Článek
Velká Británie a Francie v úterý podepsaly deklaraci záměru nasadit své jednotky na ukrajinském území, která by vstoupila v platnost po uzavření mírové dohody s Ruskem.
„Tyto bezpečnostní záruky zajistí, že se Ukrajina nebude muset vzdát a že případná mírová dohoda nebude v budoucnu porušena,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron po společném podpisu deklarace s britským premiérem Keirem Starmerem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Plán podpořily i Spojené státy.
Nasazení britských a francouzských jednotek na Ukrajině nemá být bojovou misí, ale součástí širších bezpečnostních záruk po skončení války. Zůstává tedy řada nejasností, zejména do jaké míry může samotná přítomnost zahraničních vojáků skutečně působit jako odstrašení případné budoucí agrese.
„Slibujeme síly, které ve skutečnosti nemáme, k vynucení příměří, které zatím neexistuje, podle plánu, který ještě musí být vypracován, s podporou velmoci, která už není naším spojencem, a proti protivníkovi, jehož odhodlání je mnohem silnější než to naše,“ upozorňuje pro Seznam Zprávy britský novinář a expert na mezinárodní vztahy a Rusko Edward Lucas.
Co se dohodlo v Paříži?
Nejdůležitějším bodem je právě dokument deklarující záměr nasadit francouzské a britské jednotky na ukrajinské území v případě dosažení mírové dohody s Ruskem. Po válce by tak měla vzniknout mnohonárodní bezpečnostní síla, která by měla podpořit stabilitu, pomoci s obnovou Ukrajiny a posílit bezpečnostní záruky pro ni.
Britský premiér Starmer označil tento krok za „železný závazek dlouhodobě stát při Ukrajině“, a zmínil, že by britské a francouzské jednotky mohly po skončení války pomáhat i s vytvářením vojenských „hubů“ nebo zabezpečením klíčových oblastí.
Deklarace však stále neobsahuje konkrétní počet nasazených vojáků ani přesnou strukturu jednotek. Tyto detaily mají být předmětem následných jednání.
Klíčovým úkolem mise bude monitorování příměří a dodržování mírových dohod, například prostřednictvím pozorovacích center a kontrolních misí. Další součástí mise by měla být podpora infrastruktury a logistiky – vojáci by měli zabezpečovat klíčová zařízení nezbytná pro pro obnovu a stabilitu země.
Samotná přítomnost jednotek má rovněž politický a psychologický rozměr. Sloužila by jako odstrašení proti případné budoucí agresi a zároveň ukazuje, že Západ je připraven Ukrajinu dlouhodobě podporovat.
Dokument státníci podepsali na jednání tzv. koalice ochotných, v Paříži byli zástupci více než dvaceti zemí, včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který nasazení českých vojáků vyloučil.
Co řekl Babiš v Paříži:
Jak to hodnotí Ukrajina?
Prezident Zelenskyj přivítal závazek Británie a Francie jako důležitý krok v budování poválečných bezpečnostních záruk, ale zároveň upozornil, že jde o rámec, který je třeba konkrétně naplnit.
Po podpisu deklarace v Paříži uvedl, že plán zahrnuje detaily o rozmístění sil, počtech jednotek, typech výzbroje a složení potřebných komponent armády, a vyjádřil vděčnost všem státům, které jsou ochotny se podílet na „mírovém řešení“. Zdůraznil také, že jedním z klíčových prvků je odstrašení – tedy nástroj, který zabrání nové ruské agresi.
Co na to Rusko?
Moskva oficiálně odmítá jakýkoli plán vyslat západní jednotky na Ukrajinu a považuje takovou možnost za nepřijatelnou. Kreml opakovaně uvedl, že žádné síly ze západních zemí na ukrajinském území nebude tolerovat a považuje je za ohrožení své vlastní bezpečnosti.
Jaká má být role Spojených států?
Prohlášení lídrů počítá s účastní USA na misi monitorující příměří. V plánu ale není nasazení amerických jednotek na území Ukrajiny, chystá se spíš využití amerických dronů, senzorů nebo satelitů.
Spojené státy v Paříži ale podpořily záměr evropských spojenců poskytnout Ukrajině bezpečnostní garance. Washington zastupovali mimo jiné zvláštní vyslanec Steve Witkoff a zeť amerického prezidenta Jared Kushner. Podle Witkoffa jednání vedla k „významnému pokroku v několika klíčových oblastech“.
„Souhlasíme s Koalicí ochotných, že trvalé bezpečnostní záruky a robustní závazky k prosperitě jsou zásadní pro trvalý mír na Ukrajině,“ uvedl Witkoff na sociální síti X a doplnil, že jednání budou pokračovat.
Kolik jednotek by bylo potřeba pro takovou misi?
Odhady počtu vojáků, kteří by byli potřební pro mírovou a stabilizační misi na Ukrajině po dosažení příměří, se liší a závisí na konkrétním mandátu mise.
Podle vojenských analytiků by pro efektivní monitorování frontové linie a zajištění klíčové infrastruktury šlo pravděpodobně o několik tisíc jednotek – kombinaci pozorovatelů, logistických specialistů a ochranných sil.
Mise OBSE v roce 2015, která monitorovala mnohem kratší frontovou linii na východní Ukrajině, disponovala asi tisíci lidmi. Svou roli tehdy ale nezvládala, a to tehdy na bojišti ještě nehrály takovou roli moderní technologie jako drony.
Dokáže sama přítomnost Britů a Francouzů odradit Rusko?
Odborníci i politici se shodují, že pravděpodobně ne.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale zdůrazňuje, že mezinárodní vojska jsou důležitou součástí bezpečnostních záruk a jejich nasazení by posílilo další garance, které partneři Ukrajině nabízejí. Nejde však o samostatné řešení – jejich účast je součástí širšího mechanismu a má skutečný význam, ne jen symbolický.
Evropští představitelé přitom upozorňují, že bezpečnostní záruky musí být „robustní“ a skutečné. Pouhá symbolická přítomnost jednotek by nestačila, aby odradila další ruskou agresi. Podle některých expertů by spojenecké jednotky musely mít v reálu i obranné či odstrašující kapacity, aby skutečně fungovaly.
„Bezpečnostní opatření musí být závazná a vybavená skutečnými schopnostmi, aby dokázala agresora odradit,“ upozornil pro Seznam Zprávy britsko‑ukrajinský politolog Taras Kuzio, který dlouhodobě sleduje ruskou agresi a ukrajinskou bezpečnostní politiku.
