Článek
Rozpočet se schodkem 280 miliard schválila ve čtvrtek Sněmovna ve třetím čtení rychle a bez velkých řečí. Při projednávání se zároveň ukázalo, jak výrazně se styl ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) liší od dávného předchůdce Miroslava Kalouska (TOP 09).
Když totiž druhý jmenovaný vyjádřil v prosinci 2012 jako ministr financí své stanovisko ke dvěma pozměňovacím návrhům, kterými tři koaliční poslanci přidali půl miliardy na český film, použil větu: „Neutrální se silným pocitem nechutenství.“
Jedním z poslanců, na něž tato reakce mířila, byl Zbyněk Stanjura. Pokud tedy Kalousek rezolutně odmítal rozpočtové kutilství poslanců, Stanjura ho vždy považoval za užitečný nástroj, jak prosadit své záměry.
To se ukázalo ve čtvrtek, při konečném schvalování prvního rozpočtu, který Zbyněk Stanjura předkládal jako ministr financí.
Pro pozměňovací návrhy poslanců nechal ministr volné tři miliardy korun, z toho ovšem 2,8 miliardy použil ke zvládnutí dopadů války na Ukrajině. Přesněji řečeno, dohodl se s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a poslancem STAN Petrem Letochou, ať peníze vyžádají na nákup pěchotních zbraní a pomoc občanům Ukrajiny. Poslaneckou iniciativu využil pro své cíle.
Historie rozpočtů v časech mezi Kalouskem a Stanjurou ukazuje, že se zvyklosti při schvalování vyvíjely už delší čas směrem k modelu, který využil současný ministr.
U rozpočtu na rok 2014 ještě Sněmovna využila Kalouskův model s prakticky nulovou účastí jednotlivých poslanců. Potřebné kosmetické změny, které přesunuly položky v řádu pár set milionů uvnitř rozpočtů jednotlivých ministerstev, prosadili koaliční vůdci prostřednictvím rozpočtového výboru. Z poslanců se proti hlasovací mašinerii tehdy náhodně prosadil František Vácha z opoziční TOP 09, který žádal 55 milionů pro Grantovou agenturu.
Praxe se mírně uvolnila za ministra financí Andreje Babiše (ANO), kdy nedotažené rozpočty vyžadovaly víc pilování v rozpočtovém výboru, byť stále jen po desítkách či stovkách milionů. Pokud se prosadili jednotliví poslanci, tak nejčastěji s žádostí o podporu pro ústavy sociálních služeb a školy v krajích.
Významněji se poměry změnily po roce 2017 za menšinové vlády, kdy se ministryně Alena Schillerová (za ANO) neobešla bez pomoci nevládních poslanců. Kritický moment nastal hned při schvalování rozpočtu na rok 2018, kdy Věra Kovářová z opozičního hnutí STAN prosadila proti výslovnému nesouhlasu ministryně 300 milionů pro základní školy.
Pro další rozpočty si už Alena Schillerová předem domluvila podporu komunistů. Rozpočet prošel, když Sněmovna předtím schválila pozměňovací návrhy komunistických poslanců, kdy Hana Aulická Jírovcová dostala miliardu na sociální ústavy, Zdeněk Ondráček pár set milionů pro policisty a hasiče, případně Miroslav Grebeníček desítky milionů pro archeology.
Dohoda se osvědčila také u rozpočtu na rok 2021, u kterého komunisté rezolutně odmítali navýšení výdajů na obranu. Tehdy přišla komunistka Miloslava Vostrá s nejdražším pozměňovacím návrhem v historii, podle kterého se Ministerstvu obrany škrtlo deset miliard. Hlasy KSČM byly zachráněny.
Rozpočet ve dvou vydáních (v milionech korun)
| Podle Schillerové | Podle Stanjury | Rozdíl | |
|---|---|---|---|
| Příjmy | 1 551 076 | 1 613 241 | 62 165 |
| Výdaje | 1 927 676 | 1 893 241 | -34 435 |
| Schodek | 376 600 | 280 000 | -96 600 |
| Výdaje podle kapitol | |||
| Kancelář prezidenta | 420 | 398 | -22 |
| Poslanecká sněmovna | 1502 | 1463 | -39 |
| Senát | 653 | 636 | -17 |
| Úřad vlády | 1459 | 1533 | 74 |
| Ministerstvo práce | 740 565 | 757 987 | 17 422 |
| Ministerstvo školství | 254 713 | 249 476 | -5 237 |
| Ministerstvo dopravy | 116 314 | 107 227 | -9 087 |
| Ministerstvo vnitra | 93 924 | 92 246 | -1 678 |
| Ministerstvo obrany | 93 545 | 89 145 | -4 400 |
| Ministerstvo zeměděl. | 62 083 | 58 650 | -3 433 |
| Ministerstvo průmyslu | 63 268 | 56 734 | -6 534 |
| Ministerstvo spravedl. | 33 767 | 31 982 | -1 785 |
| Ministerstvo pro m. r. | 28 870 | 28 576 | -294 |
| Ministerstvo živ. pr. | 23 385 | 22 702 | -683 |
| Ministerstvo financí | 23 819 | 21 948 | -1 871 |
| Ministerstvo zdrav. | 23 781 | 17 980 | -5 801 |
| Ministerstvo kultury | 16 139 | 15 227 | -912 |
| Ministerstvo zahr. věcí | 8 988 | 8 581 | -407 |
| Akademie věd | 7 002 | 7 082 | +80 |
| Technologická ag. | 6077 | 5665 | -412 |
| Grantová agentura | 4676 | 4670 | -6 |
| Národní sport. ag. | 5924 | 4604 | -1 320 |
| Český úřad zeměměřický a katastrální | 3767 | 3616 | -151 |
| Správa státních hmotných rezerv | 2764 | 2538 | -226 |
| BIS | 2177 | 2120 | -57 |
| Český telekom. úřad | 2256 | 731 | -1 525 |
| Státní dluh | 44967 | 49967 | 5 000 |
| Všeobecná pokl. spr. | 235 913 | 225 024 | -10 889 |
Zdroj: Vláda ČR
Přístup pravicového ministra Zbyňka Stanjury není revolucí proti tomu, jak nechávali rozpočet schvalovat předchůdci ze středolevých vlád. Počet schválených pozměňovacích návrhů dosáhl i letos čísla 12, tedy úrovně z časů, kdy bylo Ministerstvo financí pod taktovkou ANO.
Alespoň symbolickým převratem se stal jeden z nich, doporučení Jakuba Jandy a dalších poslanců ODS, aby Sněmovna škrtla milion korun Českému svazu bojovníků za svobodu a aby částku rozdělila Platformě evropské paměti a svědomí, Spolku pro zachování odkazu českého odboje a spolku Bez komunistů.cz.
„Upozorňoval jsem už dříve, že tento spolek se pod svým současným vedením proměnil v pofidérní organizaci, jež se zpronevěřila svým původním cílům,“ vysvětlil Janda. Dosud poslanci Svazu bojovníků naopak přidávali. Konkrétně v rozpočtech na léta 2015 a 2018 zajistily pozměňovací návrhy spolku Jaroslava Vodičky cca milion korun navíc.
