Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ze zemí východní Asie, jako jsou Japonsko, Čína či Korea, do České republiky zavítal nový druh včely. Její přílet očekávali vědci již mnoho let, až nyní se však týmu z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu pod vedením Kamila Holého podařilo hmyz nalézt.
Při letu včela z rodu čalounic výrazně bzučí. Pyl si ukládá na spodní stranu zadečku, což ji odlišuje od včely medonosné. Druh se původně z Asie přesunul do Severní Ameriky, následně se jeho zástupci dostali do Francie. Doputovali také na jih Slovenska či Německa. Díky týmu Holého, který poskytl Seznam Zprávám rozhovor, jsou nově potvrzeni dva jedinci v České republice.
Jak se včela z Asie do Evropy dostala?
To se přesně neví. Ale protože hnízdí ve dřevě, předpokládá se, že přijela v nějakém dřevě v podobě kukly nebo larvy. Je to známé i u jiných druhů, že přijedou v paletě.
V článku píšete, že jste nalezli dva jedince. Ví se, kolik jich zhruba v České republice je?
Ne, tohle je právě první nález. Nejdříve byla nalezena v roce 2008 ve Francii, pak se relativně rychle rozšířila do dalších zemí a na dlouhou dobu zastavila u Vídně. Tam byly poslední nálezy, takže se čekalo, že přiletí i do České republiky. A to se teď podařilo potvrdit.
Jak může člověk rozeznat typickou včelu medonosnou od její asijské kolegyně?
Na první pohled je to ohromné zvíře, má asi dvojnásobnou velikost.
Délka čalounice může dosahovat až 27 milimetrů.
Takže velikostí by se dala přirovnat například k sršni?
Buďto malá sršeň, anebo nějaký čmelák nebo drvodělka. Většinou u dělnic máte nějakých 14–15 milimetrů délku těla a samice právě této čalounice mají od nějakých 20 až do 27 milimetrů, ty u nás jsou velké přes 20 milimetrů. Pak je důležitá barva. Má zakouřená křídla a temnou část těla má tmavší.
Je tato včela pro člověka jakýmkoliv způsobem nebezpečná?
Ne. Ta, kterou jsem si přivezl domů a fotil, byla takový ňuňánek. Takže pokud ji lidé nebudou chytat nebo si na ni nesednou, tak jim určitě nic neudělá. Je to jako u většiny zvířat. Není to jako vosa, která vás bude nahánět. Tahle si vás nevšimne, a když ji nebudete vyloženě buzerovat, tak se bude snažit odlétnout.
A samotné bodnutí pro člověka nebezpečné je?
Mě tedy nebodla a nikde jsem o tom nečetl, ale předpokládám, že to bude podobné, jako když vás štípne čmelák. Takže když je někdo alergik, tak je alergický v podstatě na kterýkoliv druh, a když je normálně zdravý člověk, tak ho to akorát zabolí. A to je tak vše.
Je česká fauna jakýmkoliv způsobem ohrožena?
Ne. Jelikož je větší, silnější, tak bylo pozorováno, že někde ukradla hnízdní komůrku nějaké evropské včele. Ale to bude minoritní, takže se nepředpokládá, že by to mělo nějaký negativní význam.
Ukradla hnízdní komůrku?
Ony hnízdí v dutinkách. Pro hmyzí hotel se používá například stéblo bambusu nebo jsou časté také různé díry vyrobené ve dřevě od brouků. No a někde na jihu Evropy bylo pozorováno, že tam ta včela ukradla v uvozovkách hnízdo nějaké té jiné včele a ta si musela najít jinou dutinu.
Měla by do budoucna Česká republika proti jejímu druhu zasahovat?
Ono se v to podstatě nedá, takže ani v Evropě se to neřeší. Někde se jenom sleduje, jak se šíří, co dělá. Ale vzhledem k tomu, že není nebezpečná, tak se ta iniciativa a peníze věnují druhům, které jsou daleko významnější.
Nejčastěji se včela pohybuje kolem jerlínu japonského.
Může potom i nějakým způsobem nahradit ty včely, které zde máme u nás teď?
Určitě ne, protože ona je teplomilná, takže je otázka, jak početná bude u nás. Zároveň létá na jiné druhy kytek než ty naše domácí včely.
Dokázal byste říct, jak početný by jejich výskyt mohl být třeba za pět nebo za deset let?
Takhle to říct nejde. Ona se pomalu posouvá na sever. Jelikož je teplomilná, šla podél Černého moře na východ, až někam do Ruska, co jsem koukal. K nám se jí naopak moc nechce, takže předpokládám, že by mohla být v nížinách, kde je tepleji, nebo ve velkých městech, kde jsou rozpálené domy a kde vznikají takzvané tepelné ostrovy města. Více se pravděpodobně budou objevovat i tam, kde jsou jerlíny, což je asijská rostlina, ze které tato včela sbírá v Evropě pyl. Takže teoreticky by mohla být na začátku omezena na lokality, kde je pěstován jerlín a kvete.
Vy jste zmínil, že nějakým včelám tento asijský druh ukradl hnízdo. Mají proti nim včelaři podnikat nějaké kroky?
Včela medonosná ohrožena není, protože tato včela hnízdí v dutinách. Takže včele medonosné určitě konkurencí nebude.
Četl jsem, že pro ni český jazyk ještě hledá jméno. Máte nějaké nápady?
Ona patří do rodu čalounice, takže tam je to jasné. A druhové jméno jsem pro ni navrhl jerlínová. Takže čalounice jerlínová.
