Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prezident Petr Pavel má po dvou letech ve funkci důvěru přibližně poloviny obyvatel Česka. Podpora hlavy státu zůstává stabilní a zásadní změnou v posledním roce neprošel ani postoj veřejnosti k Pavlově výkonu prezidentské funkce. Vyplývá to z výsledků dubnového průzkumu STEM, které agentura zveřejnila ve středu. Průzkum také zjistil, že Češi preferují nadstranického prezidenta, který hlídá dodržování pravidel.
Zahájení mandátu prezidenta Pavla v březnu 2023 provázela poměrně silná důvěra veřejnosti, konstatuje STEM. Věřilo mu tehdy šest z deseti Čechů. Po dvou letech má důvěru 51 procent lidí.
Podle autorů výzkumu stále platí, že Pavlovi jednoznačnou většinou věří jeho voliči z druhého kola prezidentské volby. Míra důvěry u nich činí 88 procent. Téměř plné důvěře se prezident těší také u voličů koalice Spolu, hnutí STAN a Pirátů.
Naopak málo Pavlovi důvěřují voliči jeho prezidentského protikandidáta Andreje Babiše (ANO), případně lidé, kteří ve druhém kole voleb nepřišli hlasovat. Nejméně pak mají důvěru v Pavla voliči hnutí Stačilo! a SPD.
Míra důvěry v současného prezidenta se významně liší v různých sociodemografických skupinách. Mezi lidmi do 29 let má prezident důvěru 66 procent. Naopak mezi lidmi staršími 60 let mu nyní důvěřuje pouze 37 procent. Důvěryhodnost prezidenta se také zvyšuje s úrovní vzdělání, případně s příznivým hodnocením ekonomické situace domácnosti.
Pokud jde o způsob výkonu funkce, většina občanů se domnívá, že se Pavel ani po dvou letech příliš nevměšuje do vnitropolitického dění a dobře reprezentuje Česko v zahraničí. Myslí si to 67, respektive 64 procent lidí. „Veřejnost tedy vnímá Petra Pavla v tomto ohledu lépe než jeho předchůdce Miloše Zemana, který příliš zasahoval do politického dění v Česku podle mírné většiny obyvatel,“ uvádí STEM.
Mírná většina lidí, konkrétně 54 procent, pozitivně hodnotí přispění Pavla ke zvýšení vážnosti prezidentského úřadu. Méně vyhraněný názor má veřejnost na vliv prezidenta v politickém životě, polovina obyvatel by ocenila větší vliv, zatímco druhá polovina nikoliv.
Důvěru v prezidenta republiky lze srovnat též v kontextu hodnocení všech dosavadních prezidentů. Pavel, podobně jako jeho předchůdci na začátku svých prvních volebních období, otočil klesající trend důvěry ve hlavu státu. „V loňském roce následovalo oslabení důvěry, které mírně pokračuje i letos,“ uvedl STEM.
Kromě názoru na současnou hlavu státu zajímal autory výzkumu i pohled občanů na prezidentskou funkci jako takovou. Významná většina veřejnosti, skoro 90 procent, si myslí, že by prezident měl být nadstranický a neměl by být spojován s politickými stranami.
Téměř dvě třetiny občanů by preferovaly silnou hlavu státu s rozsáhlými výkonnými pravomocemi. Obdobně téměř dvě třetiny občanů zastávají názor, že funkce prezidenta je obecně spojována s vážností a úctou, není tedy stejná jako jiné ústavní funkce. Rovněž podle dvou třetin veřejnosti by prezident měl sloužit spíše jako hlídač pravidel politického soupeření, nikoliv se aktivně zasazovat o spojování vlády a opozice.
Názory veřejnosti zjišťovala agentura STEM v období od 8. do 17. dubna. Do průzkumu se zapojilo 1031 obyvatel ČR starších osmnácti let.
