Článek
Sněmovna v úterý v úvodním kole podpořila vládní návrh na zavedení mimořádné daně na rafinerie. Důvodem jejího zavedení je podle vlády nárůst marží rafinerií v důsledku situace na světovém trhu s ropou. Týkat se bude jen velkých korporací a v tuzemsku dopadne zřejmě jen na dva podniky, a to rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově. Obě vlastní Orlen Unipetrol. Zákon odolal návrhům na zamítnutí i na vrácení vládě, které vznesla opozice. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor.
Daň se bude uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň do státního rozpočtu přinést asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude možné zpřesnit až v roce 2027 podle vývoje cen. Opozice varuje před zpětnou účinností nové daně. Poukazuje i na to, že se daň v tuzemsku dotkne jen jednoho subjektu.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) před poslanci odmítla, že by šlo o daň pro jednu firmu. „Cílem této novely je mimořádné zdanění reagující na výrazný růst cen rafinerských produktů,“ řekla poslancům. „Výnos z této daně bude sloužit k částečné kompenzaci výdajů státního rozpočtu, které byly vynaloženy v souvislosti s růstem cen pohonných hmot,“ dodala. Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi jako u jiných daní.
Daň se bude vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně. Srovnávat se budou základy daně za zdaňovací období započatá v letech 2026 a 2027 vůči zdaňovacímu období započatému v roce 2025. Základ se vypočítá jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu.
Svaz průmyslu a dopravy v pondělí vyzval vládu, aby od záměru ustoupila, nebo alespoň zmírnila parametry daně. Svaz sice uvítal, že se vláda snaží omezit dopady zdražování nafty například snížením spotřební daně. Odmítl však zavádění jakýchkoli sektorových daní, které podle něj narušují férové tržní prostředí. Premiér Andrej Babiš (ANO) však již v pondělí v reakci na stanovisko svazu označil zavedení daně za správný krok. „Tento krok je mimořádně potřebný a zodpovědný,“ zdůraznila v úterý ministryně financí.
Kvůli pokrytí nákladů na zastropování cen plynu a elektřiny bývalá vláda v roce 2022 také prosadila daň z mimořádných zisků zaměřenou na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Společnosti takzvanou windfall tax odváděly za roky 2023 až 2025. Celkově odvedly státu zhruba 114 miliard korun, což byl jen zlomek původně očekávaného objemu. Největší podíl z toho připadl na polostátní energetickou společnost ČEZ, která každý rok odvedla více než 30 miliard.
Sněmovna nepodpořila mimo jiné návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy, aby se zákonem zabýval i zahraniční výbor. Benda to zdůvodnil tím, že vlastníkem rafinerií je polský stát, a proto by to měl výbor zvážit ve vztahu k této sousední zemi.
Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob postrádal v návrhu odpovědi na otázky, jak vláda dospěla k odhadovanému výnosu nebo na koho skutečně dopadne a jaký bude skutečný přínos. Zákon sice stanovuje obecné podmínky, ale jeho praktický dopad zasáhne jen jednu firmu, popsal. Navrhl vrátit zákon vládě k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí.
„V principu za Starosty a nezávislé toto mimořádné zdanění podporujeme,“ řekl ve stanovisku klubu STAN Jan Papajanovský. Starostům však podle něj vadí některé detaily. Chce třeba, aby se zdanění týkalo i dovážených produktů, protože jinak by se podle něj dalo hovořit o tom, že Sněmovna projednává lex Unipetrol. Nelíbí se mu také vybrané srovnávací období, podle něj by mohl sloužit jako základ třeba průměr více let.
Podle klubu ODS je návrh principiálně špatně, protože se zákon zaměřuje jen na jednu firmu, uvedl ve stanovisku Vojtěch Munzar. S místopředsedou Sněmovny Janem Skopečkem (ODS) navrhl zákon zamítnout. Vadilo mu také, že se zdanění týká místo zisků marží, tedy rozdílu mezi prodejní cenou produktů a nákupní cenou za suroviny. Vláda chce podle ODS zdaňovat ekonomický ukazatel, ze kterého musí podnik zaplatit podstatnou část nákladů na podnikání.
Pirátská poslankyně Vendula Svobodová nesouhlasila s tím, aby peníze směřovaly do rozpočtu bez jasného určení. Také navržená sazba 50 procent je podle ní vysoká, Piráti by uvažovali o sazbě 25 až 30 procent a zdanění by chtěli rozšířit i na uhelné elektrárny. „Tato daň nezlevní ani jeden litr nafty,“ řekl lidovec Benjamin Činčila. „Tady se úplně zruší jakákoli předvídatelnost,“ kritizoval.
