Článek
Ukrajina je připravena na kompromis, či o něm alespoň vážně uvažuje, uvedl po setkání zemí koalice ochotných v Paříži polský premiér Donald Tusk. Podle agentury Reuters zdůraznil, že úkolem je udržet solidární transatlantický tlak na Rusko. Úterní setkání podle Tuska potvrdilo jednotu mezi Spojenými státy a Evropou. Podporu Ukrajině vyjádřili i zástupci EU.
„Ukrajina je připravená na kompromis,“ řekl Tusk podle polských médií. „Proto musíme přimět Rusko, aby se konečně vážně posadilo k jednacímu stolu a začalo mluvit o podmínkách míru,“ doplnil.
Výsledkem jednání koalice ochotných v Paříži je deklarace o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, kterou podepsali lídři Francie, Velké Británie a Ukrajiny.
Jeden z bodů zmiňuje záměr nasadit po dosažení příměří jako záruku bezpečnosti Ukrajiny multinárodní síly, do nichž by přispěly ty země koalice, které k tomu budou ochotné, o čemž podle ukrajinského prezidenta Volodymra Zelenského lídři při setkání jednali.
„Tyto bezpečnostní záruky zajistí, že se Ukrajina nebude muset vzdát a že případná mírová dohoda nebude v budoucnu porušena,“ uvedl Macron po podpisu deklarace s britským premiérem Keirem Starmerem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Deklaraci schválily všechny země koalice
Podle francouzského prezidenta text schválilo všech 35 lídrů ze zemí koalice ochotných, Macron ocenil shodu mezi jejími členy. Ukrajina už se téměř čtyři roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska a země koalice ji v její obraně různými způsoby podporují.
Ruská reakce na výsledky pařížské schůzky zatím není zřejmá, v minulosti Moskva dávala verbálně najevo ochotu jednat o míru, zároveň však zdůrazňovala, že mírové uspořádání musí zohledňovat její požadavky, včetně územních. Rusko dosud také jednoznačně odmítalo přítomnost vojáků západních zemí na ukrajinském území.
„Multinárodní síly na Ukrajině budou složeny z národů koalice ochotných, které se budou chtít účastnit. Budou podporovat obnovu ukrajinské armády a podporovat odstrašování,“ stojí ve společné deklaraci. Text zmiňuje také podporu ukrajinských ozbrojených sil, účast v Amerikou navrhovaném mechanismu na monitorování příměří či závazky pomoci Ukrajině v případě ruského porušení možného míru.
Ukrajinský prezident Zelenskyj novinářům řekl, že spojenci na jednání v Paříži určili, jak bude fungovat evropská odstrašující síla po uzavření příměří a které země se na ní budou podílet. Podle agentury Reuters po jednání lídrů z takzvané koalice ochotných zdůraznil, že s americkými představiteli vedl konkrétní debaty o kontrole příměří a že počítá s bezpečnostními zárukami. Ukrajinská delegace podle něj zůstává v Paříži, aby pokračovala v jednáních.
Celé znění deklarace koalice ochotných
Pařížská deklarace – Pevné bezpečnostní záruky pro stabilní a trvalý mír na Ukrajině
Členové Koalice ochotných, Ukrajina a Spojené státy se dnes sešli v Paříži.
Všichni jsme vyzdvihli svůj závazek ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině v souladu se zásadami Charty Spojených národů a přivítali jsme dosažený pokrok, včetně pokroku v jednáních mezi Američany, Ukrajinci, evropskými i dalšími partnery.
Spojené státy na jednání zastupoval americký zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa. Po jednání oznámili, že bezpečnostní protokoly pro Ukrajinu se podařilo z velké části dokončit. „Jsme připraveni udělat vše, co bude potřeba, abychom dosáhli míru,“ řekl Witkoff. Macron uvedl, že podpora Spojených států v otázce bezpečnostních záruk je upřímná a lze jí důvěřovat. USA se podle něj budou angažovat zejména v otázce monitorování fronty.
„K dosažení míru na Ukrajině jsme blíž než kdy dřív,“ zdůraznil v Paříži Starmer. Jednání ale podle něj nyní čekají ty nejtěžší momenty. Britský premiér po schůzce přislíbil, že se jeho země bude podílet sledování příměří na Ukrajině vedeném Spojenými státy. Británie také bude podle Starmera pokračovat ve vyvíjení tlaku na Rusko včetně dalších opatření proti ruské stínové flotile.
Některé státy vojáky na Ukrajinu nevyšlou
Český premiér Andrej Babiš po jednání uvedl, že Praha nikdy nepošle vojáky na Ukrajinu, tak jako to nemá v plánu například ani Itálie, Polsko nebo Lotyšsko.
Německý kancléř Friedrich Merz zase oznámil, že německé síly se této multinárodní operace budou účastnit, ale nevstoupí na ukrajinskou půdu. „Obnova Ukrajiny je neoddělitelně spojená s bezpečnostními zárukami, a ekonomická síla a podpora bude nezbytná,“ sdělil po jednání médiím.
Španělsko podle svého premiéra Pedra Sáncheze nabídne svou armádu ke konsolidaci míru na Ukrajině, jakmile se podaří dospět k příměří. „Španělská vláda navrhne, abychom byli připraveni k vojenské účasti na Ukrajině,“ uvedl a doplnil, že bude o tomto kroku hovořit s hlavními politickými stranami.
Podle šéfky diplomacie EU Kajy Kallasové jednání v Paříži otevřelo cestu k bezpečnostním zárukám, zejména silnější ukrajinské armádě podpořené spojenými státy a multinárodními silami. Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že EU přispěje k úsilí o poskytnutí záruk, které bude Ukrajina potřebovat při uzavření jakékoli dohody o dlouhodobém míru.
Podle agentury AP není jasné, v jakém rozsahu budou spojenecké síly na Ukrajině působit. Lídři se ale podle ní při úterních jednáních za účelem odstrašení Ruska vyslovili pro poskytnutí podpory ve vzduchu, na zemi i na moři. Ukrajinské armádě poskytnou také výcvikové kapacity a vybavení.
