Epidemie žloutenky může trvat do jara, říká primářka z Bulovky

Nakažených žloutenkou typu A je letos nejvíce za 41 let. Lékaři evidují 2880 nakažených, z nichž 2229 bylo hospitalizováno. Nákaza si vyžádala již 31 životů. Největší počet nakažených je mezi lidmi ve věku od 35 do 39 let. Tato věková skupina přichází nejčastěji do kontaktu s ostatními lidmi, oproti starším lidem či dětem navíc zatím nemusí mít protilátky.

„Důležitou prevencí proti nákaze je důsledná hygiena rukou, jedinou spolehlivou ochranou je očkování,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová. Epidemie by se podle ní mohla protáhnout až do jara příštího roku.

Jak se žloutenka typu A šíří?

Jde o virové, mezilidsky přenosné onemocnění, které se přenáší poměrně snadno. Dochází k tomu především znečištěnýma rukama, někdy také skrze potraviny. Virus dokáže po kratší dobu přežívat na površích, kterých se nakažená osoba dotknula.

Na kterých místech je tedy riziko přenosu největší?

Především na místech, kde se pohybuje velké množství lidí. K nákaze může dojít například v rychlých občerstveních, kde si člověk koupí třeba hotdog, který následně sní neumytýma rukama. Velké riziko přenosu je také v MHD, kde se lidé dotýkají tyčí a sedadel. Na místo, které předtím kontaminoval nakažený, může po krátké době sáhnout někdo jiný.

Podle dat Státního zdravotního ústavu je nejvíce nakažených ve věkové skupině 35-39 let. Proč se nákaza tolik rozšířila zrovna u nich?

Roli mohly hrát dva faktory. Jedním z nich je to, že většina starších osob má již protilátky z dříve prodělané žloutenky a další nákaza jim tak nehrozí. To samé platí u dětí: mohly se žloutenkou dříve nakazit v dětském kolektivu. Zmíněná skupina je pak nejaktivnější v kontaktu s ostatními lidmi. Jde o osoby, které se nejčastěji účastní společenských akcí či cestují a riziku nákazy se tak vystavují více než ostatní. Neplatí však, že by lidé byli k nákaze náchylnější v určitém věku.

Jak se lze proti nákazou žloutenkou typu A efektivně chránit? Stačí důkladná hygiena rukou?

Důsledné mytí rukou mýdlem by ve většině případů mělo stačit. Pokud člověk nemá tuto možnost, je dobré u sebe nosit kapesní desinfekci a třeba před jídlem ji aplikovat. Nejefektivnější způsob, jak se nákaze vyhnout, je samozřejmě očkování. Díky němu si tělo vytvoří protilátky a v případě, že se do něj virus dostane, se dokáže bránit.

Pokud se člověk žloutenkou typu A nakazí, jaké první příznaky na sobě může pozorovat? Liší se nějak u dětí a dospělých?

Mezi první příznaky patří postupně nastupující celková únava a bolest kloubů a svalů. Může dojít také k lehkému zvýšení teploty. Dalším projevem je tmavě zbarvená moč a nažloutlé bělmo očí, později také žlutá kůže. Tím se projevuje, že se v těle zvyšuje hladina žlučového barviva, které se vylučuje jak do moči, tak do sliznice a kůže.

U dětí se nákaza v naprosté většině projevuje mírněji. Dítě se může cítit mírně unavenější nebo mít lehce zvýšenou teplotu. Stává se proto, že si rodiče tyto příznaky spojí s chřipkou a dítě tak prodělá žloutenku, aniž by o tom vědělo.

Jak by měl člověk v případě, že u sebe pozoruje příznaky žloutenky, ideálně postupovat?

V první řadě by se měl obrátit na svého praktického lékaře. Ideální je se domluvit telefonicky na návštěvě v době, kdy v ordinaci není mnoho lidí, aby se zamezilo dalšímu přenosu možné nákazy. Lékař pacienta vyšetří, odebere mu krevní vzorky a během velmi krátké doby zjistí, zda má žloutenku či nikoliv. Pokud je člověk infekční, může jej lékař poslat na specializované pracoviště. Odběry bych z preventivních důvodů doporučila i bezpříznakovým lidem, kteří mají žloutenku v rodině.

Jak onemocnění probíhá v pozdějších stádiích?

Ty výše zmíněné prvotní projevy, tedy bolesti a zvýšená únava, postupně odeznívají. Zůstává však vysoká hladina žlučového barviva, nakažený člověk má tedy stále nažloutlou kůži, přetrvává také tmavé zabarvení moči. Játra postupně nabývají své schopnosti tělo těchto látek zbavovat a potíže postupně mizí.

Probíhá u nakažených žloutenkou typu A nějaká léčba?

Jde o virové onemocnění, takže zde příliš mnoho léčebných možností není. U nakažených je povinná izolace v domácnosti, pokud nemají zvláštní povolení u hygieny. Další léčba probíhá podle klinických příznaků, pokud pacient například zvrací a nedokáže pít, je zavodňován skrze infuze. U těžších průběhů jsou někdy podávány zvláštní přípravky typu aminokyselin. V naprosté většině případů se však pacient uzdraví úplně sám. Trvalé následky nehrozí, ve vzácných případech však může dojít k relapsu, kdy se u člověka znovu projeví potíže spojené s játry.

Může mít na průběh onemocnění vliv oslabená imunita, případně současná nákaza chřipkou nebo covidem?

Průběh dvou onemocnění zároveň je vždycky o něco dramatičtější, než když pacient trpí pouze jedním. Neznamená to však, že by měl jinak zdravý člověk nějaký zvláštní průběh či mu hrozilo selhání jater. Může mu však o několik dní nebo i týdnů trvat, než se ze žloutenky plně zotaví a bude se zase cítit dobře.

Pro koho je nákaza žloutenkou typu A nejvíce ohrožující?

Nejnebezpečnější je pro lidi, kteří trpí onemocněním jater. Nejčastěji jde o lidi, kteří mají cirhózu jater způsobenou nadměrným užíváním alkoholu. U těchto osob dochází k odumírání jaterních buněk, což vede k selhání tohoto orgánu a smrti pacienta.

Kromě osob s onemocněním jater - kdo jsou nejčastější oběti nákazy žloutenkou typu A? Stoupá riziko s věkem?

Většinu úmrtí tvoří právě výše zmínění cirhotici. Často pak jde také o osoby s omezenou hygienou, například bezdomovce nebo uživatele drog. Přímo s vysokým věkem riziko nákazy nestoupá, může ale souviset s dalšími zdravotními problémy, jako jsou onemocnění srdce, plic, či ledvin. Ohrožující může žloutenka být také pro lidi trpícími chronickými nemocemi.

Liší se letošní nákazy žloutenkou A oproti těm z předchozích let? Pozorujete u pacientů nějaké zvláštní projevy?

V současné době probíhá velká studie, ve které se současná epidemie porovnává s těmi předchozími. V letošních případech se například projevily vysoké hladiny jaterních enzymů a žlučového barviva, což v případech z předchozích let nebylo tak výrazné. Úplně přesné srovnání s předchozími roky ale zatím nemáme.

Dokážete již nyní říct, proč byl letos počet případů tak vysoký? Jak dlouho tato situace ještě potrvá?

To zatím nevíme. Jde o vysoce infekční onemocnění, které se šíří velmi rychle, často i bezpříznakově. Nemyslíme si, že tato epidemie skončí během krátké doby. Odhadujeme, že se protáhne ještě do zimních a jarních měsíců příštího roku.