Článek
V Praze dnes proběhla demonstrace za prezidenta Petra Pavla, skoro sto tisíc lidí mu vyjádřilo podporu na Staroměstském a Václavském náměstí. Přes 600 000 podpisů má také petice se stejným postojem. Ondřej Císař z Institutu sociologických studií FSV UK upozornil, že samotná čísla ale nemusí znamenat většinový postoj společnosti. „Tato čísla svědčí především o vyšší míře mobilizace a intenzitě postoje určité části veřejnosti,“ uvedl.
I když se společnost ve věci zdá polarizovaná, podle Císaře není většina společnosti aktivně ani na jedné, ani na druhé straně. „Rozdělení existuje, ale podle toho, co víme nyní, není ani symetrické, ani masové. Prezident má výhodu uznávané institucionální autority a rozhodně širší důvěry, zatímco Petr Macinka oslovuje spíše specifickou, ideologicky vyhraněnou skupinu. Spor je výrazný v médiích a na sociálních sítích, ale zatím víme málo o tom, jaký má dosah v obecné populaci,“ vysvětlil Císař.
Efekt by akce mohla mít především tehdy, pokud na ni bude navazovat dlouhodobější a širší proces, nebo pokud téma bude ve veřejné debatě trvale přítomné. „V tuto chvíli lze akci chápat spíše jako silný politický signál než jako okamžitý nástroj změny,“ řekl.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy Ondřej Císař popisuje, jak společnost vnímá konflikt mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem Petrem Macinkou a jakou dohru může mít dnešní demonstrace.
Jaká panuje v současnosti v Česku politická nálada?
Obecně lze říct, že v české společnosti dlouhodobě panuje únava z politiky, nízká důvěra v instituce a polarizace, je ale spíše „tlumená“ než explozivní nebo manifestovaná mimo běžné institucionální kanály. Lidé nejsou nějak stabilně masově mobilizovaní, spíše skeptičtí a podráždění. Aktuální kauzy do této nálady zapadají: neposilují nadšení, ale spíš utvrzují pocit, že politika je konfliktní, osobní, netransparentní a zkorumpovaná. Téma korupce dlouhodobě Češi považují za nejpalčivější politické téma.
Jak vysoká je v současnosti mezi lidmi podpora prezidenta? Je dlouhodobě stejná, nebo vnímáte, že právě vlivem aktuálních událostí narostla?
Podpora prezidenta je dlouhodobě relativně stabilní a určitě nadprůměrná ve srovnání s jinými ústavními činiteli. Řekl bych, že nešlo o nadšení, ale o důvěru založenou na obrazu klidného, uměřeného a „neeskalujícího“ prezidenta. Tato charakteristika pohledu na prezidenta se samozřejmě těch, kdo jej nepodporují, netýká a v tom je nejspíše utvrdily i události posledního týdne.
Petice má už přes 600 tisíc podpisů, na dnešní demonstraci přišlo skoro 100 tisíc lidí, o čem to svědčí?
Tato čísla svědčí především o vyšší míře mobilizace a intenzitě postoje určité části veřejnosti, nikoli nutně o většinovém názoru celé společnosti. Již více než 600 000 podpisů pod peticí je v českém kontextu mimořádně vysoké číslo. Ukazuje, že téma nejspíše dokázalo oslovit i lidi, kteří nejsou běžně politicky aktivní. Zároveň je důležité nepřeceňovat interpretační dosah těchto čísel, neznamenají automaticky většinový postoj celé společnosti a ani neříkají samy o sobě, že by šlo o zásadní zlom v celkovém veřejném mínění.
Dá se říct, jestli lidé stojí spíše na straně Petra Pavla nebo Petra Macinky? Je v tomto společnost rozdělená?
Většina společnosti není aktivně „na straně“ nikoho, a to bez ohledu na úspěšnou petici i demonstraci. Rozdělení existuje, ale podle toho, co víme nyní, není ani symetrické, ani masové. Prezident má výhodu uznávané institucionální autority a rozhodně širší důvěry, zatímco Petr Macinka oslovuje spíše specifickou, ideologicky vyhraněnou skupinu. Spor je výrazný v médiích a na sociálních sítích, ale zatím víme málo o tom, jaký má dosah v obecné populaci.
Myslíte si, že se dá říct, že voliči současné opozice jsou spíše na straně Petra Pavla a voliči současné vlády spíše na straně Petra Macinky? Nebo to není tak jednoduché?
Tuto situaci nelze číst jednoduše optikou vláda versus opozice a prezident by podle mě ani neměl tuto žurnalistickou zkratku podporovat. Striktně řečeno nejde o klasický stranicko-politický konflikt, v němž by se postoje aktérů a veřejnosti daly přímo odvodit od jejich vztahu k současné vládě. Prezident zde nevystupuje jako reprezentant opozičního tábora, ale jako obhájce obecných demokratických principů. A ani podpora protestu či pozice prezidenta tak automaticky neznamená podporu současné opozice jako celku.
Můžeme očekávat, že bude mít tato akce reálný dopad? Nebo je to jen jakýsi signál?
Tato akce má především charakter signálu, ale její význam nelze zcela redukovat jen na symbolické gesto. V krátkodobém horizontu sama o sobě pravděpodobně nepovede k přímým politickým rozhodnutím. Jejím hlavním efektem je zviditelnění tématu, vymezení aktérů a demonstrace síly a soudržnosti mobilizované části veřejnosti. V tomto smyslu funguje jako jasný vzkaz směrem k politickým elitám i médiím, že daný konflikt má pro část společnosti vysokou důležitost.
Co by se mohlo v návaznosti na demonstraci dít dále? „Vyšumí“ spíše situace, lidé na ni zapomenou? Nebo naopak?
Reálný politický dopad by byl možný pouze tehdy, pokud by se akce stala součástí širšího a dlouhodobějšího procesu – například pokud by na ni navázaly další mobilizace, institucionální kroky, nebo pokud by téma zůstalo trvale přítomné ve veřejné debatě a začalo ovlivňovat chování dalších aktérů. Bez takové návaznosti je pravděpodobnější, že akce posílí identitu a motivaci vlastních podporovatelů, ale její vliv na širší politické uspořádání zůstane omezený. V tuto chvíli ji tedy lze chápat spíše jako silný politický signál než jako okamžitý nástroj změny.
