Hlavní obsah

Plán hnutí ANO s televizí a rozhlasem? Nacher řekl, kdo nemá platit poplatky

Foto: René Volfík, Seznam Zprávy

Patrik Nacher připravil mezikrok, který by měl osvobodit některé skupiny obyvatel od placení koncesionářských poplatků.

aktualizováno •

Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher zaslal poslancům návrh, který má osvobodit některé skupiny obyvatel od koncesionářských poplatků. Veřejnoprávní média by tak mohla přijít o stamiliony.

Článek

Zatímco ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) připravoval mediální novelu, místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) sepisoval vlastní návrh, který by měl od koncesionářských poplatků osvobodit vybrané skupiny obyvatel.

V kuloárech se o tomto kroku mluví jako o možném „plánu B“. Někteří členové hnutí ANO, stejně jako špičky hnutí, totiž nejsou s ministerskou novelou spokojeni. Zároveň si ani nejsou jisti, zda a kdy dojde k jejímu schválení.

A protože si vláda vytyčila zrušení koncesionářských poplatků jako jednu z hlavních priorit, chce koalice svým voličům doručit alespoň mezistupeň. Ten Nacher po týdnech spekulací nahrál v pondělí do Elektronické knihovny legislativního procesu, aby si ho poslanci mohli prostudovat.

Senioři nad 75 let a studenti bez poplatků

Nacherův návrh má osvobodit od placení veřejnoprávních poplatků například seniory nad 75 let, držitele průkazů osob se zdravotním postižením TP, ZTP a ZTP/P nebo studenty. „Cílem tohoto opatření je zohlednit sociální a životní situaci těchto skupin obyvatel a snížit jejich finanční zatížení. Současně se rozšiřuje skupina právnických osob a fyzických osob podnikatelů, kteří nepodléhají poplatkové povinnosti. Nově se stanovuje hranice 50 zaměstnanců,“ stojí pak v návrhu. Dosud se hovořilo o 24 pracovnících.

Novela zároveň počítá s tím, že poplatková povinnost se přenese z osob starších 75 let na mladší, pokud s nimi žijí ve společné domácnosti. Výpadek by se tak měl týkat těch seniorů, kteří žijí sami nebo ve dvojici a oba přitom splňují věkovou hranici pro odpuštění poplatku.

Dokument také mluví o tom, že osvobození některých skupin bude znamenat výpadek „v řádech stamilionů korun českých, což nepředstavuje vážný zásah do stability financování veřejné služby provozovatelů ze zákona“. Dokument zároveň konstatuje, že zamýšlená právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet. Návrh totiž nepočítá s kompenzací výpadku peněz.

Poslanecký návrh zároveň popisuje, že celková úprava je navržena tak, aby výpadek příjmů nepřevýšil objem prostředků, o které byly „příjmy z rozhlasových a televizních poplatků navýšeny důsledku poslední legislativní změny“.

Mediální expert Filip Rožánek nicméně upozorňuje, že změna může nastat prakticky z měsíce na měsíc, což pro veřejnoprávní média bude představovat nepříjemnou situaci. „Návrh je koncipovaný tak, že vlastně výpadek v podobě zrušení poplatků pro osvobozené skupiny nebude nijak kompenzován. Rozhlas a televize tedy o tyto peníze přijdou a nikdo už jim je nedoplatí,“ nastiňuje Rožánek.

Proti evropské směrnici?

Dodává také, že návrh může jít proti Evropskému aktu o svobodě médií (EMFA). Ten totiž vyžaduje, aby všechny členské státy EU včetně Česka garantovaly nezávislé fungování veřejnoprávních médií zajišťující transparentní a předvídatelné financování.

Samotný návrh sice tvrdí, že je v souladu s evropskou směrnicí, Rožánek o tom nicméně pochybuje. „Zákon by podle toho návrhu měl začít platit prvním dnem následujícího měsíce po jeho schválení. EMFA zase říká, že financování má být předvídatelné. A tam je podle mě ten rozpor, protože peníze seberou veřejnoprávním médiím pod rukama uprostřed roku,“ přibližuje.

Podle Rožánka tak může dojít k situaci, kdy v době mezi finálním schválením Nacherova návrhu a jeho účinností nestihne Rada České televize odsouhlasit nový rozpočet.

„Čili vznikne tam stoprocentně administrativní a organizační zátěž a samozřejmě i ta finanční. A povede to zcela jistě k destabilizaci, protože když vám vypadnou takhle velké peníze, se kterými počítáte, máte na to naplánované investice a podobně, tak s tím se samozřejmě nedá v žádné firmě takto zacházet,“ upřesňuje expert.

Nacher si nicméně stojí za tím, že nepůjde o skokový výpadek. Senioři, či další skupiny totiž májí ohlásit, že se od poplatku odhlašují. „My jsme tam změnili tu konstrukci, která je teď opačná. Člověk nad 75 není poplatníkem, ale nebude platit až v momentě, kdy se sám odhlásí,“ vysvětluje postup Nacher s tím, že výpadek by byl nejprve v řádech desítek milionů korun.

Tento krok navrhl až po debatě s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu. „Toto bude nabíhat postupně, bude to totiž na samotné aktivitě seniorů, aby oznámili, že nechtějí být plátci. Ty výpadky jsou tedy úplně jinde, než když to celé naskočí rovnou,“ dodává autor návrhu s tím, že zároveň počítá s dobrovolnými plátci.

Jaké výpadky hrozí ČT a ČRo

Otázka výpadků je aktuálně poměrně nejasná. Samotný návrh totiž mluví o stamilionech ročně, což odpovídá i někdejšímu odhadu Patrika Nachera, který v minulosti mluvil o částce okolo 700 milionů korun.

Samotné instituce ještě v březnu počítaly s mnohem větší mezerou. „Česká televize by dle finančního ředitele přišla o 2,1 miliardy ročně, což je téměř 30 procent příjmu z televizních poplatků. To je o 1,25 miliardy víc, než kolik ČT dostala při loňském zvýšení poplatků,“ uvedl zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich koncem března k poslaneckému návrhu Patrika Nachera, o kterém se tehdy ještě spekulovalo. Propočty počítaly s osvobozením všech osob nad 75 let.

Nacher trvá na tom, že o předložení návrhu věděla koalice už před dvěma týdny. Vláda by se k němu měla vyjádřit do třiceti dnů.

Místopředseda Sněmovny si pak stojí za tím, že nejde o příliš velký zásah do financování veřejnoprávních médií. „Poslanecká novela by měla platit dřív, protože to není principiální velká změna, která prochází připomínkovými místy a myslím, že logika tam je celkem zřetelná, je to v zásadě drobná změna,“ řekl Nacher České televizi.

Nacher zákon představil jen pár hodin před tím, než se koaliční rada sejde nad mediální novelou ministra Klempířem. Ten má v pondělí podvečer svým vládním partnerům obhájit návrh, který připomínkovalo více než dvacet institucí.

Rozšířili jsme o stanovisko Patrika Nachera a celý článek o další podrobnosti.

Doporučované