Článek
Všechny děti si podle nové vyhlášky o školním stravování, která bude platit od příštího školního roku, budou moci donést do jídelny i své obědy. Nebude se to týkat jen dětí se zdravotním omezením, jako je bezlepková dieta nebo cukrovka. Na dotaz ČTK to na tiskové konferenci k vyhlášce řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Vyhláška, která změní potravinový koš pro vaření ve školní jídelně, má i své kritiky. Podle Ministerstva zdravotnictví byla ale projednána dostatečně, příprava začala před 11 lety.
Některé školy už v současné době dětem konzumovat vlastní jídla umožňují. „V jiných evropských zemích je to úplně standardní. Tato menšina dětí nemá být vylučovaná ze společného stravování,“ uvedl Nantl. Podle něj je společné stravování pro děti důležité i ze sociálního hlediska.
Toho, že si budou děti nosit do školy nezdravé jídlo, které budou jíst v jídelně s ostatními, se neobává. „Pokud se tak bude dít, tak myslím, že to spadá do oblasti pedagogického působení,“ řekl na dotaz ČTK.
Jídlem ze školních jídelen se podle odborníků stravuje až pětina populace, kromě dětí také zaměstnanci škol, část seniorů a další strávníci, kteří si obědy v jídelnách kupují. „Každý den projdou školním stravováním dva miliony dětí ve věku od dvou do 19 let, které si v tomto období tvoří vztah k jídlu, tedy i ke svému zdraví,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
V roce 2019 byli Češi v EU mezi pěti nejhoršími zeměmi ve výskytu nadváhy a obezity. Normální váhu má ve 13 letech jen polovina dětí, naopak obézních je zhruba 15 procent. „Pokud se dítě naučí v nízkém věku pít sladké nápoje a přesolovat jídlo, tak se toho zlozvyku v dospělosti špatně zbavuje,“ dodal ministr.
Školní jídelny by podle návrhu měly servírovat například méně brambor, omezit by se měly sladké nápoje nebo sůl v pokrmech. Snížit by se měly i průměrné porce masa, naopak mírně přibýt by mělo ryb či luštěnin. Každé denní jídlo musí podle návrhu obsahovat bílkoviny, sacharidy, tuky a ovoce nebo zeleninu. Minimálně jednou za dva týdny by žáci měli dostat rybu nebo bezmasé jídlo.
Původní pravidla jsou 30 let stará, během kterých se podle Alexandry Košťálové ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) změnila nabídka potravin i zdravotní stav populace. „Deset let měly školní jídelny na to, aby se seznámily s principy nových jídelních norem. Devadesát procent z nich se jimi řídí. Nová vyhláška jim nastavuje nepodkročitelný standard,“ vysvětlila.
Jaký je podíl školních jídelen, které už podle nových pravidel vaří, a těch, které změnu zatím ještě odkládají, ministerstva nevědí. Povinné dodržování norem daných současným spotřebním košem většina z nich počítá ve speciálním softwaru. Podle Košťálové by je jejich dodavatelé měli aktualizovat zhruba za měsíc. SZÚ pro jídelny připravil také nabídku receptů, videonávody, webináře i krajské semináře.
