Článek
Od úterý 1. července začíná fungovat institut dětského ombudsmana. Vznik vzbuzuje velké naděje ohledně podpory a ochrany mladistvých.
Odborníci start vítají, stejně jako přislíbený rozpočet umožňující pracovní tým zhruba 33 lidí. Zároveň ovšem kritizují, že úřad začíná v naprostém provizoriu.
Stav dnešních mladistvých je přitom v řadě případů alarmující. Na podzim 2023 přišel Národní ústav duševního zdraví se zjištěním, že 40 procent dětí vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent známky úzkostí.
Seznam Zprávy v únoru jako první upozornily na unikátní šetření mezi českou mládeží od 11 do 16 let, za kterým stojí výzkumný tým z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. To odhalilo, že se v Česku mezi mladistvými šíří i vlna sebepoškozování. Problém má zhruba 70 tisíc mladistvých.
Z průzkumu mezi 300 dětmi, který pak realizovala samotná Kancelář Veřejného ochránce práv, vyplynulo, že samí mladiství vnímají duševní stav za problematický. Reagovalo tak 48 procent dětí ve věku mezi 11 až 14.
A začátkem června schválený vládní program Bezpečné dětství, který mimo jiné reaguje i na násilí ve společnosti a střelbu na Filozofické fakultě UK, popisuje, že se dvěma nebo více negativními zkušenostmi v dětství se do 18 roku věku setká 37 procent české populace. Patří mezi ně například týrání, zneužívání, rozpad rodiny či užívání návykových látek v domácnosti.
Děti neví, jak to řešit
Zmíněnými negativními zkušenostmi si prošel i mladý hokejista Viktor Krejča, který se rozhodl o svých traumatech otevřeně mluvit v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ. Popsal, jak utekl z domova před svými osmnáctými narozeninami. Tvrdí, že šlo o vyústění dlouhotrvající nezdravé a násilné atmosféry v domácnosti, kterou sdílel s otcem, a zmiňuje i to, že měl být svědkem znásilnění své matky.
„Podobný příběh může zažívat strašně moc dětí a my o tom ani nevíme a děti neví, jak to mají řešit, přesně jako já, když jsem měl strach,“ říká pro Seznam Zprávy s tím, že se rozhodl o svém traumatu otevřeně promluvit, aby pomohl ostatním mladistvým v problémech.
Zahájení provozu dětského ombudsmana vnímá Krejča velmi pozitivně. „Zkusil bych jakoukoliv možnost, která by mi byla nabídnuta,“ říká. Sám nebyl svou situaci schopný dlouho řešit i proto, že nevěřil neziskovým organizacím a o problému nedokázal mluvit.
„Jsou případy, kdy se děti můžou samy obrátit na OSPOD, protože žijí v situaci, kde je to pro ně neúnosné. Ale OSPOD je pro ně tak vysokoprahový, že dětský ombudsman může být jednodušší prostředek, aby se na někoho obrátily a získaly podporu,“ vysvětluje výkonná ředitelka Asociace dítě a rodina Iveta Dvořáková s tím, že dětský ombudsman může pro mladistvé představovat místo, kde si nebudou bát říct o pomoc.
Začínají se hledat lidi
Dětský ombudsman má novou pravomoc vstupovat ve vymezených případech z pozice vedlejšího účastníka do soudních řízení týkajících se dětí. Stejně tak může podávat návrh na zahájení soudního řízení v případě ohrožení práv dítěte, prošetřovat stížnosti dětí na úřady, chránit děti před diskriminací a obecněji „rychle, účinně a srozumitelně radit dětem, jak postupovat při řešení problému“.
Zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm, který dočasně zastupuje i post dětského ombudsmana, popisuje, že nyní mají jeden případ, který čekal na oficiální vznik této funkce.
Reálně ale úvodní dny úřadu dětského ombudsmana nelze popsat jako ostrý start.
„Prakticky to znamená, že od 1. července nenastoupí žádný nový člověk. První lidé do kanceláře dětského ombudsmana začnou přicházet až koncem července,“ popisuje Vít Alexander Schorm a připouští, že v úvodu sice bude úřad dělat, co musí, ale nebude prostor na výzkumy nebo práci na systémových otázkách.
Fakticky totiž úřad startuje bez lidí, bez dětského ombudsmana a s ujištěním ohledně financování, které se po volbách může změnit.
„Obáváme se, že se volba dětského ombudsmana spojí s volbou velkého ombudsmana, bude to až příští rok na jaře. Úplně zbytečná roční prodleva. Je to velká škoda,“ komentuje rozpačitý úvod Iveta Dvořáková.
Zdůrazňuje i to, že nejdříve vznikne tým dětského ombudsmana, a až pak se zvolí samotný ombudsman. Přitom by si měl vedoucí naopak vybírat svůj tým.
„Děcka ať píšou hned, jejich případy řešíme už teď. Od 1. července budeme mít větší možnosti být účastníky řízení,“ vyzývá mladé zastupující dětský ombudsman Vít Alexander Schorm.
Zatím žádná konkrétní jména
Existuje spíše už jen teoretická šance, že by se podařilo zvolit dětského ombudsmana do konce volebního období.
Usnesení sněmovního petičního výboru - v zásadě postup, jak dětského ombudsmana zvolit – totiž musí schválit plénum dolní komory.
„Je otázka, kolikrát se ještě Poslanecká sněmovna sejde a jestli se tomu budou věnovat, řešili se jiné věci, nemělo to prioritu,“ říká Iveta Dvořáková.
Obecně pak má dva kandidáty navrhnout Senát, dva Česká konference rektorů a dva Hrad.
„Dle informací, které jsme jako Česká konference rektorů obdrželi, volba proběhne až na podzim 2025, po volbách do Poslanecké sněmovny,“ reagovala předsedkyně konference Milena Králíčková a dodává, že proto v době samotného startu dětského ombudsmana ještě neřešili žádná konkrétní jména možných kandidátů.
V podobném duchu odpověděl i Senát. „Senát v tuto chvíli čeká na vyhlášení lhůty pro podávání návrhů na kandidáty Poslaneckou sněmovnou. Podle jednacího řádu Senátu budou předkládat návrhy na kandidáty jednotlivé senátorky a senátoři, a to volební komisi,“ reagovala Lada Faldynová z tiskového oddělení.
Uspořádat debatu kandidátů by pak chtěla Rada dětí a mládeže. „Nemám o tom vůbec informace, mám pocit, že tam je skluz,“ reaguje ale předseda Aleš Sedláček k volbě dětského ombudsmana.
Do poslední chvíle přitom nebylo ani jasné, jaký rozpočet bude dětský ombudsman mít a kolik lidí pro něj bude moci reálně pracovat.
Podle Víta Alexandera Schorma nakonec pro letošní rok disponuje instituce rozpočtem tři miliony korun a bude moci přijmout devět až deset lidí.
Na další roky pak sněmovní rozpočtový výbor předschválil maximální variantu, tedy 33 lidí. Původně totiž byla ve hře i minimalistická varianta, že by měl dětský ombudsman k dispozici pouze řidiče.
„Považuji to za úspěch, byť to samozřejmě není definitivní, bude záležet na nové Sněmovně,“ dodává Vít Alexander Schorm.
