Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nemáme tady svobodu slova, spousta lidí je trestána za názory. S tímto prohlášením vystoupil při veřejné debatě s prezidentem Petrem Pavlem muž v Bruntálu, kde se Pavel zastavil na své cestě po severní Moravě. Podobným způsobem se vyjádřili na sociálních sítích nebo v rozhovorech i někteří politici nebo celebrity – Radek Vondráček, Jaroslav Foldyna, Michal David nebo Marek Vašut.
Podívejme se ale, jak nás vidí odjinud a jak jsme na tom ve srovnání s ostatními. Univerzita ve švédském Göteborgu v rámci projektu The Varieties of Democracy vypracovává každoročně žebříček svobody vyjadřování, Freedom Expression Index. Minulý týden vydala žebříček za rok 2024. První je Dánsko, na posledním 153. místě Severní Korea. Česko je sedmé. Podle dubnové analýzy organizace Reportéři bez hranic je Česko ve svobodě médií na desátém místě na světě.
Ve dvou na sobě nezávislých výzkumech patří Česko, pokud jde o svobodu slova, do první desítky. To nebude náhoda.
Svoboda slova v Česku byla a je za Havla, Klause, Zemana, Paroubka, Topolánka, Babiše i Fialy, za všech. V čem se mýlí lidé, kteří říkají, že u nás není a vrací se cenzura? Zaměňují kritiku svých názorů za umlčování a cenzuru. To je ten základní problém a omyl.
Když něco řeknou nebo napíšou, narazí na kritiku. Často dost tvrdou, na sociálních sítích schytávají nadávky a konfrontují je ti, kteří jejich názor nezastávají. Když například někdo napíše, že žádný covid neexistoval, že Rusko není na Ukrajině agresor nebo že bychom měli vystoupit z Evropské unie, zastánci opaku mu někdy dají pořádný slovní nářez. Ale nikdo, zdůrazněme nikdo, mu nezakazuje tak mluvit nebo psát. Někteří naši spoluobčané zkrátka špatně snášejí kritiku a nesouhlas. A považují je za umlčování a cenzuru.
Zastánci učitelky, která v pražské škole učila studenty, že Rusko na Ukrajině bojuje proti nacistům a Ukrajinci upalují Rusy, považují její vyhazov za důkaz nesvobody. Nikoliv. Vedení školy se na základě toho, co studentům vykládala, rozhodlo ji vyhodit, protože je špatná učitelka. Prostě její zaměstnavatel s ní nebyl spokojen. Zastávat tyto názory jí nikdo nezakazuje, ostatně teď kandiduje za hnutí Stačilo! do Poslanecké sněmovny. Bylo by to možné v zemi, kde je cenzura a nesvoboda?
