Článek
Starostové a nezávislí si na sobotním sjezdu zvolili staronové vedení, představili program i téma kampaně. Atmosféru na akci v pražském hotelu Clarion lemovala hlavně pozitivní zvolání znovuzvoleného předsedy Víta Rakušana o plánech na „dobrou kampaň“ a zajištění „dobrého života voličům“. Náladu se Rakušan během proslovu i následné tiskové konference snažil podpořit ještě ambiciózními výroky o tom, že ve sněmovních volbách cílí na výsledek 15 procent a zisk většího počtu poslanců než ODS.
Jakmile ale šéf strany a ministr vnitra přece jen přešel k jednomu z mála vymezení s negativním nádechem, a to vůči nejsilnějšímu opozičnímu hnutí, sklidil od straníků největší úspěch.
Dnes jste tu slíbil pozitivní kampaň, opakoval jste, že motiv„Antibabiš“ nefunguje. Přesto jste ale v sále největší potlesk sklidil ve chvíli, kdy jste rázně ohlásil, že vylučujete spolupráci s hnutím ANO po volbách. Nemáte dojem i třeba z této reakce, že by se vám kritika ANO přece jen vyplatila?
Ne, a my do toho určitě nepůjdeme. Tohle bylo oznámení skutečnosti, která bývá často politology či komentátory zpochybňována. Minulý týden jsme četli dva takové články. Naši lidé jsou na to docela citliví a nevědí, jestli je to pak oficiální politika nebo změna. Musím proto komunikovat i dovnitř hnutí, že se nic nezměnilo. Stále říkáme totéž. Ale nebude to vymezování, abychom strašili Babišem a mluvili o civilizačních změnách a podobně. Budeme ukazovat, že jsme programově neslučitelní a spolupráci si prostě neumíme představit. Rozhodně to není protimluv k tomu, že budeme prezentovat sebe a ne Antibabiše.
Potřeboval jste tedy dnes jen ujistit straníky?
Určitě, byl to vzkaz dovnitř, nic se nezměnilo na tom, co jsme si vždycky říkali, ani na mém osobním pohledu.
Na sjezdu jste také ambiciózně prohlásil, že chcete mít po volbách víc poslanců než ODS. Je to výsledek zkušenosti s ODS ve vládě, respektive toho, že je v ní ODS hlavní silou a vám se pak nedaří výrazněji prosadit?
Spousta věcí se nám povedla prosadit, ale je přirozené, že čím je silnější poslanecký klub, tím větší dává sílu podpoře celé vládě jako takové. Tím větší legitimitu to pak dává i k počtu ministrů nebo síle názoru a hlasu dané strany. To je základ voleb. Snažíme se být co nejsilnější, abychom posílili svoji politickou váhu. Může to znít ambiciózně. Možná by ale znělo nabubřele, kdybych tady tvrdil, že budeme mít více procent než koalice SPOLU, to se nejspíš nestane. Budeme se snažit dělat maximum, abychom se jim přiblížili, ale logicky jsou to tři strany dohromady.
Chceme ale takový výsledek, který v přepočtu na jednotlivé poslanecké kluby nám dá větší sílu. Asi by to ani minule nikdo úplně nepředpokládal. Chápu, že panovaly jiné okolnosti, ale dostali jsme se těsně pod velikost poslaneckého klubu ODS a teď si myslím, že není vyloučené je předstihnout.
Některé věci, které jsou třeba liberálnějšího zaměření, se vám přes ODS nepodařilo prosadit. Co z nich byste hlavně chtěl v dalším období protlačit?
Teď zase možná bude znít příliš neambiciózně, ale já bych chtěl alespoň otevřít reálnou debatu o euru. Tedy, aby vláda udělala konkrétní kroky, měla skutečně zmocněnce pro euro. Zkrátka abychom udělali všechny kroky, které k přijetí eura v naší ekonomice vedou, Považoval bych to za posun ve vyjednávání. Pak třeba co se týče manželství pro všechny, tam většinou nezáleží ani na vládní sestavě, ale spíš na celkovém složení sněmovny a velmi často tam bývá volnost hlasování. Kéž by bylo liberálně uvažujících poslanců víc. Ale úplně to nečekám. Byť téma jistě otevřeme.
Ale musíme otevírat i témata, která se týkají hospodářské politiky nebo financování vnitřní bezpečnosti. Pokud bych zůstal na postu ministra vnitra, tak bych určitě rád prosadil dohodu nad tím, že i vnitřní bezpečnost bude mít daný jasný finanční rámec ve vztahu k HDP v našem rozpočtu.
Kde vezmeme tři procenta na obranu?
V nově uveřejněném programu máte slib, že budete výdaje na obranu naplňovat minimálně do výše dvou procent HDP. Vláda i vy jako její součást přitom poslední měsíce zdůrazňujete, že je potřeba postupně navýšit výdaje na tři procenta. Hodně se o to vedla diskuze i s opozicí. Proč teď v programu STAN v podstatě couvá a žádná tři procenta tam nenajdeme?
Nevnímal bych to jako couvání, říkáme, abychom nejdříve zcela zodpovědně, systematicky a jednoznačně naplňovali ta dvě procenta, aby nám nikdo z opozice nemohl říkat, že jsme si ty částky ani do letošního rozpočtu nenarozpočtovali a chceme zvyšovat na tři. Proto my mluvíme o dvou procentech. To je neoddiskutovatelný základ, který musíme vyplnit reálnými činy, to znamená zbrojní systémy, ale i investice do výzkumu a vývoje a do infrastruktury. My do programu dáváme to, co garantujeme a slibujeme, abychom už lidi nezklamávali. Prostě budou to dvě procenta, respektive v programu máme minimálně dvě procenta. Snažíme se dostat ke třem, ale předtím, než jenom vykřikneme do světa, že chceme ta tři, udělejme před tím dva kroky.
Řekněme si za prvé, kam tři procenta budou mířit, zde jen do zbrojních systémů? Jaká bude struktura těch tří procent? O tom se mimochodem teď mluvil s prezidentem Petrem Pavlem. I dle vyjádření vrcholných představitelů NATO se budou výdaje různě členit dle toho, co je přímo na zbrojení, co je na doprovodné věci. Musíme si to definovat, ať pak předstoupíme před veřejnost, nejenom s tím, že vykřikneme procento, pod kterým si nikdo neumí nic představit. Dále si musíme stanovit dohodu, jaký bude rámec financování, zda půjde o rozvolnění rozpočtových pravidel. Půjdeme cestou Německa, tedy, že si na to půjčíme?
Proto teď mluvíme o nezbytném výdaji na minimálně dvou procentech, která pokryjeme rozpočtově tak, jak rozpočet bude nastaven a o tom, kde vezmeme na tři procenta se pojďme bavit.
Nedáváte tím teď ale trošku zapravdu šéfovi ANO Andreji Babišovi, který i po nedávné schůzce s prezidentem tvrdil, že tři procenta nejsou téma?
My jsme ale jednoznačně pro, jsou téma. V tom se evidentně lišíme, pokud on říká, že to není téma. Je to téma velmi akutní, protože výdaje na obranu musí vzrůstat. I na diplomatické úrovni je dobré apelovat i na ty státy NATO, které si to stále neuvědomily, byť nechci nikoho vyvolávat. Andrej Babiš se v tomto hluboce mýlí, téma to je. Ale, aby tady byla celospolečenská podpora, lidé musí vidět, kam peníze půjdou a že peníze v podobě například infrastrukturních projektů, investicí do vědy a výzkumu, mohou vidět i v mírovém čase či kvalitě vlastního života. V tom se shodujeme s prezidentem.
Strach lidí o volby?
Ministerstvo vnitra si nechalo nedávno udělat průzkum od agentury STEM. Více než polovina respondentů souhlasila s tvrzením, že má obavu, že budou příští volby zmanipulovány současnou vládou, která se nebude chtít vzdát moci. Přemýšlíte jako ministr vnitra jste k této situaci mohli přispět?
Budu teď nafoukaný, ale myslím si, že nijak. My jsme projednávali korespondenční volbu. Když jsme o tomto nástroji, který je v cizině ozkoušený, vedli diskuzi ve sněmovně, několik opozičních poslanců pronášelo proslovy absolutně za pomyslnou červenou linií.Padaly věty typu „oni si chtějí pro sebe ukrást volby“. Přitom nakonec nepodala opozice ani ústavní stížnost, protože sami moc dobře vědí, že návrh ústavní je. Nezodpovědně ukazovat, že někdo chce ukrást volby kopíruje chování Donalda Trumpa v USA , když kandidoval proti Joe Bidenovi. Biden vyhrál, ale Trump už dopředu křičel, že pokud prohraje, není to možné. „Oni vám chtějí ukrást volby“, prohlašoval. A potom to dopadlo tak, že lidé vtrhli do Kongresu a byli tam i mrtví.
Nicméně naše odpověď jako vnitra, který za tím stojí, je úplně jednoznačná a uklidňující. Máme robustní systém. Jsme státem, kde je volební tradice. Principy volby budou zachovány. Naopak jsme navrhovali, aby byly zpřísněny i podmínky pro volební kampaň, aby se nemohlo lhát a podvádět. Snažíme se o to, aby proti vnějším zásahům byl systém maximálně odolný. Máme na to speciální pracovní skupinu. Do voleb bude několik testů toho, že to tak skutečně je. Volby v Česku jsou tradičně na vysoké úrovni a korespondenční volba na tom rozhodně nic nemění.
Postoje voličů, kteří se částečně obávají manipulace, ale nejsou zároveň vizitkou toho, že se vám nepodařilo ve vládě dostatečně bojovat s dezinformacemi a i více posílit odolnost společnosti?
My jsme se o to opravdu pokoušeli. Ale musíme vidět objektivní situaci, vždyť před čtyřmi lety jsme tady neměli válku, neměli jsme tu Rusko, které útočí na vnitřní prostředí jednotlivých států nejrůznějším způsobem. Není to jen věc vnitra, to je věc úřadu vlády, ministerstva obrany, ministerstva zahraničních věcí a dalších rezortů, zkrátka souhrnná práce. Jestli někdo dělal kampaně trvale něco i proti dezinformacím, byli jsme to my.
Zabránili jsme mnohokrát šíření absolutních lží a nesmyslů, které mohly vést k nenávisti mezi skupinami, třeba Ukrajinců a Romů. Zásah byl několikrát i preventivní. Pokud se strany, které se označují za demokratické nebojí tvrdit, že že si vláda chce ukradnout pro sebe volby, to je jejich věc. Budeme výsledek volby respektovat, ať bude jakákoliv. Můj resort ručí za to, že systém voleb je odolný.
