Z Pavla a Babiše mají v Ankaře „vrásky na čele“. Spolu se skoro nepotkali

/Od zvláštní zpravodajky v Ankaře/

Rozsáhlé uzavírky, prázdno v ulicích a stovky policistů podél silnic. Turci neponechali nic náhodě a summit NATO v Ankaře doprovázejí přísná opatření, aby obří akci nenarušil žádný bezpečnostní incident.

„Lidé, kteří pracují na úřadech, dostali týden volna, spousta jich odjela z města,“ prozradil jeden z diplomatů, který doprovází část české delegace, proč se po ulicích podél hlavních cest nepohybují téměř žádní místní.

Česká výprava letos organizátorům zamotala hlavu. Jejím oficiálním šéfem je sice premiér Andrej Babiš (ANO), ale z protokolárního hlediska je výše postavený prezident Petr Pavel.

Oba politici dorazili do Ankary v úterý po poledni s přibližně hodinovým rozestupem, a ač jsou oba součástí jedné národní delegace, každý letěl svým vlastním armádním speciálem a po městě se pohybují v oddělených kolonách.

Toho si všímají i zahraniční média. Například bruselský deník Politico to ve svém vlivném newsletteru Brussels Playbook označil za „kafkovskou vedlejší zápletku“ summitu.

„Zahraničním představitelům to zjevně způsobuje vrásky na čele. S kým se mají setkat? S premiérem Andrejem Babišem, který vede oficiální delegaci země? Nebo s prezidentem Petrem Pavlem, jenž je rovněž ústavně oprávněn zastupovat Česko v zahraničí a je známý svým proaliančním postojem?“ píše Politico.

Přestože vláda – po zásahu Ústavního soudu – akreditovala prezidenta na summit jako řadového člena české delegace, od hostitelské země i Severoatlantické aliance má Pavel kompletní servis: Uvítání s poctami na letišti, chráněnou autokolonu a nakonec se dočkal i pozvání na úterní neformální večeři lídrů NATO přímo od tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kam měl jít původně pouze premiér Babiš s manželkou.

Navíc Pavla po Ankaře doprovází český velvyslanec v Turecku Petr Štěpánek, kdežto o Babiše se stará jeho zástupkyně.

„Říkali jsme vládě, že se to stane, z hlediska protokolu to nešlo jinak,“ popisuje jeden ze spolupracovníků prezidenta.

„Když se teď člověk podívá na to, v jakém formátu to bude probíhat, tak to je přesně podle toho kompromisu, který jsem vládě nabízel před několika měsíci. Mohli jsme si ušetřit několik měsíců zbytečného přetahování,“ hodnotil prezident ještě před večeří na tiskové konferenci v zahradě hotelu, kde on i premiér bydlí.

Summit má dvě části: zmiňovanou neformální večeři a zasedání Severoatlantické rady. Pavel původně žádal Babiše, aby si vybral jednu událost s tím, že on půjde na tu druhou. To se ale nestalo a podle zdrojů redakce spolu „prezidentská“ a „premiérská“ část nijak nekoordinují program ani přímo v Ankaře.

O tom ostatně ještě před odletem mluvili premiér Babiš i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). „Vláda rozhoduje o zahraniční a bezpečnostní politice. My rozhodujeme o rozpočtu. My se zodpovídáme Parlamentu. A já nevím o žádné koordinaci, já nejsem v kontaktu s panem prezidentem,“ řekl Babiš s tím, že měla hlava státu zůstat v Česku.

Poprvé se tak čeští vrcholní politici viděli a krátce spolu mluvili až v úterý na slavnostní hostině, kterou pořádal turecký prezidentský pár. Přestože se o večeři v předvečer zasedání mluvilo jako o „neformální“, šlo pravděpodobně o nejdůležitější bod celého summitu, kde měli politici možnost vést otevřené debaty.

U stolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zasedl Andrej Babiš. Premiér před loňskými sněmovními volbami mluvil o zrušení české muniční inciativy, která je pro Kyjev kriticky důležitá. Vláda od plánu nakonec upustila, přestala ale do inciativy posílat peníze. Právě pomoc Ruskem napadené zemi je jedním z hlavních témat summitu.

Nejspíš i proto šéf české diplomacie Macinka před odletem na summit oznámil, že vláda přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve které spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Doposud přitom vláda odmítala dávat peníze na zbraně pro Kyjev.

Pavel se na okraj večerní akce potkal například s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou nebo finským prezidentem Alexanderem Stubbem. Další jednání s předními evropskými státníky má prezident na programu i dnes. Jeho kancelář domlouvá schůzku například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Několik bilaterálních schůzek by měl absolvovat i Babiš, kromě úterního brífinku před odletem ale před novináři s informacemi po celý den nevystoupil.

Šéf diplomacie Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) mají vlastní program. V úterý večer absolvovali večeři se svými protějšky a dnes budou doprovázet prezidenta s premiérem na hlavní událost celého summitu – několikahodinové jednání Severoatlantické rady na úrovni hlav států a vlád, kde budou jednotlivé členské země prezentovat, jak hodlají do roku 2035 navýšit své výdaje na obranu na pět procent HDP. Dalšími tématy, která budou řešit, bude pomoc Ukrajině nebo podpora obranného průmyslu.

Za Česko má u stolu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a 31 dalšími státníky členských zemí NATO sedět premiér Babiš, za jeho zády pak budou ministři Macinka a Zůna, prezident Pavel a český velvyslanec při NATO David Konecký.

„Jako vedoucí delegace byl vládou schválen Andrej Babiš, já se s ním nebudu prát o židli u předního stolu. Jednání se zúčastním bez ponížení nebo frustrace, pro mě je důležité, abych slyšel, o čem se budeme bavit, abych slyšel argumenty, protože prezident je i z ústavy součástí moci výkonné,“ uvedl Pavel v předvečer jednání.

Doplnil, že on jakožto hlava státu má roli v bezpečnostní i zahraniční politice. „Vzhledem k tomu, že (v této oblasti) neprobíhá koordinace mezi vládou a prezidentem, tak chci slyšet ty argumenty, protože mám obavu, že by se ke mně jinak tyto informace nedostaly,“ doplnil.

Čeští zástupci na summit nepřijeli v dobré pozici, experti oslovení redakcí předpokládají, že si delegace vyslechne kritiku. Loni totiž patřilo Česko společně se Slovinskem a Albánií k jediným třem zemím z celkem 32 členských států NATO, které nepřekonaly minimální dohodnutou laťku dvou procent HDP na obranu.