Článek
Americký prezident Donald Trump nedávno na své sociální síti Truth Social sdílel satirické video vytvořené umělou inteligencí. Byl na něm s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jak odpočívají na lehátkách na pláži v Gaze a popíjejí drink mezi palmami, jachtami, luxusními letovisky a zlatými sochy Trumpa.
V pondělí se oba politici sice nesetkali na pláži, ale v Bílém domě, ale Trumpem oznámený mírový plán přesto něco ze zmiňovaného videa má. Pásmo Gazy by měl po odchodu izraelské armády a odzbrojení Hamásu spravovat mezinárodní výbor, jakási „Rada míru“. A v jejím čele bude stát – Donald Trump.
Americký prezident představil svůj mírový plán, který Netanjahu přijal a evropští politici včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pochválili. Palestinská teroristická organizace Hamás, která dosud Gaze vládla, se zatím nevyjádřila.
Od Hamásu Trump chce, aby propustil všech zbývajících 48 izraelských rukojmích, z nichž ale zůstala naživu zřejmě méně než polovina. Pak má Hamás složit zbraně a rozpustit se výměnou za amnestii. Na propuštění rukojmích dostal Hamás 72 hodin – čas běží od včerejška.
Následovat má postupné stažení izraelské armády z Gazy, vpuštění humanitární a potravinové pomoci a vytvoření nové vlády v pásmu, složené z nezávislých palestinských osobností, technokratů a také cizinců. Jejím úkolem bude také ekonomická obnova pásma.
Trumpův plán pro Gazu.
Plán na stažení izraelských sil z Gazy hned v úterý Netanjahu rozporoval. „To se nestane,“ prohlásil ve videu, které sdílel na sociálních sítích.
Roli ve správě poválečné Gazy má mít bývalý britský premiér Tony Blair a nejvyšší dohled nad vším bude mít, jak už bylo zmiňováno, Donald Trump. Bezpečnost v pásmu zajistí Mezinárodní stabilizační síly a příští rok se pak mohou konat volby.
Jedna podmínka splněna. Další mohou být problém
Je toto všechno reálné? Agentura Reuters ve své analýze uvádí, že jedna klíčová podmínka pro uzavření dohody je splněna. Je to podmínka nutná pro ukončení většiny válek. Únava a vyčerpání obou stran.
„Dvě třetiny Izraelců si přejí konec války, a ačkoliv není možné zjistit mínění Palestinců, je zřejmé, že chtějí zastavit utrpení a devastaci v Gaze,“ píše se v analýze.
Naplnění řady bodů plánu ale bude složité. V první řadě není jasné, nakolik je Hamás ochoten se vzdát zbraní i moci. Co když složí zbraně a pak se Izraelci rozhodnou pokračovat ve válce? Kdokoliv z Palestinců, kdo se ujme vlády nad Gazou v nových podmínkách, bude čelit hněvu a útokům minimálně části Hamásu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a americký prezident Donald Trump v Bílém domě při oznámení návrhu na ukončení války v Pásmu Gazy.
Další otázkou je, kdo vytvoří Mezinárodní stabilizační síly. S takovou misí v Gaze nejsou žádné zkušenosti a zatím to nevypadá, že tam některé země chtěly vyslat vojáky.
Trump řekl, že ti američtí tam rozhodně nepůjdou. I pro vojáky z některých arabských zemí – Egypta, Maroka, Kataru nebo Spojených arabských emirátů – může být pásmo horká půda. Na druhé straně každý arabský politik, který do Gazy své vojáky pošle, bude mít velké plus u Donalda Trumpa.
Ten nešetřil po schůzce s Netanjahuem superlativy. „Je to nádherný den. Den míru nejen pro Gazu, ale nazvěme ho i dnem věčného míru pro Blízký východ. Je to jeden z největších dnů civilizace,“ rozplýval se americký prezident.
Nicméně radikální, krajně pravicoví ministři v Netanjahuově vládě už avizují, že se jim plán nelíbí, protože prý opakuje staré chyby.
„Umožnit působení mezinárodních bezpečnostních sil v Gaze a udělit při tom ústřední roli Kataru představuje historicky promarněnou příležitost konečně se vymanit z okovů Osla, obrovské diplomatické selhání, zavírání očí a odvracení se od všech lekcí ze 7. října. (…) Opět to skončí pláčem,“ napsal ministr financí Becalel Smotrič.
Dohody z Osla uzavřel Izrael a Palestinci v roce 1993, ale nevedly k trvalému mírovému uspořádání. Dne 7. října 2023 Hamás zaútočil na jižní Izrael, což vyvolalo izraelskou invazi do Gazy. Katar je domovem exilového vedení Hamásu, hrál roli prostředníka v jednáních o Gaze a zároveň do pásma posílal v uplynulých letech s izraelských souhlasem finanční pomoc.
Pokud se Trumpův plán realizuje, změní Pásmo Gazy během několika desítek let popáté svůj režim a příslušnost ke státu. Do roku 1967 bylo fakticky součástí Egypta, pak jej obsadil Izrael. Roku 1994 předal pásmo nově vytvořené Palestinské samosprávě v čele s prezidentem Jásirem Arafatem. Od voleb v roce 2006 ovládal Gazu Hamás.
.
