Slovensko pokukuje po koalici ochotných. Evropa se bojí úniků do Moskvy

Slovensko po měsících zdrženlivého přístupu k evropským debatám o Ukrajině naznačuje, že by se mohlo vrátit k jednacímu stolu. Prezident Peter Pellegrini dokonce počátkem ledna zmínil možnou účast Bratislavy na jednáních takzvané koalice ochotných. V Česku se tento signál čte jako důležitý test – nejen slovenské zahraniční politiky, ale i snah nové vlády Andreje Babiše o užší česko-slovenské vztahy a obnovení silnější spolupráce ve střední Evropě.

Podle diplomatických zdrojů však v evropských metropolích panuje opatrnost. Nejde ani tak o samotnou účast Slovenska, jako spíš o otázku, kdo by jej do koalice pozval a zda by citlivé informace z jednání nezamířily dál – směrem k Moskvě.

„Předně je musí někdo pozvat. Francie nebo Británie jakožto tahouni koalice o této ambici ale zatím mlčí. Něco může naznačit dnešní schůzka Roberta Fica a francouzského prezidenta, kterou Fico avizuje,“ řekl redakci diplomat obeznámený s debatami. Zároveň upozornil na obavy, „aby obsah jednání koalice neunikl od slovenských zástupců do Moskvy. Je známo, že Fico všeobecně rád hodně mluví.“ V této souvislosti diplomaté připomínají i dřívější cesty Roberta Fica do Moskvy.

Slovenský prezident Peter Pellegrini své stanovisko představil po lednové schůzce tří nejvyšších ústavních činitelů. „Jsem rád, že pan premiér souhlasil s tím, abychom na nejbližší setkání koalice ochotných na úrovni buď ministerské, nebo obranné poslali některého ministra vlády – ať už ministra zahraničních věcí, nebo ministra obrany,“ uvedl prezident v diskuzní relaci STVR. Zároveň zdůraznil, že účast na jednáních nemá znamenat změnu slovenských postojů: „Nikdo nebude měnit kurz a jasná stanoviska, která dnes vláda má.“

V Praze se tento posun sleduje velmi pozorně. Kabinet Andreje Babiše (ANO) dává opakovaně najevo snahu o těsnější vazby se Slovenskem, oživení spolupráce ve visegrádské čtyřce a silnější koordinaci v rámci NATO i Evropské unie. Slovenský vstup do koalice ochotných by v tomto kontextu znamenal nejen symbolický návrat Bratislavy k jednacím stolům, ale také potenciální posílení regionální koordinace.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) klade důraz především na alianční rozměr. „Jsem dlouhodobě názoru, že musíme posilovat spolupráci v rámci NATO, ale vždy říkám, že to musí být společně s USA. Důrazně říkám, že nesmí docházet k fragmentaci, jinak Aliance ztratí sílu,“ uvedl pro redakci.

Dodal, že Slovensko je suverénní partner. „Slovensko je suverénní a významná země, nikdy jim ale nebudeme radit ani je poučovat,“ poznamenal vicepremiér s tím, že je čistě na Slovensku, jak bude ke koalici ochotných přistupovat. „Za nás se náš vztah vůči Slovenské republice nemění, je to země, která je nám historicky nejbližší, a podle toho budeme vždy vystupovat,“ doplnil Havlíček.

Podle poradce prezidenta Petra Koláře by byl slovenský vstup do koalice ochotných vítaný, ale jen za určitých podmínek. „Bylo by to prima,“ sdělil Seznam Zprávám s tím, že Česko by mohlo Slovensku nabídnout své zkušenosti a pomoci při zapojení. Zároveň ale varoval: „Nemělo by smysl, kdyby Slovensko vstoupilo do Koalice ochotných, aby tam škodilo.“

Otázka důvěry se v debatě objevuje opakovaně. Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra upozorňuje na dvě roviny. „Fakticky firmy na Slovensku toho na Ukrajinu dodávají dost, a proto SR má zájem být tam, kde se řeší financování.“ To je podle něj argument pro účast. Současně ale dodal, že členové koalice ovšem musí mít jistotu, že to, co se projednává, nebude druhý den v médiích, nebo dokonce v Kremlu. „Nebo že se rozhodnutí nebudou obstruovat,“ vzkázal.

Bývalý ministr zahraničí a nyní poslanec ODS Jan Lipavský podmiňuje případný vstup jasným vymezením. „Pokud se Slovensko ztotožní s cíli a stanovisky koalice ochotných, tak proč ne. Ale to by znamenalo obrat ve slovenské zahraniční politice, z mého pohledu pozitivním směrem,“ uvedl pro redakci.

Podobně se vyjadřuje i další exšéf české diplomacie Tomáš Petříček. „Byl by to určitě pozitivní krok, pokud by Slovensko rozšířilo řady koalice ochotných,“ napsal Seznam Zprávám a dodal, že by bylo přínosné, kdyby Česko a Slovensko koordinovaly svůj postup při podpoře Ukrajiny, ukončení války a zajištění dlouhodobé bezpečnosti ve východní Evropě. „A to i případně na půdě koalice,“ dodal.

Z jiné politické pozice hodnotí situaci předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „Česko a Slovensko už jsou v koalici, díky naší nové vládě. Jde o koalici pro mír, kdy obě země silně podporují úsilí USA o urovnání konfliktu na Ukrajině,“ okomentoval případné „námluvy“ Bratislavy. Možný vstup Slovenska do koalice ochotných považuje za jeho vnitřní rozhodnutí a dodává: „Pokud by se rozhodlo pro vstup, právě v koalici ochotných by přibyl další mírový hlas.“

Opatrnost vůči Slovensku má však hlubší kontext. Premiér Robert Fico v minulosti opakovaně cestoval do Moskvy a patří k nejtvrdším kritikům vojenské pomoci Ukrajině v EU. Zároveň ale v posledních měsících vysílá signály pragmatismu. Setkal se s Donaldem Trumpem, jehož vliv na část slovenské politické scény zůstává silný, a nyní se chystá i na jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle diplomatů může jít o „oťukávání terénu“ a snahu nevypadnout úplně z evropské hry.

Do toho vstupuje i regionální kalkul. Maďarsko míří k volbám a pozice Viktora Orbána – Ficova politického vzoru – už není tak neotřesitelná jako dříve. I to může slovenského premiéra vést k pragmatickému pošilhávání po návratu blíž k evropskému mainstreamu.

S Macronem se brzy sejde i český premiér Babiš – 11. února, den před mimořádným summitem Evropské unie, jehož tématem bude udržení konkurenceschopnosti EU, ho Macron pozval na oběd.

Z českého pohledu by případná účast Slovenska v koalici ochotných znamenala rozšíření regionálního zastoupení v tomto formátu a vytvoření prostoru pro užší česko-slovenskou koordinaci v otázkách Ukrajiny a evropské bezpečnosti. Zároveň by šlo o krok, který by podle diplomatů vyžadoval jasné vymezení role Slovenska a shodu na základních cílech a pravidlech fungování koalice.

Česko a Slovensko již deklarovaly, že obnoví mezivládní konzultace, které předloni přerušil tehdejší kabinet českého premiéra Petra Fialy (ODS) právě kvůli rozdílným pohledům obou zemí na klíčová zahraniční témata. Do jaké míry budou oba kabinety debatovat o Ukrajině, ani jedna strana zatím nenaznačila.

Takzvaná koalice ochotných vznikla jako neformální platforma států, které jsou připraveny nad rámec běžných struktur EU a NATO aktivně koordinovat podporu Ukrajiny. Zaměřuje se především na vojenskou, finanční a průmyslovou pomoc, otázky dlouhodobého financování a bezpečnostní záruky pro Kyjev. Nejde o formální organizaci s členstvím, ale o politicko-bezpečnostní formát, jehož složení se může měnit podle témat a úrovně jednání.

Hlavní roli v koalici hrají Francie a Velká Británie, významně se zapojují také Německo, Polsko či pobaltské státy. Jednání probíhají na úrovni premiérů, ministrů zahraničí a obrany nebo bezpečnostních poradců. Důraz je kladen na důvěru mezi účastníky a schopnost přijímat rozhodnutí bez následných obstrukcí.

Součástí této iniciativy je kromě více než 30 zemí také Česko, které se za vlády bývalého premiéra Petra Fialy aktivně účastnilo společných jednání těchto států. Babiš se zpočátku stavěl ke koalici ochotných zdrženlivě, na počátku ledna se ale do Paříže na její jednání vypravil. Schůzku poté označil za důležitou, některé body společné deklarace byly ale podle něj pro Českou republiku nepřijatelné. Země například nikdy nepošle vojáky na Ukrajinu.