Článek
/Od zvláštní zpravodajky v New Yorku/
Rozhovor s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) vzniká jen několik minut chůze od sídla OSN v New Yorku. Záhy poté, co tam ke světovým lídrům promlouval Petr Pavel. Macinka vypichuje i některé formulace z proslovu českého prezidenta s tím, že se mu povedly.
V době, kdy s Pavlem ten stejný politik vede už několik měsíců spor, jsou to neobvykle vlídná slova. „Kohabitaci, která se týká vnitropolitické scény, jsme nechali doma,“ vysvětluje ministr náhlou změnu nastavení.
V rozhovoru Macinka vysvětluje i postoj Motoristů ke státnímu rozpočtu.
Co říkáte na národní projev prezidenta Petra Pavla v OSN?
Musím hlavně ocenit, že prezident v části projevu mluvil opravdu o OSN. Takovou linku bych asi držel taky. Cením si věty v tom duchu, že pravidla platí pro všechny a jsou závazná pro všechny, zejména pro ty, kteří mají sílu je porušovat. To je velmi dobrá věta, která vystihuje podstatu multilateralismu. Takže v tomto smyslu prezident uhodil hřebíček na hlavičku.
Začíná to vypadat, jako by konflikt mezi vámi a Hradem ustával. Teď chválíte Pavlův projev, zároveň jste se dvakrát sešli v hotelu na snídani. Měli jste možnost si v USA vyříkat i minulé spory?
Možnost jsme neměli, ale je to dáno tím, že vládně-opoziční soupeření, které nabývá občas na intenzitě doma, není vhodné přetahovat do zahraničí. Nepřijel jsem do New Yorku, abych si vyříkával s prezidentem jeho názor na vstup do eurozóny. To by bylo úplně mimo. Myslím, že ani prezident nic takového neměl v úmyslu.
Proto jsme kohabitaci, která se týká vnitropolitické scény, „nechali doma“. Tady se řeší jiné věci. Tady jsme jedna česká delegace.
Takže až se vrátíte do Česka, budete opět útočit, říkat, že je lídr opozice a podobně?
Uvidíme. Až se vrátíme domů, tak zřejmě přehlasujeme veto pana prezidenta, kterým nám vrátil zákon o státních zaměstnancích, a tak dál. Takže nevím, ale nehovořil bych o útocích, to je váš mediální slovník.
Ještě před časem jste přece psal prezidentovi přes jeho poradce zprávy typu, že „spálíte mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace“. To nejsou útoky?
Vidíte, a prezident za to na mě podal trestní oznámení a poštval na mě bezpečnostní služby, je bizarní, že jeden člen Bezpečnostní rady státu takto přistupuje k politickému přetlačování vůči jinému členovi Bezpečnostní rady státu. Takže těžko říct.
Vztahy se tedy neuklidnily?
Byli jsme spolu dvakrát na snídani a bavili jsme se opravdu věcně, takže my se spolu asi umíme bavit věcně.
Ruská hrozba
Česko upravilo pravidla pro ruské diplomaty. V této souvislosti jste byl na začátku roku ze strany opozice kritizován, že jste tato pravidla nenastavil už dříve a přísněji, protože jiné státy volí i přísnější postup prostřednictvím nutnosti souhlasu ministerstva před příjezdem diplomata do země. Proč jste se změnou otálel a nebylo namístě zvolit ráznější systém?
Nejpřísnější režim, který je možný, zvolilo jen Estonsko. Mluvit v množném čísle o dalších zemích je tedy nepřesné. Zbývajících 26 členských zemí Evropské unie to nezavedlo a zůstalo u režimu notifikací. Chápu, že jsem kritizován ze strany opozice, ale to navazuje na to, že předchozí vláda si možnost nejpřísnějšího režimu prosadila v Evropské unii.
Šlo o český příspěvek do směrnice, která říkala: Je povinnost notifikace a volitelně lze nastavit nejpřísnější režim autorizace. Jan Lipavský (Macinkův předchůdce v čele tuzemské diplomacie, pozn. red.) je na sebe za to asi pyšný, jenže pýcha se proměnila ve velkou frustraci poté, co to nikdo nezavedl.
Chápu, že z toho mají asi špatnou náladu, tudíž se snaží šikanovat mě, abych to zavedl aspoň já. Není to racionální. Nechali jsme to pouze na úrovni notifikace, ale s tím, že budeme v intenzivní spolupráci s našimi tajnými službami a zejména s Bezpečnostní informační službou, budeme to vyhodnocovat a analyzovat, abychom věděli, kolik těch lidí je, kam jezdí, jestli jezdí k nám, nebo jen přejíždějí přes naše území a tak dál.
Na základě několika měsíců analýzy fungování nového notifikačního režimu se ukázalo, že systém má nedostatky, které je potřeba odladit. Proto jsme pracovali na tom, abychom režim upravili tak, aby odpovídal potřebám našich tajných služeb.
V Česku je poslední dny výrazná debata o ruské hrozbě. Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka řekl v rozhovoru pro The Guardian, že možný ruský útok, včetně omezené invaze na území některého z členských států Aliance, by mohl přijít v řádu měsíců. Také premiér Andrej Babiš nedávno připustil, že Česko čelí hybridní válce ze strany Ruska. Je Česko v bezprostředním ohrožení?
Pomohu si citací z jedné veřejné zprávy Bezpečnostní informační služby, která se právě k rozhovoru pro deník The Guardian vztahuje. Zpráva začíná slovy: „Bezpečnostní informační služba nemá žádné informace o jakékoliv aktuální hrozbě pro Českou republiku.“ To je oficiální zpráva naší kontrarozvědky. Výroky ředitele Koudelky byly podle mě trošku reinterpretovány tak, aby byly dramatičtější.
Ohledně možnosti invaze na území NATO hraničící s Ruskem také řekl, že „je to možné“ a „mohla by zahrnovat omezený vpád, provokace pod falešnou vlajkou a masivní vlivovou kampaň“.
Ano, ale Bezpečnostní informační služba k tomu dodává, že o České republice v této souvislosti nebyla řeč, což je důležité říct. Text The Guardian je vydáván v českých médiích, jako by Koudelka měl říct, že Rusko napadne za několik měsíců Česko. Žádné takové informace ale nemáme. Jsem také příjemcem zpráv od tajných služeb a velmi dobře si uvědomuji jejich obsah i hrozby. Nebudu o tom hovořit a asi ani nemůžu.
Česko se s hrozbami umí vypořádat a připravit se tak, aby se otupily nebo nepředstavovaly nebezpečí. Ale vadí mi, že se postupně proměňuje na Západě rovina uvažování. Ze světa hrozeb, ve kterém samozřejmě reálně žijeme, se mění na rétoriku, že jsme s někým ve válce. Myslím, že Česká republika není s nikým ve válce, to by vypadalo jinak. Žiju ve světě hrozeb, ne ve světě války.
Vadí mi, že jsme se začali o článku 5 bavit, jako by to byl leták z Lidlu.
Experti i bezpečnostní komunita o ruském snažení mluví dlouhodobě, ale na základě čeho tedy premiér například řekl, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce? Změnilo se něco za poslední měsíce?
My si uvědomujeme hrozby. To, že se nelíbí vyhrocování debaty, nemá vůbec nic společného s tím, jak reagujeme na hrozby, na které jsme upozorňováni. Reagujeme zodpovědně. Naše služby dělají skvělou práci. Zostřování rétoriky je ale nebezpečné. Stejně tak jako normalizace debaty o tom, kdo by vyslyšel nebo nevyslyšel aktivaci článku 5 NATO. Taková situace tady není. Nenormalizujme si svět tím stylem, že žijeme v době diskuze o článku 5. Myslím, že všichni ctí spojenecké závazky.
Článek 5 zpochybnil v týdnu slovenský premiér Robert Fico.
Já si myslím, že ho nezpochybnil. To je opět trivializace jeho výroku.
Fico řekl, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli „nějakému článku 5“. To není zpochybnění?
Pokud si to dobře vybavuji, řekl, že způsob zapojení členské země Severoatlantické aliance při případné aktivaci článku 5 je různý. Neřekl, že odmítá existenci článku 5. Článek 5 je extrémně důležitý. Vadí mi, že jsme se o něm začali bavit, jako by to byl leták z Lidlu, který každý den dostáváme do schránek.
Ale neohrožuje Slovensko, potenciálně i náš region, když Fico připustí, že není jisté, jestli by Slovensko závazek přijít na pomoc jiné zemi respektovalo, vzhledem k tomu, že výroky vnímají i ruští představitelé?
Neslyšel jsem od něj větu, že by ho nerespektoval. Bavme se o tom vážně a netrivializujme debatu o článku 5, který je naprosto zásadní.
Premiér Andrej Babiš ještě v souvislosti s hrozbami v pondělí na tiskové konferenci nastínil, že spolu s českým prezidentem připravuje projekt spojený s obranou země. Nebyl konkrétní, ale sdělil, že ho představí na příští Bezpečnostní radě státu (BRS) a týkat se má „služeb“. Víte o tom víc?
Jsem zvědav na detaily, které nám premiér představí na příští Bezpečnostní radě státu.
Takže o tom nic nevíte?
Detaily uslyším na BRS. Jako ministr zahraničních věcí na projektu neparticipuji. Spíše se to, myslím, týká ministerstva obrany a armády.
Možná to je od pana Rajchla dobrá špionážní činnost.
Vy sám ruskou hrozbu nezpochybňujete. Jak se díváte na to, že se nyní koaliční politik Jindřich Rajchl (za SPD) účastní akce, kde byl i sankcionovaný blízký spolupracovník Vladimira Putina? Není to problém?
A byl v Česku, nebo tam byl online?
Ruský ideolog tam byl online, ale Jindřich Rajchl se účastnil stejné akce.
Víte, proč tam nebyl fyzicky přítomen a proč tam byl online?
V čem je rozdíl?
Nepřijel osobně, protože nedostal vízum.
Ale já se ptám na poslance Rajchla, který se takové události účastnil. Nevadí vám to?
Jde podle mě také o to, co tam říkal. Já jsem byl také jednou na akci tohoto spolku, což na začátku vypadalo, že vzbudí velké emoce, ale nakonec jsem tam přišel a jejich návrh nebo nějaký dokument, ke kterému tam měla být diskuze, jsem poměrně značně zkritizoval. Takže neposuzuji akty některých demokraticky zvolených poslanců podle toho, kam přišli nebo nepřišli, ale co tam říkali. Já nevím, co tam Rajchl říkal.
Rajchl je ale místopředsedou Výboru pro obranu a v momentě, kdy Rusko vede přes čtyři roky vojenskou agresi na Ukrajině, se účastní akce s předním ruským ideologem. To samotné není problém?
Třeba tam přišel, aby pak přinesl informace o tom, co tam zaslechl, na Výbor pro obranu. Možná to je dobrá špionážní činnost. Nevím, co tam říkal ani co tam říkal nějaký ruský propagandista, ale to je jedno, protože já to neposlouchám. Ale všiml jsem si, že tam bylo víc lidí, například i bývalý prezident.
Rajchl je zvolený poslanec ve svobodných volbách. Má mandát k tomu, aby mohl fungovat v Poslanecké sněmovně, a je potřeba to respektovat. Já bych byl ten poslední, kdo by jakémukoliv poslanci cokoliv zakazoval.
I ti, kteří mají pocit, že to není rozpočtově v pořádku, musí volit Motoristy.
Pojďme k rozpočtu. Původní návrh ministryně financí jste jako Motoristé chtěli upravit a snížit schodek. Vyjednali jste ale nakonec jen „drobné“, tedy tři miliardy. Jak se toto stalo, když jste jako hlavní předvolební tahák měli, že pohlídáte Babiše i směrem k hospodaření státu?
Vy si sama řeknete, co který slogan znamená.
Nebyl jeden z vašich předvolebních slibů, že uhlídáte hospodaření státu?
Náš volební slogan zněl: „Ukončíme Fialu, pohlídáme Babiše.“ Tečka. Co se týče rozpočtu, dohodli jsme se v koalici, která se zavázala, že schodek se nominálně sníží o tři miliardy, reálně se sníží o dalších 20 miliard a na rok 2028 dojde ke snížení schodku minimálně o dalších 60 miliard. To je obrys dohody, kterou se nám podařilo vyjednat a která umožnila, abychom rozpočet podpořili.
Alena Schillerová (ANO) rozpočet sestavila na rozdíl od svého předchůdce velmi poctivě, takže asi nebylo možné bez dramatické změny priorit škrtat obří sumy tak, aby schodek byl nominálně nižší. Na to sílu nemáme. My bychom rozpočet asi sestavovali jinak, pokud bychom měli ministerstvo financí. Ale realita je taková. Vím, že to není bůhvíco, ale 23 miliard nepovažuji za kosmetickou změnu.
V programu jste ale slibovali cestu k vyrovnanému rozpočtu. Ještě před rokem jste směrem k bývalé vládě psal na síti X k rozpočtu, který navrhl předchozí ministr Stanjura, že představit takto deficitní rozpočet v době hospodářského růstu, relativně nízké inflace i nezaměstnanosti a po zvýšení téměř všech daní je absurdní. Kritizoval jste tehdy návrh rozpočtu s deficitem 286 miliard. Návrh vaší vlády je o sto miliard vyšší. Neporušujete vlastní sliby?
To byl závěrečný rozpočet pana Stanjury po čtyřech letech vládnutí. Dostat se po čtyřech letech v křesle ministra financí do situace, kterou jsem tehdy kritizoval, je velice trapné a je to ukázka totálního diletantství, které bohužel jeho éru celé čtyři roky provázelo.
Udělal účetní podvod, kterým smetl problém rozpočtu ze stolu, protože věděl, že je před volbami a nemusí na to přísahat. Mně se současný rozpočet nelíbí, nelíbí se mi schodek. Kdybychom ho sestavovali přímo my, byli bychom výrazně méně sociálně demokratičtí než naši koaliční partneři a odvážnější, jelikož se nemůžeme zavděčit úplně každému.
První reálný rozpočet, který děláme, je tento a každý další bude mít o desítky miliard nižší schodek. V příštích volbách i liberálně demokratičtí voliči, kteří mají pocit, že rozpočtově to není v pořádku, musí volit Motoristy, abychom neměli 6,7 procenta, ale 67 procent. Pak bude rozpočet vypadat úplně jinak.
Podpoří nynější návrh ve Sněmovně všichni poslanci Motoristů? Protože váš ekonomický expert Vladimír Pikora byl poměrně kritický…
Vladimír Pikora, myslím, podpoří rozpočet s velmi těžkým srdcem.
Ale podpoří ho?
Myslím, že ho podpoří. On ví, že se nám podařilo vyjednat maximum možného, a také si myslí, že 23 miliard není kosmetické snížení.
Celý klub Motoristů tedy bude hlasovat pro návrh?
Ano. Ale rád si potom přečtu na Seznam Zprávách ještě asi tak 120 spekulací.
