Tisíc zločinů na jednoho vyšetřovatele. Jak potrestat zvěrstva z Ukrajiny?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Taťána Pryvalychinaová utekla do České republiky v březnu 2022, krátce po zahájení útoku ruské armády na Ukrajinu. Útěkem si zachránila život. Její dům v Izjumu v Charkovské oblasti Rusové srovnali se zemí.

„Maminka s námi nechtěla odjet a my jsme ji nedokázali přesvědčit. Naposledy zavolala 6. března ráno a říkala, že je bombardují. Když jsem 10. března dorazila s dcerou do České republiky, volala mi sestra, že náš dům vybombardovali. Nechtěla jsem tomu uvěřit, ve sklepě našeho domu se ukrývalo více než 50 lidí,“ popisuje Taťána.

Svědectví o hrůzách spáchaných ruskou armádou přišla osobně popsat na jednání sněmovního podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí. Informace z města, které se stalo symbolem ruské brutality, dostávala od svých známých, sousedů i nejbližších příbuzných, kteří ve městě zůstali. Mnoho z nich je dnes po smrti. Několik dní po telefonátu od sousedky se k domu Taťány Pryvalychinaové vydala její sestra, která z Izjumu neutekla.

„Cestou k domu viděla všude těla lidí, civilistů. Těla z trosek našeho domu začali vynášet až v polovině dubna, protože chyběla jakákoliv technika. Nebyla tam těla žádných vojáků, pouze civilisté. Vynesli 44 těl a potom už jen fragmenty – ruce, nohy. Jedna část vypadala jako naše maminka. Ale po dvou DNA testech nám vyšetřovatel řekl, že to byla naše sousedka,“ říká Taťána.

Žena, která před válkou pracovala v zemědělství v Charkovské oblasti, se dnes jako svědkyně podílí na vyšetřování válečných zločinů. Na půdě Sněmovny poděkovala České republice a jejím obyvatelům za přijetí ukrajinských běženců.

„Ruská okupace byla strašná. Panovala tam hrozná humanitární situace, lidé neměli ani co co jíst, co pít. Ve studnách byla špatná voda, ohřívali si k pití sníh. Moje sestra zhubla patnáct kilo, její muž také. Vypadali strašně,“ popisuje.

Největší zvěrstva ale páchali okupanti. Vyšetřovatelé a novináři po osvobození Izjumu zdokumentovali, jak Rusové mučili a popravovali stovky místních obyvatel. Po vojenském útoku začalo vyvražďování civilistů.

„Začaly čistky obyvatelstva. Všechny ukrajinské vlastence zavřeli do mučíren. Zabíjeli je, znásilňovali. Z domů Rusové všechno ukradli. Těla mrtvých byla ve strašném stavu, vůbec nebylo možné je poznat podle obličeje, pouze podle oblečení,“ říká Taťána.

V září 2022 se ukrajinským vojákům podařilo Izjum osvobodit a pouze díky tomu mohlo začít vyšetřování válečných zločinů. Svědectví Taťány Pryvalychinaové a jejích příbuzných o hrůzách v Izjumu, která zazněla na jednání sněmovního podvýboru, bohužel nejsou vůbec ojedinělá. Právě naopak – úřady už vyšetřují více než 100 tisíc válečných zločinů spáchaných na Ukrajině.

„Charkovská oblast je výjimečná nejen tím, že se ji podařilo osvobodit, a je tak možné zločiny vůbec vyšetřovat, ale navíc tam ruské jednotky velmi rychle ustupovaly. Nechaly za sebou kromě řady stop forenzního charakteru také řadu dokumentů, ze kterých je možné získat zpětně důležité informace o tom, kdo přesně je za zločiny odpovědný,“ popsal na jednání podvýboru kriminolog Petr Pojman ze skupiny Team4Ukraine.

Dění na východu Ukrajiny monitoruje už od roku 2013. Byl také jedním z prvních, kdo v Izjumu začali dokumentovat zločiny na civilním obyvatelstvu.

Vyšetřovatelé a dobrovolníci tam hned po osvobození města nalezli 445 čerstvých hrobů, z nichž v některých bylo více těl. V masovém hrobě leželo 17 těl vojáků v uniformě, ostatní byli civilisté.

„Hroby osob v uniformě byly nejstarší, ze začátku okupace. Těla vojáků byla v pokročilém stadiu rozkladu. Potom tam byly stovky novějších hrobů civilních obětí. Je velmi důležité zdůraznit, že v době, kdy byl Izjum bombardován ruským letectvem, se tam nenacházel žádný vojenský cíl. Bombardovány byly pouze civilní cíle,“ popisuje Pojman.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan zahájil v březnu 2022 vyšetřování válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy na Ukrajině. Jenže vyšetřování zločinů a možné potrestání jejich pachatelů je zdlouhavý proces, popsal na jednání podvýboru dobrovolník Adam Sybera ze skupiny Maidan Monitoring Information Centre.

„Vyšetřování válečných zločinů trvá velmi dlouho z toho důvodu, že je složitější prokázat zločiny proti lidskosti včetně vedení agresivní války či přímo genocidy než jiné zločiny. A to kvůli nutnosti prokázat konkrétní úmysl pachatelů zničit určitou skupinu, ať už národnostní, náboženskou, nebo etnickou,“ popisuje Sybera.

On sám je přesvědčený, že je možné prokázat, že Rusko vede na Ukrajině genocidní válku s cílem vyvraždit či rusifikovat tamní obyvatelstvo.

„Příkladů je spousta, jsou vidět všude na osvobozených územích. Rozsah těchto zločinů se ukázal, když ukrajinské síly vstoupily do dříve okupovaných měst, jako je právě Izjum. A připomenu, že podobná zvěrstva byla odhalena ve všech osvobozených územích. Zabíjení civilistů, mučení a únosy jsou součástí promyšlené strategie,“ řekl Sybera.

Na konferenci při jednání sněmovního podvýboru se z Ukrajiny připojil i Denys Volokha ze skupiny Kharkiv Human Rights Protection Group.

„Mnoho lidí na Západě má ještě naději nebo si zkrátka myslí, že páchání válečných zločinů za strany Ruské federace na území Ukrajiny je způsobeno nepřesným ostřelováním nebo nějakými omyly. Možná je to způsobené propagandou. Ale my musíme říct, že je to zcela naopak. Nejsou to náhody ani omyly,“ řekl Volokha.

Ukrajinské úřady zdokumentovaly případy takřka 20 tisíc unesených ukrajinských dětí. A 17. března 2023 vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. Podle Volohky je ale složité před Mezinárodním trestním soudem prokázat, že unášení a převýchova ukrajinských dětí je cílenou genocidou, tedy snahou o zničení ukrajinského národa.

„Prokurátor to vidí jinak. I proto byl vydán zatykač, který se týká zločinu proti lidskosti, a ne genocidy jako takové,“ řekl Volohka.

Prokuratura navíc podle něj nemá šanci takové množství případů obsáhnout. Na jednoho vyšetřovatele v některých oblastech připadá více než 1000 oznámených válečných zločinů. Ukrajinský úřad generálního prokurátora uvádí, že obdržel oznámení o více než 100 tisících závažných zločinech spáchaných během ruské útočné války.

„Je zcela zřejmé, že právní systém žádného státu není schopen takový objem případů zpracovat,“ říká Volohka.

Na jednání podvýboru pro podporu demokracie zaznělo, že Česká republika musí podporovat Ukrajinu v obraně proti Rusku už jen proto, aby válečné zločiny bylo možné vyšetřit a potrestat. Na jednání podvýboru promluvil i český elitní vyšetřovatel Vladimír Dzuro, který pro Mezinárodní tribunál v Haagu dlouhé roky rozkrýval zločiny spáchané během války v Jugoslávii.

„Představa, že všechny vážné zločiny budou odsouzeny, je naivní. To prostě nejde, spravedlnost má určité limity. Ale ta snaha musí trvat. My nebudeme schopní odsoudit každého válečného zločince, ale musíme se o to snažit a musíme to zdokumentovat. Důkazy je důležité sbírat teď, dokud jsou čerstvé. Nemůžete dnes zatknout prezidenta Putina a potom proti němu sbírat důkazy, je nutné to dělat obráceně. Byť by si společnost přála, aby se vážné zločiny soudily okamžitě,“ dodal Dzuro.