Babiš s Ficem ohlásili restart vztahů

/Od zvláštních zpravodajů z Bratislavy/

Vydalo se Česko zahraničněpoliticky „slovenskou cestou“? Otázka, která se v Praze řeší už od říjnových sněmovních voleb, zatím nemá jasné rozuzlení – a to i přes to, že premiéři obou zemí ve čtvrtek v Bratislavě oznámili, že se česko-slovenské vztahy „vrací zpátky do sedla“.

Vztahy oslabily na jaře 2024, kdy tehdejší kabinet Petra Fialy odvolal společné jednání vlád. Důvodem byla ztráta důvěry i odlišná politika vůči napadené Ukrajině a k Rusku jakožto agresorovi.

Andrej Babiš teď vztahy napravoval. Do Bratislavy ve čtvrtek - chřipce navzdory - vyrazil na tradiční první oficiální zahraniční cestu.

Robert Fico ho na nádvoří úřadu vlády uvítal vřelým objetím. Je to pro něj vzácná návštěva, protože od Ficova návratu k moci v roce 2023 jde teprve o druhého unijního premiéra, který do Bratislavy dorazil.

„Dohodli jsme se, že budeme pokračovat ve formátu společných jednání vlád,“ řekl na úvod tiskové konference Fico. Nejbližší jednání se uskuteční v Česku, podle Babiše 31. března.

Fico mluvil i o ambici obnovit sílu Visegrádské skupiny. Z té je přitom v současnosti spíš „V3“ z důvodu rozdílných priorit polské vlády. Babiš uvedl, že o věci s polským premiérem Donaldem Tuskem nedávno hovořil.

„Je to o napjatém vztahu mezi Polskem a Maďarskem. Budeme se snažit přesvědčit Polsko, abychom se vrátili do formátu V4 a bavili se o evropských tématech,“ uvedl český premiér.

Babiš také zavzpomínal na vztahy s předchozí Ficovou vládou a na inspiraci Daňovou kobrou. Tentokrát se chce inspirovat agenturou pro státem podporované nájemní bydlení. Právě téma bydlení a také energií český premiér zdůraznil.

Mluvil i o shodných postojích vůči emisním povolenkám a odporu proti Green Dealu. Babiš také slíbil, že až Slovensko přijde o plyn z Ruska, Česko je připravené mu pomoct.

Ani jeden z premiérů se momentálně nechystá navštívit Kyjev. Babiš to vysvětlil aktuální cestou ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) a chystanou návštěvou prezidenta Petra Pavla.

Premiéři si v Bratislavě notovali, jak to ale zatím vypadá s tou českou zahraničněpolitickou „slovenskou cestou“?

Navzdory nedávným urážkám Ukrajinců a relativizaci ruské hybridní války, za nimiž stojí politici koaličního hnutí SPD, zůstává Česko dál součástí takzvané koalice ochotných – to jsou státy, které Ukrajinu podporují aktivně a nad rámec toho, na čem se shodne celá EU nebo NATO.

Premiér Andrej Babiš navíc na úterním summitu koalice v Paříži změnil názor na muniční iniciativu. Česko nebude finančně přispívat, ale iniciativu bude dál koordinovat, ačkoli Babišovo hnutí ANO před parlamentními volbami slibovala opak a rétorika byla podobná té Ficově.

Babiš hlásal, že muniční iniciativa zbytečně „zatahuje Česko do války“. Podobně jako Fico říkal, že se do Kyjeva nemají posílat zbraně, ale má se tlačit na příměří a mírová jednání.

Slovenský premiér Robert Fico účast v „koalici ochotných“ odmítá a prezentuje to jako projev „suverénní zahraniční politiky na všechny čtyři světové strany“. Připomeňme, že za Ficovy vlády se oslabily vztahy Slovenska se západními spojenci, politici Směru zpochybňují členství země v EU a došlo i k rozmíškám s Ukrajinou.

Naopak cílem Ficovy zahraniční politiky je „normalizace“ vztahů s Ruskem. S šéfem Kremlu Vladimirem Putinem jednal Fico od návratu do vlády v roce 2023 opakovaně.

Opozice do lídra strany Směr tepe kvůli izolaci země a ztrátě vlivu v klíčových bezpečnostních otázkách Evropy. Kritika zesílila poté, co Fico chyběl na summitu koalice ochotných v Paříži.

Tu slovenský premiér líčí jako neformální válečný klub států, které podle něj obcházejí EU, tlačí na další zbrojení a půjčky a jsou připravené eskalovat válku na Ukrajině až na úkor suverenity menších zemí.

V té souvislosti pak voliče varuje, že pokud by se k moci na Slovensku dostala dnešní opozice, vládla by poslušná probruselská síla, která by se ke koalici ochotných bez váhání přidala a posílala zbraně, peníze i vojáky a zatáhla Slovensko do „vojenského dobrodružství“.

Ve svém středečním videu se přitom premiér Fico vůbec nezmínil o české muniční iniciativě. V souvislosti s Českem a jeho účastí v koalici ochotných vyzdvihl jen to, že Praha je stejně jako Bratislava proti posílání vojáků na Ukrajinu i proti půjčce Ukrajině.

Fico se tak dál drží svého prohlášení z léta 2023 o tom, že na Ukrajinu „už nepůjde jediný náboj“. Navzdory tomu ovšem slovenský zbrojní průmysl roste.

I díky majetkovému podílu slovenského státu a evropskému programu společného zbrojení se na Slovensku mimořádně daří zbrojnímu holdingu Czechoslovak Group (CSG) českého miliardáře Michala Strnada.

Firma ZVS holding, ve které má CSG nadpoloviční podíl, v prosinci spustila v Dubnici nad Váhom novou linku na plnění dělostřelecké munice. Podle ministra obrany Roberta Kaliňáka se Slovensko patrně stane druhým největším výrobcem velkorážové munice v Evropě a může konkurovat německým zbrojovkám.

Slovenské zbrojařské firmy navíc se souhlasem státu posílají dodávky na Západ, kde se pak přesměrovávají k bránícím se Ukrajincům.