukrajinských skladech je mezitím podle Kyjeva zaseklých přes 20 milionů tun obilí, které by běžně putovaly nejen směrem na západ, ale také do některých afrických a blízkovýchodních zemí. OSN už v této souvislosti varovala před možným hladomorem v některých chudých a na dovozu potravin závislých zemích.

Ukrajinských zásob se zároveň zmocňují okupanti, kteří je podle Kyjeva začínají odesílat do Ruska.

„Evropská unie přijímá aktivní opatření s cílem umožnit ukrajinské zemědělské vývozy,“ deklarovali dnes premiéři a prezidenti sedmadvacítky. V závěrech schůzky odkazují na sadu doporučení, s nimiž nedávno přišla Evropská komise ve snaze urychlit složitou pozemní přepravu milionů tun plodin. Iniciativa „koridorů solidarity“ se týká posílení vlakové i kamionové dopravy či zrychlení procedur na hranicích.

Evropská rada dnes vyzvala k urychlení práce na těchto koridorech a k usnadnění potravinových exportů z Ukrajiny přes pozemní cesty i unijní přístavy. Představitel EU, který pod podmínkou zachování anonymity informoval o průběhu jednání, uvedl, že klíčová je v tomto směru železniční doprava, zatímco možnosti té silniční jsou takřka zanedbatelné. Podle tohoto diplomata jsou na místě i úvahy o vývozu produkce z Ukrajiny přes Bělorusko.

Vzhledem k dopadům ruské blokády na země za hranicemi EU se dnes k jednání unijních lídrů připojil prezident Senegalu Macky Sall, který předsedá Africké unii.

Předseda vrcholných unijních schůzek Michel mu za vystoupení poděkoval v twitterovém příspěvku, v němž obvinil Moskvu z toho, že využívá potraviny jako „válečnou zbraň“. „Ničí úrodu, blokují tuny obilí, riskují globální hladomor,“ napsal.

Evropská rada zároveň vyzývá Moskvu k ukončení černomořské blokády. Od ruských představitelů v uplynulých dnech zaznívala slova o tom, že za ruskou blokádu může Západ a že její uvolnění je možné jen při stažení protiruských sankcí. Dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyhlásil, že Rusko s blokádou přístavů přestane, když je Ukrajina odminuje.