Článek
Zatímco nyní lidé v Brně vyřizují potřebné věci s úřadem na deseti různých adresách, a to třeba na Husově, Kounicově či Kolišti, v budoucnu by mohli vše vyřídit na jednom místě, a to od občanského průkazu až po stavební povolení.
Nová budova má vyrůst na volné ploše v Benešově ulici, jen pár kroků od hlavního nádraží. První etapa počítá s kapacitou zhruba 700 až 800 úředníků, celkově by v supermagistrátu mohlo pracovat až 2 200 zaměstnanců.
„Nechceme tam přemístit všechny úředníky a opustit všechny budovy. Do nové budovy by se mělo přesunout zhruba osm set úředníků, zejména ze Šumavské a dalších technicky nevyhovujících objektů. Budova na Malinovském náměstí se opouštět nebude,“ doplnil Petr Bořecký k první etapě (ANO).
Architektonická soutěž za 8,3 milionu
Úterní zastupitelstvo města Brna schválilo architektonickou soutěž, která má určit podobu nové magistrátní budovy. Radní už přislíbili příspěvek 300 000 korun Kanceláři architekta města Brna (KAM) na přípravu soutěžních podmínek a překladů. Celkové náklady soutěže se odhadují na 8,3 milionu korun.
„Cílem je vytvořit moderní, otevřený a přívětivý úřad, kde lidé vše vyřídí na jednom místě. Architektura má přispět k větší transparentnosti a efektivitě městské správy,“ uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek pro ČTK.
Podle Adama Zemka (Piráti) je klíčové, že město zvolilo formu otevřené soutěže: „Já bych jen chtěl poděkovat, že se to řeší formou soutěže. Počkáme si, co ze soutěže vyplyne, a budu rád, když se nevyužitá parcela v centru města konečně smysluplně využije. A pokud to bude k prospěchu magistrátu města, bude to jistě dobře.“
Návrh urbanisticko-architektonické novostavby má kromě úředních prostor nabídnout i tzv. aktivní parter – tedy kavárny, dětskou skupinu či služby pro veřejnost. Magistrát by se tak stal nejen úřadem, ale i živou součástí centra města.
„Udělali jsme si předběžnou analýzu, jak to vypadá s magistrátními budovami, které jsou po celém městě, a jejich energetická náročnost je velmi vysoká. To znamená nejen vysoké provozní náklady, ale i nepohodlí pro občany, kteří musí chodit na několik míst, když si chtějí něco vyřídit,“ říká k problému Karin Podivinská (ANO). Podle Podivinské by budova nového magistrátu spojila všechny magistrátní odbory a byla by především uživatelsky příjemná jak pro návštěvníky, tak pro úředníky.
Podle Jany Drápalové (Zelení) ovšem převažují spíše negativa přesunu do centrální budovy. „Už v minulosti se poměrně podrobně analyzovala možná budoucnost jednotlivých magistrátních budov a přišlo se na to, že není možné všechny úřady nacpat do jedné budovy,“ dodává. Minimálně dvě z nich by podle Drápalové měly zůstat zachovány v provozu. Jedná se o budovu staré radnice, která je navíc historickým majetkem města Brna a nepřichází v úvahu její prodej, a také budova úřadu na Malinovského náměstí.
Děláme znovu to, co už bylo
Projekt nové centrální budovy magistrátu se v Brně objevil už v roce 2018, kdy jej prosazovalo tehdejší vedení města v čele se zástupci hnutí ANO. Podle plánů měla za přibližně 1,5 miliardy korun vyrůst mezi ulicemi Benešova a Koliště moderní budova, která by soustředila přes 1 100 úředníků z deseti různých pracovišť po městě. Toto řešení by umožnilo nižší provozní náklady, efektivnější spolupráci odborů i snadnější orientaci pro veřejnost.
Součástí návrhu bylo i odkoupení pozemků a projektové dokumentace od společnosti CD Centrum Coms, která už měla pro lokalitu připravený záměr. Město tehdy mělo zaplatit asi 170 milionů korun.
„Je to v podstatě návrat k tomu, co jsme už jednou zrušili. Dříve se to jmenovalo CD Centrum Koms, a teď se vlastně znovu pouštíme do stejné věci. Jen nás to tentokrát bude stát další miliony. V podstatě opakujeme už jednou ukončený projekt,“ vyjádřil nesouhlas Jiří Kment (SPD).
Studenti VUT už dříve ukázali podoby magistrátu
Myšlenka centrální budovy není pro Brno nová. V posledních letech se jí chopili i studenti Fakulty architektury a Fakulty stavební VUT v Brně, kteří vytvořili řadu návrhů, jak by mohl moderní úřad vypadat. Ve svých projektech hledali způsoby, jak propojit úřední agendu s moderní architekturou a veřejným prostorem.
Sabina Pilcová navrhla úřad pro 1 900 zaměstnanců s otevřeným atriem jako místem setkávání lidí i úředníků. Markéta Čermáková zase umístila magistrát do srdce vznikající čtvrti Trnitá, kde by budova tvořila vstupní bránu do nové městské části s důrazem na přirozené napojení na MHD.
Cyril Novotný pojal magistrát jako veřejný objekt moderního evropského města. Jeho návrh kombinuje správní funkce s komunitními aktivitami – úřad zde není jen místem, kam lidé přicházejí „něco vyřídit“, ale i prostorem, kde se mohou potkávat, odpočívat či pracovat.
