Článek
Studenti v Česku se vyhýbají matematice – čím dál méně si ji vybírají coby maturitní předmět. Zatímco v roce 2013 si ze všech maturantů jako druhý předmět zvolilo matematiku 39 procent žáků a angličtinu 52 procent, letos se podíl vychýlil na 18 versus 81 procent ve prospěch angličtiny. Zbytek žáků si vybral jiný cizí jazyk.
Čtenáři diskutující pod článkem, který se tomuto tématu věnuje, se v zásadě dělí na dvě skupiny. První je přesvědčena, že studium matematiky především podporuje logické myšlení, zatímco podle druhé pro život postačí matematika na úrovni základní školy. Další pak míní, že za nechuť studentů k matematice můžou učitelé.
„Já si myslím, že matematika je přeceňovaná. Dle mého názoru ze všech předmětů je v reálném životě nejméně použitelná a používaná,“ píše například Petr Novotny.
Redakce Seznam Zpráv vybrala zajímavé příspěvky do Fóra čtenářů.
Přečtěte si původní článek:
Jaru Svec: Za výuku matematiky nese velkou odpovědnost učitel, pokud ji umí dostatečně srozumitelně vysvětlit, je pravděpodobné, že to žákům půjde a nebudou mít problém. Na střední škole by maturita z matematiky být měla, patří to k všeobecnému vzdělání. A to i přesto, že v mnoha případech vystačíme v životě s procenty a trojčlenkou.
Alena Odehnalová: Mám zkušenost z dlouhodobé výuky na matematickém gymnáziu. Ti nejlepší studenti prokazovali nejen matematické nadání, ale též bystré úsudky o literatuře a zájem o umění a filozofii. Matematika na gymnaziální úrovni by měla být povinným maturitním předmětem.
Milan Matys: Matematika (nemyslím počty) má smysl pouze pro toho, kdo se jí chce věnovat nebo ji bude potřebovat ke studiu jiného oboru. Před 45 lety jsem z ní povinně maturoval a poté už nikdy jsem ji k ničemu nepotřeboval. Zůstala pro mě zbytečnou pavědou, která mi ve škole jen ztrpčovala život a kazila průměr. Rád jsem se učil cizí jazyky a později v práci jsem jich používal někdy až pět.
Aleš Procháska: Potíž je, když se neučí matematika, ale jenom se drilují modelové příklady a každá písemka nebo přijímačky jsou jenom stresující dostihy, kdo jich zvládne v časovém limitu vyřešit nejvíc. Vůbec se nedivím, když děti potom takovou atrapu matematiky odmítají.
- Pavel Vitvar (reaguje): Ano, tohle soutěžení na čas je v matematice fakt špatně. Vede to spíš k hádání výsledků než k trénování postupů. A pak se to samozřejmě přelévá do všech možných dalších činností dětí.
Jiří Cipín: Strach studentů z matematiky není nic nového, ale alarmující je jejich vzrůstající počet. Přitom matematika může být zábavná. To by ji ale museli vyučovat kantoři, které matematika také baví a kteří mají podmínky k tomu, aby ji mohli takto vyučovat. Dobrý učitel by měl ve své třídě zaujmout alespoň pár žáků pro předmět, který vyučuje.
Jana Vránová: Ano, je třeba zvýšit náročnost testu z angličtiny. Vždyť je to absurdní - základní školy mají za povinnost dojít na úroveň B1, a to je taky úroveň didaktického testu u maturity. Kam se tedy studenti během čtyř let na střední škole posunuli? Kdo to testuje? A to nemluvím o pasivní znalosti, kterou mladí získávají ze sociálních sítí… Pokud by maturita z AJ byla na úrovni aspoň B2 (a na gymnáziích C1), byla by najednou matematika o dost atraktivnější.
Simona Vallová: Upřímně se tomu vůbec nedivím. V této podobě je matematika ztrátou času. Je velice abstraktní, neaktuální, bez provázanosti s realitou. Dnešní generace se chce učit věci, které skutečně využije i v reálném životě. Tedy za mě naprosto chybí ta provázanost s realitou dnešní doby. Neaktualizují se slovní úlohy, když se učí nová látka, absolutně chybí souvislost, kde se dá tento postup v praxi využít. Což je zásadní pro to, aby to ve studentech vzbudilo zájem o matematiku jako takovou. Ne se jen hloupě učit vzorce a postupy, aniž by věděli proč.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Jaroslav Jirčák: Stále nechápu, proč není matematika povinný maturitní předmět. Umět počítat a chápat souvislosti by mělo být základní výbavou maturanta. Klidně ať ji udělají dvoustupňovou. Jednu pro ty, co chtějí na vysokou, a druhou pro ty, co už pokračovat nebudou. Jen nechápu, co je na českém jazyce a literatuře tak speciálního, že ta povinná je, a matematika ne.
Jan Hejzl: Drtivá většina populace potřebuje v životě jen aritmetiku. Ani tu často ale neumí, protože se neustále tlačí na znalost algebry, geometrie a obecně rozvoj matematického myšlení, které se stejně rozvine jen u zlomku studentů. Pro ostatní je to prostě jen utrpení. Místo toho, aby se skutečně naučili všichni základy funkční pro život a získali jistotu, topí se ve vzorcích a abstrakcích odtržených od jejich reality. Matematika může být i zábava, ale v době totální informační přehlcenosti je jen malá šance, že student narazí na opravdu motivujícího kantora. V těch případech se většinou jedná o učitelského génia, a těch je prostě logicky málo. A vždycky bude.
Pavel Sládek: Naprostým průšvihem matematiky je naprostá nevymahatelnost domácí přípravy! Tupým civěním na tabuli a bezmyšlenkovitým opisováním čehosi se nikdo matiku nenaučí. Každý si musí své odpočítat sám. Někdo deset příkladů a má jasno, někdo si jich musí dát o moc víc, aby pochopil. A to ve škole moc nejde. Skoro všichni jen opisují z tabule a je jim fuk, co píší.
Rostislav Vošický: Myslím si, že se to s matematikou přeceňuje. To, že si ji k maturitě vybere jen pár studentů, je úplně normální. V praxi nepotřebujete na papíře počítat derivace a integrály. Je potřeba logické uvažování a hlavně umět ovládat programy. Mluvím o technických profesích. Matematika je v té podobě, jak se učí, z větší části do praxe nepoužitelná. Navíc v době, kdy se bude vše dělat přes AI, budou řemeslníci díky tomu brát mnohonásobně víc než maturanti. Navíc v průmyslu víc než matematiku potřebují excelentní angličtinu a soft dovednosti. Kdo umí jazyky, tak se nebude muset bát o práci, protože klidně může dát zaměstnavateli košem a jít pracovat za více peněz do zahraničí. (redakčně kráceno)
Jan Novák: Souhrnně ke všem komentářům o tom, jak je SŠ matematika k ničemu - kdyby více lidí ovládalo a chápalo statistiku a pravděpodobnost, svět by byl mnohem lepším místem. Lidé by se uměli rozhodovat racionálněji, pracovat s kalkulovaným rizikem, porovnávat různé možnosti atd. To a kupecké počty by měli ovládat všichni.
