Článek
Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.
Energetická krize neskončila, z pohledu domácností teprve začne.
„V roce 2022 se ceny elektřiny průměrně zvýší asi o 37 procent a ceny plynu o 40 procent,“ očekává Jan Nováček z Ministerstva práce a sociálních věcí s odkazem na prognózu z Ministerstva průmyslu.
Dopady zdražování pocítí přinejmenším milion domácností, které se přiblíží na pokraj chudoby.
„Nic podobného jsme ještě nezažili,“ potvrzuje Daniel Hůle z nevládní společnosti Člověk v tísni, podle kterého hrozí sociální krize, jaká tu desítky let nebyla. Zvýšení cen může rodiny překvapit tím spíše, že naposledy se významněji zdražovalo v letech 2008–2011.
Ministerstvo práce proto vyslyšelo výzvy expertů a chystá se přidat potřebným na topení a světlo částku 800 až 2 100 korun měsíčně. Pokud vláda a Sněmovna návrh schválí, zatíží tím rozpočet částkou do 20 miliard korun.
„Návrh příslušného zákona je ve zkráceném připomínkovém řízení,“ uvedl mluvčí Nováček. Na vládu návrh podle mluvčí Jany Adamcové zatím nedorazil.
Zdražení záloh za plyn a elektřinu o 1 500 až dva tisíce korun postihne podle Daniela Hůleho většinu domácností.
Citelně přitom může bolet rodiny s malými dětmi a zvláště osamělé penzisty. „To jsou lidé, kteří se už dnes uskrovňují, aby jednou týdně mohli do cukrárny na zákusek,“ popisuje expert životní poměry těch, pro které je tisícová částka měsíčně nezvladatelnou zátěží.
Takových lidí může být podle údajů Českého statistického úřadu až milion.
80 tisíc úplně nejchudších rodin, jejichž příjmy nedosahují po odečtení nákladů na bydlení životního minima, muselo v roce 2020 celoročně vyjít v průměru se 150 tisíci korunami. V případě zvýšení záloh o 1 500 korun měsíčně to znamená, že budou mít k dispozici jen kvůli energiím o 12 procent méně.
Zhruba o desetinu příjmů však přijdou zdražením energií rodiny s příjmy ještě do trojnásobku životního minima, kterých je podle statistického úřadu celkem 855 tisíc.
Potíže hrozí i těm lépe vydělávajícím, kteří žijí v rodinných domech. Za elektřinu a plyn platí podle šetření ČSÚ v průměru dvakrát více než lidé z činžáků.
Proto ministerstvo Jany Maláčové vyslechlo výzvy expertů a navrhuje, ať se zvýší příspěvek na bydlení, který potřebným náklady na dražší energie dorovná.
Dnes žádá o příspěvek 138 tisíc rodin. Těm se dávky zvýší automaticky až o zmíněných 2 100 korun, přitom se přesná taxa vypočte podle počtu rodinných příslušníků, velikosti obce, kde dotyčný bydlí, a zároveň podle toho, jestli bydlí ve vlastním anebo platí nájem. Ostatní mohou o pomoc požádat Úřad práce, pokud jejich náklady na bydlení překročí 30 procent čistých příjmů.
Plošné zdražení tak způsobí českým rodinám větší potíže než krach společnosti Bohemia Energy.
To potvrzují i údaje Energetického regulačního úřadu, podle kterého se již většina odběratelů s krachem dokázala vypořádat.
Celkem 600 tisíc rodin se sice propadlo do pozice, kdy musely nakupovat elektřinu až za násobek dosavadní ceny od dodavatele poslední instance, v případě plynu to bylo téměř 300 tisíc domácností. Přes dvě třetiny z nich ovšem přinejmenším požádaly o přechod do standardního režimu. Teď budou platit sice vyšší, přesto už srovnatelnou částku jako ostatní rodiny po zdražení.
