Článek
Andrej Babiš (ANO) znovu stanul v čele Národní koalice pro boj proti suchu. V obnoveném orgánu, který vznikl už v roce 2018, zasedli ministři i odborníci. Koalice poprvé jednala po pondělním zasedání vlády, byť ne v plném počtu.
Ředitel České hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder, který je členem koalice a schůze se zúčastnil, Seznam Zprávám řekl, že vláda podle něj bere otázku sucha vážně.
„Udělali jsme si přehled splněných a nesplněných úkolů z roku 2018. Poté se diskutovalo, kam primárně zacílit dotační podporu, aby to pomohlo nejvíce zasaženým oblastem v Česku,“ popsal Rieder náplň prvního jednání koalice.
Obnovená koalice také rozhodla, že je namístě svolat Ústřední komisi pro sucho. Ta zasedne v pondělí 24. srpna. Komise je orgánem vlády, který koordinuje opatření proti nedostatku vody přesahující kraje. Sedí v ní například hejtmani či zástupci hasičů.
Koalice má koordinační roli
V koalici se kromě politiků angažují také odborníci. Na jejím chodu se podílí koordinátor projektu InterSucho Miroslav Trnka, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV) Tomáš Fojtík a expert a objevitel pramene Amazonky Bohumír Janský.
„Role Národní koalice pro boj proti suchu je hlavně koordinační a strategická. Na základě této platformy by měly vzniknout úkoly pro další resorty a instituce,“ popsal činnost orgánu ředitel VÚV Fojtík.
Po prvním jednání koalice Babiš novinářům sdělil první úkol pro ministerstva zemědělství a životního prostředí - sestavit mapu 500 až tisíce nejkritičtějších míst, ze kterých voda mizí nejrychleji. Pomoci jim mají Český hydrometeorologický ústav a VÚV.
ČHMÚ již podle ČTK identifikoval tisíc katastrálních území v Česku, která jsou nejvíce ohrožená. Jsou mezi nimi jak pravidelně suché oblasti, tak místa ve vyšších polohách, kde sucho běžně nebývá, ale v extrémních obdobích vysychají také a potřebují pomoci zadržet vodu. Z těchto míst má být vytvořena zadaná mapa.
„Mapa by měla vzniknout během tohoto týdne. Budou v ní místa, kde hrozí rychlý odtok vody z krajiny, a také místa, která jsou snadno zasažitelná suchem,“ popsal Rieder. VÚV ostatním institucím pomůže vytipovat místa, která mají podle jejich výzkumných programů deficit srážek a nedostatek vody.
Z mapy následně vznikne výčet krajů, kterým hrozí největší riziko. Na ty se pak bude pomoc primárně soustředit. Sestaví se také přehled nejvíce zasažených obcí seřazený podle jejich velikosti. Další kroky koalice určí podle tohoto vymezení. Bude také vyhodnocovat programy, které se suchem zabývají, a efektivitu současných opatření.
Miroslav Trnka, který v koalici zastupuje InterSucho a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd, pak bude resortům a institucím poskytovat podklady z výzkumů a expertní názory na připravované kroky. „Budeme přicházet se známými řešeními, například s přístupy, které fungují v zahraničí, nebo naopak posuzovat záměry, které přinesou ministerstva,“ popsal svou roli.
Národní koalice pro boj proti suchu nemá předem daný harmonogram jednání ani jejich počet. Scházet se má podle potřeby. „Mít konkrétní počet schůzí by nedávalo smysl. Pokud to bude potřeba, budeme jednat často,“ vysvětlil Fojtík.
Sucho odeznělo, pak přišel covid
Vznik původní koalice před osmi lety byl reakcí na nejvýznamnější sucho v Česku. Během let 2015 až 2020 se země potýkala s vysokými teplotami a nízkým úhrnem srážek. Původní orgán od svého vzniku zasedl pouze třikrát, k žádnému oficiálnímu rozpuštění však podle odborníků nedošlo.
„Prvním faktorem bylo to, že téma komise postupně přestávalo být aktuální, protože sucho odeznívalo. Přestávalo tedy být zapotřebí se scházet, protože už jenom najít termíny, které by všem vyhovovaly, byl oříšek,“ popsal Rieder.
Česko navíc postupně zasáhly v tu chvíli palčivější problémy: v roce 2020 začala pandemie covidu, o dva roky později ruská invaze na Ukrajinu a s ní související příchod uprchlíků a následně energetická krize.
Úkoly, které původní koalice zadala, se však podle expertů plnily i nadále. „Podařilo se nasměrovat veřejné prostředky do výzkumu sucha, ale i do realizace některých opatření, například posilování vodohospodářské infrastruktury,“ popsal Trnka. ČHMÚ zase na základě podnětu od koalice začal vydávat výstrahy na sucho nebo ve spolupráci s VOV připravil informační systém HAMR, který monitoruje různé typy sucha.
Obnovení koalice tedy odborníci vítají. „Výhodou této širší platformy je, že zde probíhá výměna názorů mezi politickou reprezentací a experty,“ myslí si Trnka. Podle Riedera je také výhodou, že se díky koalici téma sucha více dostane do povědomí veřejnosti.
Členové však připouštějí, že i současná koalice se může - stejně jako její předchůdkyně - časem rozpadnout. „Doufám ale, že k tomu nedojde. Sucho se bude objevovat čím dál častěji a dát jeho řešení podobný rámec má smysl,“ uvedl Fojtík.
Spolupráce s Červeným se experti nebojí
Výraznější personální proměnou mezi odborníky koalice oproti své předchůdkyni neprošla, za VÚV v ní místo Fojtíka působil její tehdejší ředitel Tomáš Urban. V současné sestavě chybí Petr Sklenička z České zemědělské univerzity, který se na chodu koalice dříve podílel. Redakci sdělil, že nebyl k účasti v komisi přizván, a více se k tématu odmítl vyjadřovat.
Oproti předchozímu období se však proměnilo obsazení ministerstev: Martin Šebestyán (za SPD) nahradil Miroslava Tomana (tehdy ČSSD) na resortu zemědělství, na ministerstvu životního prostředí sedí místo Richarda Brabce (ANO) Motorista Igor Červený. Brabec, v současné době hejtman Ústeckého kraje, se však v koalici bude angažovat i nyní jako poradce premiéra a zástupce krajů.
Motoristé, kteří nyní řídí resort životního prostředí, na sebe po vstupu do vlády několikrát upozornili výroky, které změnu klimatu bagatelizují. Podobná prohlášení zazněla i přímo od ministra Červeného. Ten opakovaně tvrdí, že strana změnu klimatu nepopírá, odmítá však existenci klimatické krize.
„Klimatická krize je psychický stav. Skutečný stav dokáže každý poznat,“ reagoval Červený na dotaz na pondělní tiskové konferenci vlády, zda si stojí za svými dřívějšími prohlášeními.
Experti se však spolupráce s novým vedením ministerstva životního prostředí neobávají. „Naše role je předávat znalosti, podklady a vědecká fakta. Diskuze se nebojím, ve vědeckém světě je normální své názory obhájit a podložit. Podle mě je důležité vést debatu,“ uvedl Trnka.
Rieder zdůraznil, že spolupracoval s několika ministry životního prostředí a stejně tak zvládá koordinovat činnost i s Červeným. „Jsme tady především pro veřejnost. Musíme být profesionální a soustředit se především na to, abychom byli odolnější vůči projevům klimatické změny,“ doplnil.
