Babiš a Fico vezou ministry k jednomu stolu. Opozice varuje před Moskvou

Česko-slovenské mezivládní konzultace mají letitou tradici, která sahá do roku 2012. Oba kabinety se doposud sešly osmkrát, k pauze ale došlo za minulé vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Ten jednání se slovenskými protějšky přerušil v březnu 2024 kvůli hlubokým neshodám v zahraniční politice, zejména kvůli přístupu Bratislavy k válce na Ukrajině a kontaktům tamních představitelů s Ruskem. Vztahy se pak pohybovaly v režimu takzvané udržovací diplomacie.

Po volebním vítězství hnutí ANO a vzniku nové koaliční vlády s SPD a Motoristy bylo zřejmé, že vztahy se Slovenskem naberou na intenzitě. Už v prosinci zamířil do Bratislavy předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura v doprovodu koaličních poslanců, následně Slovensko navštívili i noví ministři.

Postupně se se svými protějšky bilaterálně sešli už všichni, s výjimkou ministra pro životní prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě), který se šéfem rezortu stal dodatečně koncem února. Jeho bilaterální cesta na Slovensko se nicméně podle informací redakce už připravuje.

Úterní zasedání obou kabinetů, které má demonstrovat obnovení česko-slovenských vztahů na této úrovni, se symbolicky uskuteční v regionu - ministři se sejdou půl hodiny před polednem na zámku Nová Horka na Novojičínsku. Jednání bude podle vládního zdroje redakce jen mezi ministry, bez doprovodných delegací.

„Budou sedět všichni kolem stolu. Nebude to jeden na jednoho, rovnou všichni, aby i slyšeli, co ostatní ministři dělají. Výstupem bude společné memorandum o vzájemné spolupráci, které budou podepisovat premiéři na závěr jednání,“ doplnil zdroj.

Zúčastnit by se měli všichni ministři, premiéři Andrej Babiš i Robert Fico na tom trvají. I tato stoprocentní účast bude novinkou – v minulosti totiž některé ministry zastupovali na společném zasedání náměstci.

Obnovení mezivládních konzultací oznámili Babiš s Ficem letos na začátku ledna. „Slovensko je pro nás prioritou. Obnovíme společné zasedání našich vlád,“ řekl tehdy Babiš. Kromě kulturní a historické blízkosti český premiér zdůraznil i obchodní vazby mezi sousedskými státy.

V pondělí pak ve svém videu na sociálních sítích potvrdil, že obě vlády mají mnoho společných témat, přičemž mínil hlavně energetiku. Řešit se tedy bude současná situace s pohonnými hmotami či emisní povolenky. „Měli jsem 75 let společný stát, je to jeden z našich největších partnerů, naše firmy tam investují. Má to logiku a určitě to je důležité pro vzájemnou spolupráci,“ shrnul Babiš.

Podle informací redakce se přípravy na jednání řídily hlavně důrazem na praktickou spolupráci. Cílem je řešit konkrétní problémy lidí na obou stranách hranice.

Už minulý týden česká vláda schválila Memorandum o prohloubení spolupráce mezi oběma zeměmi. V něm má každé ministerstvo svou část s prioritami a úkoly, které má naplňovat. Podle Strakovy akademie se má otevřít cesta k užší spolupráci v zahraniční politice, ekonomice, obraně, digitalizaci, cestovním ruchu i sportu.

Prohlubovat by se měl rovněž strategický dialog v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance, oživit se má Visegrádská čtyřka. Tento formát byl ale v posledních letech paralyzován rozdílnými postoji členských států k Rusku a válce na Ukrajině.

Podle politologa Aleše Michala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se každopádně restart mezivládních jednání dá vnímat především jako snaha vlády Andreje Babiše ukázat veřejnosti, že obnovuje dobré vztahy se slovenskou vládou. „Ta povaha vztahů se Slovenskem je totiž dvojí - s celou společností a aktuální vládní koalicí. A proto jsem přesvědčen, že se v prostředí domácí politiky bude tato spolupráce dobře prodávat,“ sdělil redakci.

Od jednání nicméně nic výrazného nečeká. „Nečekám nic, co bychom od podobných jednání neviděli už v minulosti. Je to určitá forma závazku pro zahraničně-politický program obnovy V4, které dnes ale nejvíc brání roztržka Polska s Maďarskem,“ doplnil politolog.

Milan Školník, politolog z České zemědělské univerzity, soudí, že společné jednání vlád je nutné vnímat jako projev vůle k velmi dobrým vztahům se zemí, ke které máme historicky i jazykově nejblíže. „Možná i jako určitou snahu o oprášení myšlenky V4, ačkoli ve vztahu k Evropské unii vystupuje slovenská vláda spíše kriticky, zatímco postoj české vlády lze označit za pragmatický,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Ostřejší slova na adresu úterní schůzky zaznívají od opozice. Expremiér Petr Fiala uvedl, že oba kabinety k sobě mají blízko v názorech na Ukrajinu, Rusko či destrukci EU. „Do trojice jim už chybí jen (maďarský premiér) Viktor Orbán, který ale asi nemůže kvůli blížícím se volbám,“ vyjádřil se pro ČTK. Seznam Zprávám na dotazy neodpověděl.

Ke zrušení mezivládního zasedání vyzval Andreje Babiše europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). „Maďarská vláda Viktora Orbána prosazuje politiku Ruska, ne-li pro něj špehuje. Slovenská vláda Roberta Fica je jejím nejbližším, takřka jediným partnerem. A proto teď není tím, kdo by měl být preferovaným partnerem naší země,“ vzkázal na sociálních sítích.

Šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09) každopádně upozornil na to, že udržovat blízké vztahy se Slovenskem je důležité. „Na parlamentní úrovni je to samozřejmou součástí naší práce. Ale žijeme v nebezpečné době a současná vláda Roberta Fica nedělá dobrou politiku vůči tomu, kdo nás společně ohrožuje - tedy vůči putinovskému Rusku,“ poznamenal pro redakci.

Zasedání obou kabinetů podle něho bude promarněnou příležitostí. „Nezapomínejme, že vláda Roberta Fica leštila kliky v Kremlu a hrozila zablokováním společného postupu v EU v otázce sankcí proti Rusku a dalších. I proto my musíme trvat na tom, že s režimem v Rusku, který ohrožuje naši bezpečnost, není možné dělat kompromisy. Je to v zájmu České republiky, a to musí vědět i Andrej Babiš,“ dodal senátor.

Vládě blízké zdroje připustily, že mezi Prahou a Bratislavou nadále, i s novou Babišovou vládou, existují rozdílné pohledy na některé věci, v drtivé většině jde o zahraničněpolitické věci typu Rusko a Ukrajina. „Andrej Babiš prostě nepojede do Moskvy za Vladimirem Putinem, nebude tam na přehlídce 9. května, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války. Jsou tam tedy i rozdílné pohledy, každý máme své zájmy,“ naznačil redakci zdroj s tím, že oba státy by si měly bez balamucení i vyjasnit, v čem se neshodnou.

Kromě Slovenska má Česká republika společné zasedání vlád ještě s Polskem a Izraelem. S Varšavou se ale loni konzultace nestihly a s izraelským kabinetem se už dvakrát odložily kvůli bezpečnostní situaci v regionu.

Slovensko má kromě Česka ještě společné zasedání s ukrajinským kabinetem. Naposledy se sešly v říjnu loňského roku, vlády obou zemí podepsaly dohody o spolupráci, o úpravě režimu na hranicích i řešení odkupů nemovitostí. S Maďary slovenští ministři žádné oficiální společné zasedání nemají.