Hlavní obsah

Měli bychom všechny Rusy nechat sledovat, řekl prezident Pavel

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Je to politický výrok, zhodnotil prezidentova slova mluvčí české kontrarozvědky.

Reklama

aktualizováno •

Může mi jich být líto, ale Japonci v USA byli za 2. světové války také pod přísným dohledem, prohlásil prezident v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. Za internaci občanů s japonským původem se přitom americká vláda omluvila.

Článek

Prezident Petr Pavel ve videorozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa prohlásil: „Všichni Rusové žijící na Západě by měli být sledováni mnohem víc než v minulosti, protože jsou to občané země, která vede agresivní válku.“ Na otázku, jak by takový dohled měl vypadat, prezident upřesnil: „Měli by být pod dohledem bezpečnostních služeb.“

Dodal, že ho to mrzí, ale že taková je bohužel cena za vedení války. Názor ale navíc doplnil přirovnáním, nad kterým se sama stanice pozastavila, a to k situaci Japonců v USA během druhé světové války.

Rádio Svobodná Evropa poukázalo na úskalí takového přirovnání. Spojené státy totiž tehdy mnohé většinou americké občany japonského původu držely v internačních táborech.

Japonci museli v USA do táborů, na občanství nezáleželo

Po japonském útoku na americký přístav Pearl Harbor převládlo ve Washingtonu přesvědčení, že obyvatelé japonského původu budou spolupracovat s nepřítelem. Od roku 1942 bylo v internačních táborech ve vnitrozemí USA na základě nařízení administrativy prezidenta Franklina D. Roosevelta soustředěno více než 110 tisíc lidí. Většinu z nich tvořili občané USA. Konkrétní obvinění přitom padla jen výjimečně, vláda lidem nenahradila finanční ani jiné ztráty.

Odpovědnost za způsobená příkoří uznala americká vláda až v 80. letech minulého století. V roce 1988 Kongres rozhodl o odškodnění dosud žijících obětí. Jednorázovou kompenzaci ve výši 20 tisíc dolarů získalo ze speciálního fondu asi 60 tisíc Američanů japonského původu.

Podle mluvčí Markéty Řehákové tím prezident neměl namysli, že by Česko mělo následovat příklad z USA v období 2. světové války.

„Zmínka o japonských občanech v USA v době 2. sv. války zazněla v kontextu, že restriktivní bezpečnostní opatření vůči občanům znepřátelené země nejsou ničím novým a byla již v minulosti uplatněna, i když mnohem tvrdším způsobem. Ani slovem nezaznělo, že by měla být následována,“ uvedla Řeháková.

Připomněla také, že Pavel v rozhovoru mluvil o agresivní válce, kterou Rusko vede proti suverénní zemi.

„Zároveň jeho nejvyšší představitelé vyhrožují zemím podporujícím napadenou Ukrajinu, včetně České republiky, odvetnými opatřeními vojenskou silou a dokonce i použitím jaderných zbraní. Navíc Rusko v naší zemi v nedávné minulosti spáchalo státem řízený teroristický čin ve Vrběticích s dalekosáhlými důsledky. Podstatná většina Rusů podporuje prezidenta Putina, agresi proti Ukrajině a dokonce i útoky proti civilním cílům,“ říká prezidentova mluvčí.

Tajné služby nicméně nemají sledovat všechny ruské občany v zahraničích, mírní prezidentův výrok jeho mluvčí.

„Za takové situace by bylo trestuhodným selháním vlastních bezpečnostních složek a ohrožením bezpečnosti vlastních občanů, kdyby tyto složky nevěnovaly zvýšenou pozornost ruské komunitě žijící v naší zemi. Přirozeně ne každému jednotlivci, ale možným rizikovým faktorům. V žádném případě neměl na mysli možnost internace nebo jakéhokoliv pronásledování,“ dodala Řeháková.

Prezident uvedl, že by dohled měly obstarat bezpečnostní služby. Mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha ale nechtěl názor komentovat.

„Politická prohlášení politiků Bezpečnostní informační služba zásadně nekomentuje. My jsme apolitická organizace a toto je politický výrok, takže se k tomu určitě vyjadřovat nebudeme,“ řekl Šticha pro Seznam Zprávy.

Předseda poslanecké komise pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek pak míní, že o podobných záležitostech si musí kontrarozvědka rozhodovat sama. „BIS se musí pohybovat v rámci zákona. Názor pana prezidenta samozřejmě respektuji, ale myslím si, že tyto věci si má BIS řešit sama v rámci působnosti zákona,“ prohlásil.

Zároveň ale dodal, že kdyby na tom prezident trval, má k tomu nástroje. „Pan prezident může samozřejmě podle zákona BIS nějaký úkol zadat,“ podotýká Bělobrádek.

Pavel může posílat Rusy třeba na Měsíc, píše ruský deník

V ruských médiích Pavlova slova příliš velký ohlas neměla. Rozhovoru si nicméně všiml jeden z předních celostátních deníků Moskovskij komsomolec, který z něj na svém webu dlouze citoval a odsoudil Pavlovo přirovnání k internaci Japonců ve Spojených státech během 2. světové války.

„Rusofobnímu prezidentovi ‚Protektorátu Čechy a Morava‘ – jak se Česko nazývalo, než jej v roce 1945 osvobodila Rudá armáda od německých nacistů – by zřejmě nevadilo zahnat všechny Rusy, kteří se ocitli na Západě, do internačních táborů, po americkém příkladu, aniž by dělal výjimky pro emigranty-opozičníky,“ napsal redaktor listu Andrej Jašlavskij.

Pavel podle něj „může chtít poslat všechny Rusy na Měsíc“, jeho přání jsou ale i v českých poměrech slabá, protože prezident má převážně ceremoniální roli.

Výroky Petra Pavla zaznamenal také známý ruský propagandistický moderátor Vladimir Solovjov, nebo opoziční ruský zpravodajský web Meduza působící v zahraničí.

S přispěním Tomáše Perglera.

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření prezidentovy mluvčí Markéty Řehákové.

Reklama

Doporučované