Článek
„Kloním se k nepromlčitelnosti vraždy. Je otázka, zda všech jejích forem, nebo jen těch nejzávažnějších případů.“ Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová to v neděli řekla v diskusním pořadu Poledne s Moravcem.
Podle svých slov by přijala obě varianty, tedy zrušení nepromlčitelnosti u všech případů i u těch nejzávažnějších. Pozměňovací návrh, podle kterého by zločin vraždy přestal podléhat třicetileté promlčecí době, předložila skupina koaličních poslanců z ANO, SPD a Motoristů.
Rozhodnutí o zrušení promlčecí lhůty u vraždy by podle Bradáčové nemělo být založeno na statistikách, ale na společenských hodnotách. „Vražda je trestný čin s fatálním následkem. Nejvyšší morální imperativ, který v trestním právu máme,“ sdělila. „Je potřeba akcentovat i jiná východiska, především to hodnotové, Česká republika by tím řekla, že vražda je nepromlčitelná, protože lidský život je absolutně chráněn. Je to jasné stanovisko ve vztahu k vraždě.“ Dodala také, že ve státech, které již promlčitelnost u vražd zrušili, toto rozhodnutí nevedlo k nižšímu počtu spáchaných vražd.
„Pro děti potřebujeme nové ústavy“
Nejvyšší státní zástupkyně okomentovala také možnost snížení věkové hranice trestní zodpovědnosti z patnácti na třináct let, o kterém uvažuje ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Podle jeho plánů by šlo o snížení jen u nejzávažnějších zločinů a násilných trestných činů.
Bradáčová se ale domnívá, že už v současnosti nejsou schopny ústavy, kam jsou děti umisťovány poté, co se dopustí závažného trestného činu, zajistit bezpečnost společnosti ani dětí, které jsou do ústavů umisťovány společně s pachateli. „Ať už se hranice změní, nebo ne, potřebujeme vznik nových výchovných terapeutických ústavů, které by se o tyto děti staraly,“ zhodnotila s tím, že podobné ústavy jsou za hranicemi běžné, například v Polsku nebo Maďarsku.
Podobné ústavy jsou střežené a také představují další stupeň trestu v případě, že dítě v ochranné výchově recidivuje. „Dnes za další vysoce nebezpečné skutky dítěti s ochrannou výchovou už nic nehrozí,“ řekla.
Bradáčová se ale stejně jako Tejc přiklání k hranici třinácti let, ne čtrnácti, jak je v Evropě obvyklejší. „Když se podíváme na statistiky, tak nejzávažnějších trestných činů násilné povahy se dopouštějí ve stejné míře třináctiletí i čtrnáctiletí,“ přiblížila Bradáčová.
„Soudy k posudkům musí být kritické“
Bradáčová minulý týden podala dovolání v případu nehody miliardáře Zdeňka Pelce, při které zemřel člověk. Soudy stíhání zastavili kvůli špatnému zdraví obviněného, ministr Tejc Bradáčové předložil nový důkaz ve věci, který má souviset se zdravotním stavem obviněného.
Dovolání by ale Bradáčová podala podle svých slov i bez daného důkazu, dovolání totiž nemůže přihlížet k novým důkazům. Dovolání podle ní mělo dva důvody. „Soud si pořídil znalecký posudek mimo hlavní líčení a státní zástupce tak nedostal příležitost se k němu vyjádřit. Samotný obsah znaleckého posudku byl spíše takový, že diagnóza je komplikovaná a je potřeba s odstupem několika měsíců nově diagnózou zabývat,“ popsala.
Soud podle ní také například nezkoumal, jestli by se obviněný mohl hlavního líčení zúčastnit formou videokonference. „Nezpochybňujeme onemocnění ani jeho vážnost, ale zpochybňujeme jeho návaznost na samotné konání hlavního líčení,“ dodala Bradáčová s tím, že soudy by se měli na znalecké posudky dívat více kriticky.
Podle Bradáčové přibylo případů, kdy obvinění usilují o to, aby je jejich choroba vyloučila z možnosti stanout před soudem. Trestní zákoník při nepříznivém stavu trvajícím déle než rok totiž umožňuje zastavit trestní stíhání.
„Stačí sbírat informace proti státu“
Bradáčová mluvila také o vazbě čínského občana, který je ve vazbě od začátku roku a o jeho propuštění rozhodl soud na konci července. Vrchní soud minulý týden muže z vazby nepropustil. Obviněný je ze špionáže pro čínskou tajnou službu. „Spor se povede o výklad trestného činu. Jde o to, jestli se jedná o trestný čin ohrožovací, nebo musí vyvolat poruchu. Tedy jestli stačí jen sbírat informace za účelem využít je k poškození státu, anebo zda k tomu už musí dojít,“ řekla Bradáčová s tím, že zastupitelství čin vnímá jako ohrožovací a stačí tedy samotné sbírání informací.
„Vzhledem k tomu, že je stíhaný stále ve vazbě, předpokládám, že se s tím ztotožnil i soud,“ dodala.
Řeč došla také na samotný paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Ten chtěla vláda původně zrušit, nakonec se ale paragraf o tomto trestném činu pouze zpřesní. Podle návrhu týmu Bradáčové by mělo být podrobněji popsáno jednání, které paragraf označuje za nezákonné. „Předpokládám, že upřesnění ministr předloží na podzim,“ řekla.
