Delší život, méně práce. Jak se změnil život od vzniku Československa

Když se na dnešním území Česka narodil člověk v roce 1920, bylo před ním průměrně ani ne 50 let života. Zatímco dnes statistici předpokládají délku života alespoň kolem osmdesátky. Důvodem je především stoupající životní úroveň a snížení dětské úmrtnosti.

Češi a Češky na tom ale rozhodně nejsou nejlépe v Evropě. S průměrnou nadějí dožití 80,3 let jsme pod evropským průměrem. Nejdelší životy (84,1 let) v EU vedou Italové a Švédové.

Narození v roce 1918 měli před sebou složitá léta. Když jim bylo 21 let, začala 2. světová válka, která skončila kolem jejich 27. narozenin. Lidé se brali i během války, přesné záznamy ale k dispozici nejsou.

Český statistický úřad ale sbírá data o počtu manželství od roku 1920, a právě tento rok byl rekordní. V roce 1920 se uskutečnilo rekordních 135 tisíc svateb. V polistopadové éře počet nových svazků prudce klesal, až do roku 2013, kdy zaznělo nejméně vzájemných „ano“.

Před sto lety skončilo rozvodem pouze pět procent manželství. Rozvodovost začala narůstat po 2. světové válce, kdy se rozpadla desetina manželství. Dnes už to je 40 procent, a to průměrně po 13 letech.

Průměrný věk rodiček byl za první republiky kolem třicítky. Ženy narozené v roce 1918 nejspíš čekaly tři porody, první dítě většinou měly kolem dvacátých pátých narozenin. Část dětí ale stále v útlém věku umírala.

A jak jsme na tom dnes? Porodnost klesla o více než polovinu, dnes má každá žena průměrně 1,4 dítěte. Při prvním porodu je ženám 29 let, všeobecně je rodičkám průměrně 31 let.

V prosinci 1918 zavedlo Československo společně s dalšími evropskými státy osmihodinovou pracovní dobu. To byla jedna z nejvýraznějších politických a hospodářských reforem první republiky. Ovlivnila rodinný život, způsob využívání víkendů i účast na správě menších obcí, jak uvedla pro Seznam Zprávy Renata Kyzlinková z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí. Češi a Češky měli najednou více volného času než kdy předtím.

Stále se ale pracovalo i v sobotu, přechod na pětidenní pracovní týden přišel ke konci šedesátých let. Jak ale popisuje Kyzlinková: „Lidé pracovali více, než bylo předepsáno, aby buď získali peníze navíc, nebo je naopak ušetřili tím, že si věci dělali sami. Běžná byla zejména řemeslná práce provozovaná po pracovní době a o víkendech. To však nemáme statisticky podchyceno.“

Dnes v Česku lidé zaměstnaní na plný úvazek pracují průměrně 41 hodin týdně. Turci podle Eurostatu pracují 48 týdně, naopak Dánové 39 hodin. Možná čeká dnešní děti další změna na pracovním trhu, a to přechod na čtyřdenní pracovní týden.

Zatímco v roce 1921 se třetina lidí žijící na českém území Československa hlásila k německé národnosti, o 100 let později to je 0,1 procenta obyvatel. Historické události, rozdělení Československa a následná globalizace proměnila národnostní strukturu. Podle odhadů dnes žije v Česku milion cizinců, z toho je 60 tisíc Vietnamců.

Po ruské agresi na Ukrajinu v roce 2022 narostl počet Ukrajinců v Česku nad 500 tisíc. Podle Ministerstva vnitra také v tuzemsku žije zhruba 120 tisíc Slováků a Slovenek.

Polovina dětí se v říjnu 1918 narodila bez volebního práva. Již o dva roky později ale ženy získaly všeobecné volební právo. Zásluhu na tom měl i Tomáš Garrigue Masaryk, jeden z českých nejvýznamnějších feministů.

Ženy byly rovnou i součástí Revolučního národního shromáždění vytvořeného v roce 1918, tehdy v něm zasedalo osm žen, tedy čtyři procenta ze všech přítomných. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny lidé zvolili rekordních 67 poslankyň, tedy třetinu celkového složení.

Už 30 let česká novorozeňata přicházejí do svobodné země. Nemluvňata v roce 1918 čekalo 20 let svobody, jak ale dorostla do dospělosti, přišla 2. světová válka a následně totalitní komunistický režim a téměř 50 let nebyly volby ani zdaleka tak svobodné, jak je známe dnes.

Svobodu a kvalitu voleb měří index organizace V-Dem. V roce 1918 byl na úrovni 0,3 bodu, během první republiky dosahoval hodnot 0,8. Po únorovém převratu spadl. Svobodných voleb se pak Češi a Češky dočkali až 17. listopadu 1989.