Článek
Přístup k údajům z evidence skutečných majitelů firem mají mít do budoucna jen ti, kteří ministerstvu spravedlnosti prokáží oprávněný zájem. Počítá s tím i v návaznosti na unijní směrnice vládní novela, kterou dnes v prvním kole schvalování podpořila Sněmovna. Před dalším schvalováním má normu posoudit ústavně-právní výbor dolní parlamentní komory.
„Zavedení režimu přístupu veřejnosti na základě prokázání oprávněného zájmu je motivováno ochranou osobních údajů a soukromí skutečných majitelů,“ zdůvodnilo novelu ministerstvo. Oprávněný zájem se předpokládá u novinářů, nevládních protikorupčních organizací a akademiků, uvedla pirátská poslankyně Kateřina Stojanová. Okruh oprávněných podle ní stanoví úprava vládní novely, na níž se pirátští poslanci dohodli s ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem (za ANO).
Evidence skutečných majitelů vznikla jako nástroj proti praní peněz a financování terorismu. Sloužila také jako zdroj informací pro kontrolu firem, které se účastní veřejných zakázek nebo mohou být napojené na politiky či subjekty figurující na sankčních seznamech. Bývala veřejně přístupná.
Loni v prosinci ale ministerstvo evidenci znepřístupnilo veřejnosti s odkazem na rozhodování nejvyšších soudů. Část údajů, včetně jména a data narození skutečného majitele, povahy jeho postavení ve firmě či velikosti jeho podílu, si zájemci totiž mohli dříve zdarma dohledat na internetu.
Ministerstvo bude oprávněnost zájmu ověřovat vždy ve vztahu ke konkrétní situaci, tedy k žadateli a požadovaným údajům. Obecně bude možné získat pouze aktuálně zapsané informace. Přístup k historickým údajům bude vyhrazen jen pro určité kategorie nahlížejících. K úpravám evidence bude zapotřebí technický přepis informačního systému s odhadovanými náklady ve výši 45 milionů korun. Posuzování a vyřizování žádostí o přístup do evidence bude řešit tři až pět zaměstnanců úřadu.
Iniciativa Odolné Česko poukázala na to, že původní návrh počítal s protikorupčním využitím evidence. Výslovně uváděl, že oprávněný zájem mohou prokázat také osoby usilující o předcházení korupci a střetu zájmů, hospodárné nakládání s majetkem státu a transparentní výkon veřejné správy. Po připomínkovém řízení se přístup zúžil na lidi, kteří se zabývají předcházením praní špinavých peněz a financování terorismu. Kritici upozornili, že vypuštění protikorupční části nepožadovalo žádné z připomínkových míst, a vyzvali vládu, aby se vrátila k původnímu znění.
„Znepřístupnění veřejné části evidence už výrazně omezilo možnosti kontroly ze strany médií, občanské společnosti a akademické obce. Pokud vláda přístup těmto subjektům dále znesnadní, vyšle znepokojivý vzkaz, že nechce účinně bránit zneužívání neprůhledných vlastnických struktur,“ uvedl již dříve koordinátor iniciativy a právník Lukáš Kraus.
Z veřejné evidence skutečných majitelů v minulosti vyplynulo například to, že premiér Andrej Babiš (ANO) byl nadále zapsán jako skutečný majitel holdingu Agrofert, i když jeho akcie vložil kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.
