Článek
Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o rozpočet, který má zajistit bezpečnost státu, podpořit klíčové investice a zároveň pokračovat v konsolidaci veřejných financí.
„Vláda dnes schválila rozpočet na rok 2026. Schválila ho jednomyslně. Jde o rozpočet, který nejenže investuje do budoucnosti České republiky, ale také výrazně přispívá k bezpečnosti a k energetické nezávislosti České republiky,“ uvedl Fiala na tiskové konferenci po jednání kabinetu.
Rozpočet podle něj odráží hlavní priority vlády, jako je bezpečnost státu, investice do dopravní infrastruktury a energetiky i podporu vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací. Na investice má jít rekordních 11 % všech rozpočtových výdajů, tedy více než 272 miliard korun.
Evropské peníze a nové zákony přinesou víc příjmů
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upřesnil, že mezi srpnovým návrhem a finální podobou rozpočtu došlo k navýšení na příjmové i výdajové straně celkem o necelých 13 miliard korun ze zdrojů Evropské unie. „Je to důsledek podrobnější analýzy konkrétních resortů, na co všechno se mohou čerpat peníze,“ řekl.
Dalších téměř 14 miliard korun přinesou dvě legislativní změny: novela zákona o zaměstnanosti a nový zákon o jednotném měsíčním hlášení. „V této chvíli už je ve sbírce, takže jsme už mohli počítat s těmi kladnými dopady do státního rozpočtu a konkrétně je to vyčíslené na necelých 14 miliard korun,“ uvedl Stanjura.
Doprava dostane o 22 miliard více
Významně si polepší Ministerstvo dopravy, jehož rozpočet byl proti původnímu srpnovému návrhu posílen o 22 miliard korun. Podle premiéra je to součást širší snahy udržet vysoké tempo investic. „Doprava dostane signifikantně víc peněz. Dokončí se všechny stavby, které jsou rozdělané, mohou se kontrahovat další stavby,“ řekl Fiala. Meziročně ale rozpočet ministerstva tak jako tak klesne.
Navýšení se týká také školství, které získá o 5,3 miliardy korun víc než v srpnové verzi návrhu rozpočtu, především pro vysoké školy. Celkové výdaje na školství dosáhnou rekordní úrovně — o 37 miliard korun více než loni. Posílí i výdaje na vědu a výzkum, kam z národních zdrojů zamíří přes 55 miliard korun, nejvíce v historii.
Obrana dostane navíc 45 miliard
Výdaje na obranu příští rok dosáhnou 2,35 % HDP, což je meziročně nárůst zhruba o 45 miliard korun. „Jenom připomenu, že my jsme přebrali vládu v okamžiku, kdy za rok 2021 byly výdaje na obranu 1,4 % HDP, což bylo 89 miliard. Příští rok 2,35 % HDP a 206,5 miliardy. Jeden obrovský skok z 90 na 207 miliard, to je vlastně 117 miliard nárůst více než o 100 % v částce a meziročně je to nárůst takřka o 46 miliard korun,“ popsal Stanjura.
Sociální výdaje a platy
Největší část rozpočtu tradičně směřuje na sociální výdaje, zhruba 950 miliard korun. Meziročně jde o nárůst o 20 miliard, z toho 740 miliard připadá na důchody. Díky reformám by měl být důchodový účet příští rok v přebytku 23 miliard korun.
Objem prostředků na platy vzroste meziročně o téměř osm procent. Zahrnuje mimo jiné zákonné zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy, růst platů příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků či zvýšení platů ostatních zaměstnanců státu.
Bydlení a digitalizace stavebního řízení
Ministerstvo pro místní rozvoj bude podle šéfa resortu Petra Kulhánka (STAN) hospodařit s přibližně 25 miliardami korun. Většinu tvoří evropské prostředky, které MMR rozděluje v rámci operačních programů.
Čistě ze státního rozpočtu činí kapitola ministerstva bezmála 8,5 miliardy korun. Podle Kulhánka se oproti původnímu technickému návrhu podařilo dosáhnout významného posunu zejména v oblasti podpory dostupného bydlení a digitalizace stavebního řízení. Oproti červencové verzi rozpočtu resort navýšil prostředky zhruba o pět miliard korun.
„Výraznou část tvoří 2,2 miliardy korun přímo z rozpočtu pro Státní fond podpory investic na program dostupného nájemního bydlení, který v kombinaci s dalšími svými zdroji bude v roce 2026 poskytovat dotace na úrovni nějaké 4,4 miliardy korun, ta úvěrová část je na úrovni 2,3 miliardy korun,“ upřesnil Kulhánek.
Díky tomu bude možné vedle nájemního bydlení financovat i další programy Státního fondu podpory investic, například revitalizace brownfieldů, technickou infrastrukturu nebo bezbariérové bytové domy. Nově je připraven také program na úsporné bytové domy s alokací půl miliardy korun.
Zároveň pokračuje projekt digitalizace stavebního řízení. Na příští rok je vyčleněno 730 milionů korun, aby bylo možné včas dosáhnout cílového stavu do konce roku 2027.
Životní prostředí a energetika
Významnou součástí rozpočtu tvoří prostředky směřující do oblasti životního prostředí a energetiky. Státní fond životního prostředí bude podle ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) hospodařit s rozpočtem lehce přes 50 miliard korun, přičemž drtivá většina těchto peněz půjde na investice.
„Je potřeba si k těmto financím také přečíst zhruba 90 % z rozpočtu Státního fondu životního prostředí, tedy dalších zhruba 45 miliard, které skončí v investicích buďto veřejného sektoru, ať státu, municipalit, krajů, anebo částečně také soukromého sektoru,“ uvedl Hladík.
Zásadním projektem je výstavba horkovodu z Dukovan do Brna, jehož financování vláda v rámci rozpočtu potvrdila. „Zhruba 50 % tepla bude právě z tohoto horkovodu, 30 % z odpadu a zhruba 20 % z dřevní štěpky. To znamená, de facto by po těchto investicích mělo být celé Brno převedeno na zdroj tepla, které není závislý na fosilním palivu,“ vysvětlil Hladík. Vliv na životní prostředí podle něj bude stejný situaci, jako kdyby v Brně přestalo jezdit 100 000 osobních aut.
Vláda do dnešní půlnoci musí návrh rozpočtu odeslat do Sněmovny. Poslanci se jím ale budou zbývat až v novém složení po víkendových volbách. Opoziční hnutí ANO už dalo najevo, že v případě volebního vítězství bude chtít vrátit rozpočet vládě k přepracování. V takovém případě by Česko pravděpodobně zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu.
Reálný skok v investicích není tak velký
Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek, který rozpočet komentoval pro Českou televizi, označil změny oproti srpnovému návrhu za zlepšení, ale zdůraznil, že základní parametry se nezměnily.
„Je to určitě lepší, ale řekl bych, že celkově se to hodnocení asi příliš nemění. Je pravda, že sice vláda našla nějaké dodatečné zdroje, ale ten výsledný schodek, který představila, se v podstatě nezměnil, zůstává stejný,“ uvedl Dufek.
Podle něj plánovaný deficit zůstává zhruba na letošní úrovni, pokud se vezme v úvahu budoucí pohledávka vůči jaderné elektrárně Dukovany a navýšení výdajů na obranu. U investic, které vláda prezentuje jako rekordní, upozornil na vliv inflace. „Musíme počítat i s tím, že ten rekord, který vzniká, vzniká i v důsledku inflace. A že v tom reálném vyjádření ten skok nahoru není až tak významný, dokonce v některých kapitolách ty investice mohou být reálně dokonce nižší,“ řekl.
Opozice rozpočet odmítá
Kriticky se k rozpočtu postavila i bývalá ministryně financí a místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. Upozornila na to, že vláda do návrhu započítala nové příjmy ve výši téměř 14 miliard korun z boje s šedou ekonomikou a zavedení jednotného měsíčního hlášení, přestože podle ní zatím není zřejmé, zda tyto příjmy skutečně vzniknou.
„Objevily se tam nové příjmy ve výši necelých 14 miliard, které získá údajně bojem s šedou ekonomikou. Já upozorňuju, že zatím v podstatě nevíme, jak ten zákon bude vypadat. Ten formulář není, čeká to na příští vládu, ale už tato vláda najednou si tam vykouzlila 14 miliard,“ uvedla Schillerová.
Zpochybnila také údajně rekordní investice, které podle ní nelze posuzovat bez detailního pohledu do struktury rozpočtu. „Je potřeba se podívat do střev rozpočtu, protože ty investice je potřeba očistit od investic do obrany,“ řekla s tím, že tyto výdaje často nemají multiplikační efekt v české ekonomice. „Většinou ne, protože nakupujeme ze zahraničí, my tady nemáme žádnou obrovskou výrobní zbrojařskou firmu, jsou to investice, které se vám neprojeví,“ dodala.
Podle Schillerové rozpočet neřeší ani problémy ve zdravotnictví a dopravě a bude nutné ho po volbách přepracovat. „Pokud volby vyhrajeme, staneme se součástí většiny parlamentní, tak já rozhodně budu navrhovat, aby se ten rozpočet vrátil k přepracování,“ řekla.