Článek
Návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ženou Olenou v Praze byla překvapením nejen pro veřejnost, ale i pro některé z těch, kteří se na organizaci podíleli.
O příjezdu prezidentského páru dopředu vědělo pouze pár zaměstnanců Hradu, další se to, kdo do Prahy míří, dozvídali až postupně. Vycházelo to z bezpečnostních požadavků ukrajinské strany.
Ředitel odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky Vít Kolář v rozhovoru pro Seznam Zprávy mimo jiné popisuje, s jakými strastmi se při podobných akcích musí organizátoři potýkat - od délky tiskových konferencí po dohady o květinové výzdobě.
Jak náročná byla návštěva z organizačního hlediska?
Bylo to těžší, protože tu kromě klasických protokolárních věcí byla mimořádná bezpečnostní opatření a mimořádný zájem veřejnosti a novinářů.
Zásadní komplikací bylo to, že jsme s touto informací museli citlivě pracovat. Když děláte velikou akci, kde řada lidí ani na Hradě neví o tom, co se vlastně bude dít, šíleně se to komplikuje. Někteří se proto některé věci dozvídali až v průběhu.
Řekl byste, že bylo i přes nepříznivé podmínky vše dobře zvládnuté?
Myslím, že bylo. Byl tu ale ještě jeden zásadní problém – a to, že návštěva přišla v momentě, kdy jsme připravovali návštěvu belgického královského páru. Ta se připravovala podstatně déle, o příjezdu Zelenského do Prahy padla dohoda prakticky po návratu prezidenta Petra Pavla z Ukrajiny.
Manželé měli spát v Lánech
O akci byl již od momentu, kdy Hrad ohlásil, že prezident Pavel přijme nejmenovanou hlavu státu, obrovský zájem. O návštěvě Zelenského se spekulovalo, nic ale nebylo jisté. Ovlivnily tyto podmínky nějakým způsobem organizaci?
Tisková konference se kvůli velikému zájmu novinářů musela přesouvat do jiného sálu, ale zvládlo se to. Dostali jsme se však do netradiční situace, kdy jsme pro novináře připravovali akci, zároveň jsme jim ale nemohli říct, koho vlastně vítáme. To bylo naprosto netypické a vycházelo to z bezpečnostních požadavků ukrajinské strany. Řada redakcí to ale stejně věděla, jinak by se to neuskutečnilo.
Říkáte, že byla akce organizovaná tak trochu na poslední chvíli. Došlo v průběhu k nějakým nepříjemnostem či náhlým změnám?
K rychlým změnám docházelo. Prezidentské páry spolu měly například původně strávit více času v Lánech. Za prezidenta Pavla tam byla jen tehdejší slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Mělo to být vyjádření vřelosti, protože Lány jsou považovány za domácí prostředí pro prezidenta republiky.
Času ale bylo méně, dokonce se v úvodní fázi plánování uvažovalo o tom, že prezidentský pár v Lánech přespí, což se nestalo.

Ředitel odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky Vít Kolář.
Práci nám nejvíce komplikovala bezpečnostní opatření, například uzavření celého areálu Pražského hradu, což je v neděli i kvůli turistům nepříjemná záležitost. Na všechno bylo tak desetkrát méně času než normálně. Požadavky ukrajinské strany přicházely na poslední chvíli a byly jiné, než jsme standardně zvyklí. Všichni měli mimořádný den.
Zmiňoval jste příjezd belgického královského páru, který navazoval na odjezd Zelenského. To jsou dvě veliké akce hned za sebou.
Vzhledem k tomu, že Kancelář prezidenta republiky není zas tak veliký úřad, tak budou lidé po 9. květnu poměrně dost vydychovat. Ještě 8. května máme několik akcí. Je to asi nejnáročnější týden, co tu za dobu prezidentování Pavla byl.
To musí být náročné i pro prezidenta.
On zvládá všechno dobře a vždycky s úsměvem.
Na minutu přesně
Říkal jste, že nejnáročnější jsou diplomatické návštěvy z hlediska bezpečnosti, jsou tu ale i další věci, na které je třeba dávat si pozor. Jde o maličkosti typu, že má někdo na něco alergii. Jak se k tomuto přistupuje?
Tohle se řeší v koordinaci s ambasádou. Vy přesně víte, jaký dárek budete dávat, co bude k jídlu, konzultuje se jídelní lístek i co budou pít. Program je připravený minutu po minutě včetně toho, kdo koho jako první vítá ve dveřích, kde se bude fotit a podobně. Říkáme tomu minutovník.
Bývají tu i návštěvy, kdy hlavy státu dopředu vědí, jaké budou teploty v jednotlivých místnostech.
To zní jako práce na minimálně několik týdnů.
To ano. Před každou návštěvou sem jezdí týmy lidí, kteří ji připravují. Například příprava Belgie nebo na konci měsíce Nizozemska trvá už řadu měsíců a každý z nás už tu měl svůj protějšek. Prochází se opravdu každý detail.
Vybavujete si příklady z minulosti, kdy k nějakým větším komplikacím došlo?
Každá návštěva je komplikovaná něčím jiným. Asi nemohu říct, že je Zelenskyj nejkomplikovanější, poměrně složitá byla návštěva korejského nebo francouzského prezidenta. Jde o způsob dopravy, minuty na řečnění a tak dále. Kompromis se hledá někdy jednoduše, ale někdy extrémně těžce.
Třeba když vám přijede delegace, která řekne, že nechce tiskovku ani žádný veřejný výstup, což u nás moc nejde. Je to jako když chystáte svatbu. Musíte sladit obě rodiny a příbuzné, naše svatba má ale přísná protokolární pravidla.
A přišly už nějaké momenty, kdy už to bylo opravdu příliš komplikované a říkal jste si, že se to opravdu nepovedlo?
Ono se to vždycky nakonec povede. Větší nervy jsou při přípravě. Když už státník přijede, tak to probíhá jako na drátkách. Nepamatuji si, že by došlo k nějakým velikým zádrhelům.
Prezident jedné nejmenované republiky například několik hodin řešil, jak bude uvázaná kytice a jaké v ní budou květiny. Často se dohadují o tom, jaký bude dar nebo jakým autem se pojede.