Dotace na „dům po babičce“ přeje bohatým, Češi dostanou víc než Němci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Program Oprav dům po babičce ekologického ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) nabízí tak vysokou podporu, že mohou závidět i Němci. Podle sociologa Martina Luxe však jde o jeden z nejhorších programů na podporu bydlení, jaké zažil. Jeho revizi žádá vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti).

Na rekonstrukci jednoho rodinného domu dosud přispíval dotační program Nová zelená úsporám průměrnou částkou 240 tisíc korun. Jeho dalším dějstvím je program nazvaný Oprav dům po babičce, podle kterého mohou majitelé žádat o milion jenom na zateplení. Vedle toho mohou inkasovat částky v rozmezí 100-200 tisíc korun na instalaci fotovoltaických elektráren, výměnu kotle, zařízení zelené střechy, využití dešťovky atd. K dispozici jsou také příplatky pro rodiny, které mají trvalé bydliště v některé ze dvou tisíc odlehlých obcí, případně příplatky za výchovu dětí. Slíbená dotace pokryje podle výpočtu Ministerstva životního prostředí dvě třetiny nákladů na přestavbu.

Převratný dotační titul Čechům demonstroval, jaký rozměr může mít Green Deal, celoevropský projekt, který má za cíl snížit spotřebu energií, omezit produkci oxidu uhličitého a zastavit tak klimatickou změnu.

Přes program Nová zelená úsporám se ročně obvykle rozdělovaly dvě miliardy korun ze státního rozpočtu. Loni už úřady rozdaly sedm miliard, v první řadě na instalaci solárních panelů. Měly totiž k dispozici prostředky z Modernizačního fondu, ve kterém EU shromažďuje výnosy z emisních povolenek. Podle mluvčí Ministerstva životního prostředí Lucie Ješátkové rozdělí stát letos žadatelům přinejmenším stejnou částku.

„Od roku 2021 už byly schváleny žádosti za 28 miliard korun,“ vypočítává mluvčí. Díky dokončeným projektům se tuzemská produkce skleníkových plynů sníží přinejmenším o 700 kilotun ročně, tedy o 0,6 procenta. Tento efekt se přirozeně posílí, když se přes titul Oprav dům po babičce na trh vrhne z Modernizačního fondu najednou 40 miliard, jak odhaduje ministr Hladík.

Ekologové zrychlení ocenili. „Hlavní předností programu je, že cílí na solidní úspornost a připouští maximální energetickou náročnost třídy B,“ shrnuje za Hnutí Duha Jiří Koželouh. Dotaci bude moci využít větší část populace než obvykle, protože se peníze vyplácí předem, a ještě bude možné si vzít dotovaný úvěr.

„Myslím, že je skvělé, že bude možné získat prostředky na renovace předem. Dále mě potěšila možnost kombinace kofinancování zbytku projektu výhodným úvěrem,“ chválí Hladíkův plán skoro stejnými slovy Jan Svoboda z Asociace pro mezinárodní otázky.

Dokonce v bohatých sousedních zemích si o takových možnostech mohou nechat zdát. Rakušané se musí pro zateplení spokojit s třetinovou částkou. Peníze jsou navíc určeny pouze pro domy starší dvaceti let, zatímco z projektu Oprav dům po babičce lze postavit úplně nový dům, což dotační podmínky nevylučují.

Německá domácnost může na zateplení čerpat v přepočtu cca 1,5 milionu korun, tedy částku zhruba na zdejší úrovni. Úřady ovšem neproplácejí dvě třetiny, ale nejvýš pětinu nákladů na stavbu, navíc musí žadatel splnit přísnější podmínky. Například bez individuálního sanačního plánu má nárok jen na 700 tisíc.

Němci se ovšem zaměřili na výměnu topení. Oproti slibům českého nebo rakouského státu doplatit za peletový kotel či tepelné čerpadlo 150-200 tisíc korun, německá rodina může žádat až čtyřnásobek. Chudší domácnosti s příjmy pod 85 procenty průměrné mzdy tím mohou pokrýt až sedm desetin nákladů. V případě Němců však nejde jen o velkorysou nabídku. Podle zákona totiž musí domácnosti vyměnit kotle na plyn nebo naftu, pokud byly instalovány před třiceti lety nebo dříve. A pokud tamní občan dům zdědí, musí plynový či naftový kotel vyměnit už do dvou let.

Přesto ekologický rozměr Hladíkova programu neusmíří kritiky z jiných oborů. „Z pohledu bytové politiky je to nejhorší program za posledních dvacet let,“ říká sociolog Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Připouští, že podpory majitelům domů mohou sledovat víc cílů najednou, včetně ochrany klimatu. „Ale vždy by mělo platit, že by měly snižovat nerovnosti ve společnosti, a ne je dokonce ještě naopak zvětšovat,“ dodává expert s tím, že právě takové „riziko, ne-li jistotu“ obsahuje program Oprav dům po babičce. Nejde jenom o to, že miliony dotací dostanou i lidé, kteří už milionáři jsou, na opravu svých rekreačních objektů. Zároveň programu nemohou využít mladí lidé na počátku kariér, kteří zpravidla žádné domy „po někom“ nedědí. „Snad to opravdu je špatný vtip,“ věří Martin Lux.

„Prostor na zlepšení“ v programu ministra Hladíka vidí jeho kolega z resortu místního rozvoje Bartoš, který má bydlení ve vládě na starost. „Program s námi konzultován nebyl,“ potvrzuje rozpaky odpovědného ministra jeho mluvčí Veronika Hešíková.

Chybou je podle Bartošových expertů fakt, že dotační plán zvýhodňuje nejbohatší rodiny podle pravidla „čím větší dům, tím větší dotace“. Proto by se strop na podporu vypočtenou podle obytné plochy měl snížit ze současných 350 metrů čtverečních na průměrnou velikost rodinného domu, tedy 80 metrů čtverečních. Míra dotace 66 procent nákladů je také příliš vysoká. „V bytové politice bývá praktikována jen u sociálních bytů,“ připomíná mluvčí.

Bartošovi experti zároveň radí, aby ekologické dotace nezapomínaly na rekonstrukce bytových domů. S tím souhlasí sami ekologové. „Nedostatkem celé státní pomoci se zateplováním je převažující cílení na majitele rodinných domů. Chybí pomoc nízkopříjmovým rodinám v bytových domech a nájemním bydlení, kde se nachází největší část lidí v energetické chudobě,“ upozornil Jiří Koželouh z Hnutí Duha.