Pět varování ze zprávy o stavu důchodů. Co čeká systém v dalších letech?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V pětiletém rytmu vzniká analýza, podle které se české vlády rozhodují, zda je třeba upravit důchodový systém. Zprávu má vláda schválit letos do konce června.

Letos ale vznikla i předběžná zpráva, a to kvůli schůzce zástupců vlády a opozičního hnutí ANO. Hrad ji na svých stránkách zveřejnil poté, co zástupci opozice na schůzku nedorazili.

Ministerstvo práce a sociálních věcí jako autor zdůrazňuje, že k přípravě dokumentu využívali průběžná data a finální červnová zpráva se tak může lišit. Právě tento resort pod vedením ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) připravuje i celou důchodovou reformu.

Předběžná zpráva vykresluje, jaké zásahy dostal důchodový systém za posledních pět let, tedy v době, kdy země musela zvládnout pandemii covidu-19 a vysoký růst cen.

Zpráva přitom vychází ze současné podoby důchodového systému, včetně loni přijatých opatření, jako jsou přísnější podmínky odchodu do předčasného důchodu nebo úprava valorizací. Uvedené projekce ale nepočítají s dalšími představenými změnami důchodové reformy, které nejsou zatím platné.

Data o vývoji české populace ukazují, že je potřeba počítat s tím, že v důchodu bude dlouhodobě o zhruba 200 tisíc osob více, než předpokládala předchozí zpráva z roku 2019.

Ministerský dokument zmiňuje jako hlavní důvody pokles úmrtnosti a růst střední délky života.

Zhruba do poloviny třicátých let má počet důchodců relativně stagnovat, pak se má projevit kombinace zastavení rostoucího důchodového věku a nástup silných generací do důchodu. „Následovat bude dynamický nárůst na hodnoty těsně pod 3,2 milionu starobních důchodců,“ stojí ve zprávě.

Na konci roku 2023 bylo podle ČSSZ v důchodu 2 371 241 osob. Předpokládá se tedy růst o více jak 800 tisíc osob.

V současné době tráví lidé v průměru 21,8 roku v důchodu. V následujících letech má tato doba nejdříve mírně klesat, a to v letech před rokem 2030. Dobíhá totiž ještě stávající postupné zvyšování důchodového věku a sjednocení důchodového věku pro muže a ženy, které se zastavuje na 65 letech.

Následně má doba v důchodu růst až na 25,9 roku, a to vlivem růstu střední délky života.

„Oproti předchozí zprávě je průměrná doba strávená v důchodu ve všech letech odchodu do starobního důchodu vyšší, přičemž v horizontu projekce u osob, které budou odcházet do starobního důchodu v roce 2070, je rozdíl zhruba 1,2 roku,“ stojí v předběžné zprávě.

Až do poloviny třicátých let má růst míra ohrožení důchodců chudobou. Zastavit se má v dohledné době na míře zhruba 19 procent.

Oproti předchozí zprávě z roku 2019 se míra ohrožení chudobou přesto snížila – podle dokumentu jde jak o opatření typu 5000 korun pro důchodce v roce 2020, tak i valorizace důchodů v letech 2022 a 2023.

S odchodem silných generací sedmdesátých let do důchodu se míra ohrožení chudobou zpomalí – podle předběžné zprávy díky nově přiznávaným vyšším důchodům. Ovšem u následujících generací riziko ohrožení chudobou stoupá. Jedním z důvodů je podle zprávy i zpřísnění podmínek pro předčasné důchody.

Snížit se má i ukazatel, který srovnává průměrný důchod a průměrnou mzdu. Jde tedy o indikátor toho, jak si důchodci stojí v porovnání s lidmi v produktivním věku.

V současnosti se díky valorizacím a propadům reálných mezd dostal ukazatel na úroveň kolem 45,6 procenta.

„Ze které ale bude poměrně rychle klesat až zhruba do roku 2030 a poté se až do roku 2045 stabilizuje na úrovni kolem 41,5 procenta, kdy budou mezi nově přiznávanými důchody nejvíce zastoupeny silné generace sedmdesátých let. Následně je očekáván pokles až na hodnotu 37 procent v horizontu projekce,“ popisuje předběžná zpráva.

Aktuálně se pohybuje doba, po kterou si lidé platí sociální pojištění, na 44 letech. V nejbližších letech má vzrůst až na 47 let a následně ve vzdálenější budoucnosti klesnout na úroveň kolem 40 let.

Opět se do projekce nově otiskla i vlna předčasných odchodů do důchodu z let 2022 a 2023, které snížily tempo růstu doby pojištění.

„Což odpovídá rozdílu mezi budoucím důchodovým věkem na úrovni 65 let a průměrného věku vstupu na trh práce, který se aktuálně pohybuje mezi 23 a 24 lety,“ vysvětluje ministerský dokument.

Oproti zprávě z roku 2019 došlo k poklesu, který souvisí s vyšší pracovní migrací. „Migrující pracovníci mají obecně v českém důchodovém pojištění kratší dobu pojištění, a ovlivní tak i průměrné hodnoty,“ vysvětluje aktuální dokument.

Podle předběžné zprávy ovšem celkově došlo k mírnému zlepší poměru příjmů a výdajů českého důchodového systému.

K dalšímu zlepšení má dojít v nejbližších letech, a to díky schváleným nižším valorizacím důchodů. Stále ale zůstane důchodový systém v minusu.

„Po roce 2030 se bilance začne výrazně zhoršovat a svého dna dosáhne těsně před rokem 2060 na úrovni 2,9 procenta HDP,“ stojí v dokumentu s dovětkem, že v současných částkách jde o zhruba minus 222 miliard korun.