Průzkum: Osm Čechů z deseti by bránilo svou zem. Odhodlanější jsou jen Poláci

Nevládní organizace GLOBSEC sídlící v Bratislavě vydala průzkum o ochotě Evropanů bojovat za svobodu za rok 2025. Organizace vydává výsledky každoročně od roku 2016. Letos se průzkumu zúčastnilo devět států Evropy, mezi nimiž nechybí ani Česko.

Výzkum ukázal, že většina obyvatel osmi států by v případě napadení cizí zemí svou vlast bránila. Nejvyšší ochotu vyjádřili Poláci, následuje Česko, Maďarsko a Rumunsko. Naopak na Slovensku by se do obrany zapojilo jen necelých 50 procent lidí.

Postoje veřejnosti ve střední Evropě k válce na Ukrajině ukazují na stále výraznější rozdíly. Zatímco v Česku přetrvává poměrně silná podpora Ukrajiny, na Slovensku se staví k podpoře spíše skepticky.

„Celkově vidíme, že v Česku je podpora do velké míry jednoznačná a většina Středoevropanů chce podporovat Ukrajinu v bezpečnostních a vojenských otázkách. Ale velmi mnoho lidí je také unavených válkou. Cítí negativní dopady války, které jsou spojené s finanční krizí a konsolidací,“ popisuje jedna z autorek průzkumu Katarína Klingová.

„Začínali jsme se třemi zeměmi –⁠⁠⁠ Slovenskem, Českem a Maďarskem. V posledních pěti letech jsme to zvýšili na baltské země, V4, Rumunsko a Bulharsko. V budoucnosti bychom rádi pokryli také země západní Evropy, jako je Německo,“ upozorňuje Klingová.

Autoři průzkumu zjišťovali také to, jaký je po třech letech války na Ukrajině názor na Rusko. To pro většinu států nadále představuje hrozbu. Nejvíce pro Poláky (86 %), naopak Rusko považuje za nebezpečné pouze necelá třetina Bulharů.

Stále viditelnějším a znepokojivějším rizikem se pro Evropany ve střední a východní části kontinentu stává Čína. Ale pouze dva státy vnímají Čínu za rostoucí bezpečnostní hrozbu. „V České republice to vnímá 53 procent lidí, v Litvě už 49 procent, ale v rámci devíti oslovených zemí jde o dva státy, které nejvíce poukazují na nebezpečné aktivity Číny,“ doplňuje Klingová.

Bezmála šedesát procent Čechů si poté myslí, že Ukrajina má právo útočit na ruská území jako odpověď na ruskou invazi. Na Slovensku s tímto výrokem souhlasí jen polovina lidí.

Další sousedské rozdíly mezi Českem a Slovenskem vyšly najevo při vojenské podpoře Ukrajiny. „Až 63 procent Slováků si myslelo, že poskytování pomoci Ukrajině zbytečně prodlužuje válku,“ doplňuje Klingová.

Klingová poukazuje také na stabilní podporu institucí Evropské unie a NATO, které sehrávají v konfliktu klíčovou roli. Téměř tři čtvrtiny respondentů z Česka by setrvalo v EU. V případě Severoatlantické aliance se počty zvýšily na 86 procent. Naopak v Bulharsku by přibližně 40 procent lidí z těchto institucí raději vystoupilo.

Průzkum se zaměřil i na vnímání demokracie jako zřízení státu, které usiluje o ochranu svobody a práva. V Česku věří v demokracii 89 procent respondentů. A je to nejvíce ze sledovaných států. Nejmenší důvěru budí demokracie v Bulharsku, i tak je však číslo poměrně vysoké.