Článek
Pokud by se premiér Česka stejně jako Robert Fico vydal 9. května do Moskvy a společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oslavil Den vítězství, nevadilo by to pouze čtvrtině Čechů a Češek. Zbytek by byl proti. Rozhodně nepřijatelné by to bylo pro více než polovinu oslovených lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Median vypracovaného exkluzivně pro Seznam Zprávy.
„Průzkum jasně říká, že se naprostá většina české populace neztotožňuje s tou ideou navštívit Moskvu v den oslav konce války, jako to udělal pan Fico. Odmítá to 74 procent Čechů, což je celkem jasná zpráva,“ komentoval průzkum ředitel agentury Median Přemysl Čech.
Největší problém s cestou českého premiéra do Moskvy by měli Češi a Češky ve věkové skupině 18–29 let. U nejmladších respondentů by návštěvu Kremlu schvalovalo pouze 2,7 procenta tázaných.
Co se týče volebních preferencí, nejméně by hypotetickou cestu českého premiéra do Moskvy chválili voliči, kteří v roce 2021 podpořili koalice Spolu či PirSTAN. Na druhou stranu silnou podporu by takové rozhodnutí mělo u voličů SPD. Schvalovalo by ho téměř 75 procent podporovatelů hnutí Tomia Okamury.
„Ta diference, co se volebních preferencí týče, je velice výrazná. Přirozeně by cestu odsoudili tehdejší voliči stran následné vládní koalice. Zajímavé je, že voliči ANO s tím také nesouhlasí. Ten odpor ale není tak intenzivní,“ komentoval rozdíly podle volebních preferencí Čech. I tak by pro 60 procent podporovatelů hnutí Andreje Babiše byla schůzka českého premiéra s Putinem, který stojí za válečnou agresí na Ukrajině, rozhodně nebo spíše nepřijatelná.
Dalším tématem průzkumu od agentury Median byla Severoatlantická aliance, konkrétně článek 5 o kolektivní obraně. Ten stanovuje, že ozbrojený útok na jednoho člena Aliance je považován za útok na všechny členy, a zavazuje ostatní státy k vzájemné obraně. Víru, že by alianční státy tento článek v případě útoku Ruska dodržely a vojensky pomohly napadenému členskému státu, má dohromady 57,5 procenta Čechů.
Největší důvěra v Alianci je znovu patrná mezi voliči koalic Spolu a PirSTAN z roku 2021, u nichž stoupá téměř k 80 procentům. U největšího opozičního hnutí ANO jsou voliči rozděleni téměř na dvě poloviny a nejmenší důvěru v NATO mají voliči, kteří v roce 2021 podpořili SPD. V jejich případě věří v závazky spojenců pouze 24 procent dotázaných.
„Zajímavé je, když překřížíme otázku na NATO a otázku týkající se toho, se kterou stranou války na Ukrajině respondenti sympatizují. Tři čtvrtiny těch, kteří přiklánějí své sympatie k Ukrajině, věří, že by státy NATO svůj závazek splnily. Na druhou stranu sympatizanti s Ruskem důvěřují státům Aliance pouze ve 34 procentech případů,“ komentoval ředitel agentury Přemysl Čech.
Poslední otázka průzkumu pro Seznam Zprávy se týkala sympatií respondentů v rusko-ukrajinském konfliktu.
Podle dat agentury Median sympatizuje ve válce největší část občanů Česka s Ukrajinou. Není to ale ani polovina respondentů, druhá největší část nesympatizuje s žádnou stranou konfliktu a 11,3 procenta dotázaných souhlasí ve válce s Ruskem.
„Podpora Ukrajiny sice stále převažuje, když jsme ale dělali podobný průzkum v prvních dnech po začátku invaze, tak podpora přesahovala i 90 procent. Od té doby klesá. Data nám ukazují, že těch faktorů je mnoho, určitou roli hraje i takzvaná únava lidí z války,“ uvádí Čech. Největší podporu má napadená země mezi nejmladšími respondenty. Podpora Ukrajiny následně s vyšším věkem klesá a u lidí nad 60 let je pouze na 35,2 procenta.
Rusko jako hrozba. Německo a USA jsou partneři
Data ohledně toho, jak vidí v mezinárodní politice Češi svůj stát, přinesl před nedávnem i průzkum od mezinárodní organizace Globsec. Ta v únoru a březnu 2025 oslovila devět tisíc respondentů z devíti středoevropských a východoevropských zemí, v každém státě po tisíci. Průzkum se mimo jiné zabýval otázkou, kterou mocnost považují lidé daného státu za svého nejvýznamnějšího strategického partnera.
Ze šesti mocností, na které se průzkum dotazoval, považují Češi za největšího partnera pro svou zemi sousední Německo. Na druhou stranu Rusko vidí jako spojence pouze osm procent Čechů a Češek. To je velký rozdíl oproti sousedním Slovákům, kde s tvrzením, že „Rusko je jedním ze dvou klíčových partnerů mojí země“, souhlasí 32 procent občanů.
Globsec také v průzkumu zjišťoval, jak velká podpora je v daném evropském státě pro setrvání v NATO. V Česku je toto číslo vysoko, konkrétně na 86 procentech.
