Článek
Jen 3,5 procenta hlasů přisuzuje čerstvý volební model Medianu Motoristům. Podle průzkumu by se tak strana vedená Petrem Macinkou v případě konání voleb v květnu nedostala do Sněmovny.
Kolem pětiprocentní hranice se Motoristé v průzkumech pohybují dlouhodobě. Například model Kantaru jim přisuzuje přesně pět procent, podle agentury NMS by získali 5,8 procenta. Květnový výsledek podle Medianu by pro stranu znamenal propad o víc než 50 procent oproti říjnovým volbám, ve kterých získala 6,77 procenta.
Politologové, které redakce oslovila, považují výsledek výzkumu, o kterém informovala ČTK, spíše za výkyv než začátek trendu. Upozorňují však, že pokles preferencí může pokračovat vlivem kontroverzí. V číslech Motoristů se podle nich nyní projevuje především odklon od původního volebního programu. Strana v něm slibovala úsporný stát pod heslem „Fialu ukončíme a Babiše pohlídáme“.
V současné době se však strana, jak uvedl i ministr sportu Boris Šťastný, drží schváleného prohlášení vlády. Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity uvedl, že se Motoristé snaží místo ekonomického programu zaujmout kontroverzní performancí. A podle výsledků průzkumů to nefunguje, na volebních téměř sedm procent se strana znovu nevyšplhala.
Motoristům uškodí Strážnice
Do názorů voličů se v budoucích průzkumech mohou promítnout současné aféry. „Motoristé se dosud plácali kolem pěti procent. Pokud teď mají 3,5 procenta, zatímco se vyhrotila Ankara a Strážnice, dá se spíš čekat, že trend bude klesat,“ myslí si politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jestli spor o summit v Ankaře bude mít na názory voličů Motoristů vliv, ukážou až průzkumy z dalších měsíců. Na rozdíl od dalších vládních stran je mezi jejich voliči totiž nejvíc příznivců prezidenta Petra Pavla. Konflikt s ním jim tak nové voliče pravděpodobně nepřinese, ale naopak kvůli němu mohou některé ztratit.
Podle politologa Provozně ekonomické fakulty ČZU Milana Školníka však mohou části voličů výpady ministra zahraničí Petra Macinky spíše imponovat. „Ale říkám si, že ta Strážnice už byla moc,“ doplnil. Diváci na folklorním festivalu v pátek pískali na ministra kultury Otu Klempíře. Festival o den později navštívil také Macinka, na kterého návštěvníci reagovali podobně. Ministr je na oplátku obvinil, že si festival sami zpolitizovali. Později se omluvil.
Velký vliv přikládají tomuto incidentu také ostatní odborníci. Zatímco útoky na prezidenta mohou být atraktivní pro jeho odpůrce, Macinkovo vystoupení na festivalu je vnímáno jako zbytečné. Mlejnek jej považuje za záměrnou provokaci. „To nemůže nikomu imponovat. Respektive ti, kterým ano, už Motoristy zřejmě volí,“ doplnil. Incident na festivalu tak podle něj straně v následujících průzkumech hodně uškodí.
Pokles preferencí kvůli „efektu Strážnice“ by pak mohl straně ublížit i dlouhodobě. „Když má hnutí nyní kolem tří procent a v dalším průzkumu kvůli festivalu spadne třeba na 2,5 procenta, začne u voličů vznikat pocit, že strana se nedostane do Sněmovny a hlas pro ni by byl zbytečný,“ vysvětlil Mlejnek. Návrat zpět na pět procent by se tak Motoristům mohl zkomplikovat.
Opozici krade voliče Kuba
V průzkumu Medianu si naopak polepšilo nové hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Zatímco v předchozích průzkumech se pohybovalo kolem tří procent, v květnovém modelu by získalo 4,5 procenta, což je těsně pod hranicí pro vstup do Sněmovny. Na to má podle odborníků šanci, zejména pokud se mu podaří v komunálních volbách uspět ve velkých městech.
Část voličů by podle Kopečka mohla ke Kubovi přejít právě od Motoristů. „Tematicky k nim sedí nejvíc. Stejně jako Motoristé se Naše Česko snaží mířit mezi současné rozdělené tábory voličů, navíc si teď, po volbách, může dovolit větší odstup,“ zdůvodnil politolog. Mlejnek se pak domnívá, že by Naše Česko mohlo být atraktivní i pro část voličů ANO.
Politologové se však shodují, že Kubovo hnutí „krade“ voliče především současné opozici, a to hlavně ODS. „Nejsou to úplně nové tváře. Myslím si, že Naše Česko vypadá spíš jako alternativa k ODS než jako hnutí pro nové nebo nespokojené voliče,“ myslí si Školník.
Výsledky bývalých vládních stran v průzkumech i přes vládní kauzy stagnují. Podle odborníků se tak děje především kvůli rozdělení voličů do dvou táborů: podporovatelů bývalé a současné vlády. A hlasy se mezi těmito tábory příliš nepřelévají.
Opozici po odchodu Petra Fialy z vedení ODS navíc chybí silná tvář. „Předvolební kampaň se rámovala do motivu Babiš versus Fiala a opoziční vůdce nyní vypadl,“ vysvětlil Školník. Martin Kupka, který je v čele strany od ledna, by podle Mlejnka jako tvář kampaně nefungoval. „Byl by dobrá dvojka, ale zatím moc lídrovských kvalit neprokazuje,“ myslí si.
Na druhém místě, kde se doposud držela ODS, se v posledních průzkumech začíná objevovat hnutí STAN. V průzkumu Medianu předběhlo občanské demokraty o 2,5 procenta. Na to, aby se hnutí dalo označit za „nového lídra opozice“, je však podle odborníků brzy. „Voliči STAN vidí především jako druhou alternativu. Teď jsou chvíli možná atraktivnější pro vlažnější voliče, ale při nějakém otřesu jim popularita zase klesne,“ tvrdí Kopeček.
