„Dopoledne zavolají, odpoledne nemáte peníze.“ Kyberzločin roste raketově

„Máme tu smutný rekord. Letošní březen je z pohledu kybernetické kriminality nejhorším měsícem v historii. 2533 případů. Děsivý je i meziroční nárůst o 37 procent. Tímto tempem dosáhneme loňských hodnot už v polovině října,“ varovala nedávno policie na sociální síti X.

Robert Paluka a Michal Bednář jsou vyšetřovatelé stálé výjezdové skupiny na Praze 3. Vyjíždějí na místa činu, zajišťují stopy, vyslýchají svědky a podezřelé, řídí první fázi vyšetřování – takzvaní výjezďáci. Dříve se výhradně pohybovali v žižkovských ulicích. Teď je jejich revírem převážně virtuální svět.

„Loupež na ulici je tu už vzácná. Majetková trestná činnost klesá. Od začátku války na Ukrajině trávíme většinu pracovní doby kyberkriminalitou. Je toho víc a víc,“ poukazuje na změnu své práce Robert Paluka. Nejčastější obětí bývají senioři, matky na mateřské…

„Ale pozor, máme tu i státní zástupce, doktory, primáře z nemocnice, dokonce naše kolegy policisty, kteří se nechali nachytat,“ skočí mu do řeči kolega Michal Bednář. „Nepodceňujte to. Je to vymakaný systém. Pracuje s vaším podvědomím, strachem, emocemi. Nikdo není imunní,“ varuje.

„Zrovna nedávno. Dva kolegové z Florence, sedí spolu v kanceláři. Každý měl od rána nějaké schůzky, ale domluvili se, že ve dvanáct půjdou na oběd. Kolem jedenácté přišla jednomu od druhého zpráva na WhatsAppu, že potřebuje rychle půjčit nějakých 32 tisíc. Že je to urgentní a že je brzy vrátí,“ vypráví Michal Bednář. Zpráva prý působila tak důvěryhodně, že kolegovi peníze na uvedený účet poslal. Pomyslel si, že podrobnosti si řeknou u oběda.

„A pak se kolegy u jídla ptá, kdy mu ty peníze vrátí. Ten pochopitelně o ničem nevěděl. V ten moment mu došlo, že zprávu zjevně psal někdo jiný a on se nechal nachytat. Po obědě oba seděli přesně na této židli a podávali trestní oznámení. Jenže peníze mezitím z účtu zmizely a pachatele jsme nedohledali,“ krčí rameny vyšetřovatel Bednář.

Tento druh podvodu, takzvaný phishing, má prvopočátek jinde.

„Možná vám to už také na WhatsAppu přišlo. Zpráva od někoho známého, že se dcera nebo syn účastní nějaké pěvecké, taneční, herecké soutěže a ať pro ně hlasujete v anketě. K potvrzení hlasu je třeba se na přiloženém odkazu registrovat. Jenže když to uděláte, místo autorizace hlasu schválíte zrcadlení svého účtu na WhatsAppu,“ popisuje modus operandi vyšetřovatel Bednář. Pachatel pak půlce vašich kontaktů rozešle zprávu s žádostí o zaslání peněz, druhé půlce zprávu s žádostí o hlasování v soutěži, aby se naboural do dalších a dalších účtů,“ vysvětluje.

Složitější, sofistikovanější a propracovanější jsou takzvaní falešní bankéři a policisté. Robert Paluka přidává pár měsíců starý příběh. Žena, Pražanka, kolem třiceti let, asistentka auditora. Dopoledne jí zavolalo neznámé číslo. Paní se představila jako bankéřka, která má na pobočce člověka s její plnou mocí a žádá o úvěr 800 tisíc korun. Bankéřka mladou ženu nyní varuje, že je její účet v ohrožení a že v tom mohou mít prsty i lidé přímo z banky. Varuje ji, ať nikomu nevolá a vyčká na telefonát policisty.

„Ten volá vzápětí a tvrdí, že policisté vědí, kdo je pachatel a už po něm jdou. Ženě poslal falešnou pátranku, služební průkaz s falešným číslem a sdělil jí, že než ji předvolá k podání vysvětlení na služebnu, tak je třeba zajistit její peníze. Doporučí jí, aby je převedla na v uvozovkách bezpečný účet,“ vypráví klasickou legendu kriminalista. Telefon střídá telefon. Na ženě se střídají dva falešní „navolávači“. Ta nakonec v obavách o své úspory poslechla a zhruba 150 tisíc z úspor zaslala na v uvozovkách bezpečný účet.

„A to není všechno. Oni jí řekli, pozor, on tu plnou moc stále má a může si stále tu půjčku vzít. Aby tomu zamezila, má si sama vzít maximální půjčku, vložit jí na ten bezpečný účet, aby to nemohl udělat ten pachatel,“ popisuje kriminalista.

Falešní „navolávači“ dostali dotyčnou do stresu. Střídali se na ní několik hodin. Dostala se pod tlak a nakonec podlehla. Žena si podle policistů půjčila přes internet u dvou bank po 800 tisících korun a vložila je na domněle bezpečný účet. Zlomový okamžik nastal až poté, co se domů vrátil její přítel a celé to prokoukl.

„Ihned přišli k nám na policii. Provedli jsme zajišťovací úkony, ale bylo pozdě. Byť případ není ještě formálně uzavřený, nedopadne dobře. Peníze jsou pryč. Pachatel neznámý. To všechno během pár hodin. Dopoledne vám zavolají, odpoledne už nemáte peníze,“ popisuje vyšetřovatel Paluka nedávný případ.

A vůbec není ojedinělý. Naopak. Tomuto druhu kyberzločinu se říká „falešní bankéři nebo policisté“ a od začátku roku policisté evidovali 728 případů. Průměrný věk obětí je 46 let. Osmdesát procent podvedených tvoří ženy. Škoda se vyšplhala na 322 milionů korun. Oběti přišly v průměru o 720 tisíc korun. Letošní rekord je škoda 24 milionů u jedné osoby.

Pak existují ještě investiční podvody. Robert Paluka zmiňuje zhruba dva měsíce starý příběh. Tentokrát ovšem s dobrým koncem. Týkal se vysloužilého vojáka, sedmdesátníka, vitálního, svérázného, inteligentního muže. Brouzdal na internetu a zaujala ho reklama na mimořádně výhodnou investiční příležitost, v níž figurovala zesnulá Dana Drábová. A klikl na odkaz.

„Odvedlo ho to na nějaký web, tam se zaregistroval, napsal telefon a e-mail a vzápětí mu zavolala jakási asistentka. Líbezný hlas, východní přízvuk, vysvětluje mu, že je z Litvy, že v Česku studovala, že nabízí mimořádné zhodnocení peněz a že se mu ozve privátní makléř,“ popisuje vyšetřovatel.

O chvíli později opravdu zavolal. Seniorovi předestřel skvělou investici do bitcoinů, zlata, uhlí, ropy, do akcií Tesly, ČEZu a že na tom velmi vydělá. Na začátku byl třeba poslat startovní poplatek, ekvivalent zhruba 250 dolarů nebo eur. A pak uvidí. Senior si řekl, proč to nezkusit.

„O dva dny později dostal graf, jak se jeho šest tisíc korun ohromně zhodnotilo. O dvě stě nebo tři sta procent. Makléř mu říká, že čím víc vloží, tím víc vydělá. Apeloval na city, ptal se, jestli má vnoučata, že by jim mohl vydělat na studia,“ pokračuje ve vyprávění kriminalista. Senior okouzlen grafem a vizí rychlého výdělku se pokusil poslat sto nebo dvě stě tisíc korun. Jenže jeho banka vyhodnotila účet jako rizikový a transakci stornovala.

„Když to pachatelé zjistili, zkusili kouzelné slovíčko konverze. Seniorovi řekli, že je třeba platbu konvertovat přes jeho platební kartu, a poslali k němu domů technickou podporu,“ popisuje Robert Paluka. Prý to byla vyžilá, upovídaná toxikomanka. Nicméně na chodbě v paneláku se snažila v seniorově mobilu s jeho plastovou debetní kartou udělat alespoň vzdálenou autorizaci a vytvořit virtuální bankomat. Což se jí nedařilo.

„Pán byl dobrák, tak ji dokonce pozval do bytu, kde na něm další zhruba hodinu a půl pracovali,“ popisuje policista. Mezitím se ovšem seniorovi pokoušel dovolat jeho syn. Když měl celé dopoledne obsazeno, dostal strach, sedl do auta a dorazil za ním osobně.

„Hned mu došlo, že to je celý podvod, ale jeho otec byl po těch hodinách už tak zmanipulovaný, že se s vlastním synem dohadoval, ať na tu ženu není zlý, ať ji nechá pracovat, že zhodnocuje své úspory,“ vzpomíná kriminalista. Syn nedbal a zavolal policii. Ženu chytili a nyní čelí obvinění z neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Do vazby jí soud neposlal, ale hrozí jí až dva roky vězení.

Oba kriminalisté by mohli vyprávět dál a dál. Desítky smutných případů. Na kyberzločin podle nich může naletět kdokoliv. V mysli jim vytane kolegyně policistka, jejíž matka podlehla falešným bankéřům. Během půldruhého roku nejenže prodala skoro vše, ale rozpůjčovala si i u sousedů.

A přišla o sedm milionů korun.