Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Začátek války na Ukrajině vzbudil v Česku vlnu solidarity. Na náměstích vyjadřovaly podporu Ukrajině desítky tisíc lidí, zakládaly se humanitární sbírky a téma dominovalo i v mediálním prostoru.
Byť prvotní vlna emocí začala postupně opadat, zájem o dění na Ukrajině je i dnes, po více než roce bojů, stále vysoký. Podle statistického šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se o dění nyní aktivně zajímají zhruba dvě třetiny občanů.
„V porovnání s jinými událostmi je ten zájem o dění na Ukrajině i dnes stále velmi vysoký. Je to samozřejmě dané tím, že je to událost, která se odehrává v poměrně geograficky blízkém prostoru a má na nás bezprostřední dopady,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy analytik CVVM Jan Červenka.
Podle něj je navíc takový pokles naprosto přirozený. „Dá se předpokládat, že ten zájem bude postupně klesat. U dlouhodobých záležitostí je to naprosto obvyklá věc,“ dodává.
Červenka sice žádnou výraznou změnu v postoji k Ukrajině nečeká, připouští ale, že by k nějakému zvratu přece jen dojít mohlo. Vše záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace na frontě.
Konec obrany
S tím souhlasí i Tomáš Protivínský, analytik think tanku IDEA, který se rovněž věnuje průzkumům veřejného mínění. Podle něj by aktuální situaci mohla ovlivnit započatá ukrajinská protiofenziva. Ta se pravděpodobně promítne do nejednoznačnosti vnímání konfliktu.
„Doteď jsme vnímali Ukrajinu jako obránce, teď ale vidíme, že se Ukrajina pokouší o nějaké vlastní ofenzivy. Lidé by proto mohli začít zpochybňovat to, že Ukrajina je čistě obráncem, což by tu situaci hodně proměnilo,“ vysvětlil analytik.
Oba experti ale zdůrazňují, že jsou tyto predikce pouze spekulativní. Potvrdit či vyvrátit je mohou až reálná data, k jejichž sběrům nyní dochází.
Kromě zájmu o konflikt se od začátku války mírně snížila i podpora Ukrajiny. I tak je stále mimořádně vysoká „Ukazuje se, že 70 % Čechů je ochotných Ukrajině pomáhat i nadále. Nějaký trend poklesu tam sice je, ale není nijak drastický,“ soudí analytik společnosti Ipsos Michal Kormaňák s odkazem na statistické šetření, které společnost provedla letos v dubnu exkluzivně pro Deník N.
Průzkum dále ukazuje, že Češi chtějí Ukrajinu nejvíce podporovat skrze humanitární pomoc. I zde se sice objevuje menší pokles, dle Kormaňáka je ale situace stabilní a neočekává, že se v blízké době výrazně změní. Zvýšil se sice počet lidí, kteří Ukrajinu nechtějí podporovat nijak, ale ani to by dle něj nemělo mít na situaci větší vliv.
Lidé se méně bojí
Zatímco podpora Ukrajiny zůstává stabilní, v české společnosti postupně slábnou četné obavy, které válka zpočátku vyvolala. „Ty obavy tu samozřejmě stále jsou, ale strach například z jaderného konfliktu, který tu byl na začátku války, není už tak veliký,“ usuzuje Červenka.
Podle něj hrálo jednoduše roli to, že se žádné z těchto obav nenaplnily a lidé je tak přestali vnímat jako obrovské riziko. „Lidé si prostě zvykli,“ dodává.
Dle zmiňovaného průzkumu společnosti Ipsos se v posledních měsících například výrazně snížily obavy z přerušení dodávek plynu a elektrické energie, a to až o polovinu. Nyní se výpadku obává pouze 25 % lidí. Největší strach měli Češi minulý rok z všeobecného zdražování. Ten sice v novém roce také něco polevil, je ale stále poměrně vysoký.
Pro mnohé lidi jsou problémem i uprchlíci, kteří se v Česku usazují, ať už krátkodobě nebo dlouhodobě. Podle dat zmiňovaného think tanku IDEA byla v březnu 2022 podpora přijetí až 150 000 běženců zhruba 78,9 %. V prosinci toto číslo pokleslo na 64 %.
„Míra ochoty přijímat uprchlíky závisí na tom, kolik jich budete chtít přijmout a na jakou dobu. Celkový pokles byl ale napříč kategoriemi rovnoměrný, a proto si myslíme, že je způsoben opadnutím toho počátečního zájmu,“ vysvětlil Protivínský.
Určitý pokles dokazují i data společnosti CVVM, podle nichž se postoj občanů ČR změnil jak tomu jestli nechat běžence usazovat se v Česku krátkodobě i dlouhodobě.
Proměny postoje českých občanů k přijímání uprchlíků postižených válkou na Ukrajině
Ochota přijímat uprchlíky od začátku války poklesla.
Zdroj: CVVM
Podle Protivínského je zajímavá obzvláště otázka integrace uprchlíků do české společnosti. „Jsou prokazatelná data, že se integrace na trhu práce nebo ve vzdělávání od začátku války zlepšila. Když se ale podíváme na subjektivní pohled české veřejnosti, uvidíme, že tam je situace spíše horší,“ pravil Protivínský.
Vysvětluje si to tím, že se řada lidí nachází v těžkých finančních situacích a čelí mnohdy až existenčním problémům. K přijímání uprchlíků se proto nestaví příliš pozitivně.
