Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podle výpovědi ženy ji měl v letech 2008 a 2009 sexuálně zneužívat a znásilnit katolický kněz a tehdejší vedoucí diplomové práce na teologické fakultě. Policie původně věc odložila s tím, že v chování muže vůči dospělé studentce nespatřila trestný čin. Žena, Ústavním soudem označována jako Z., v předchozích letech nenašla zastání ani u státního zastupitelství, ani u ústavních soudců.
Ústavní soud se ale ve středu přiklonil k nálezu Evropského soudu pro lidská práva a svůj původní odmítavý verdikt zrušil. Uznal, že jde o porušení lidských práv stěžovatelky.
„Z hlediska Ústavního soudu došlo k porušení povinnosti na účinné vyšetřování ze strany orgánů činných v trestním řízení ke stěžovatelce. Stěžovatelka vnesla tzv. hájitelná tvrzení a orgány činné v trestním řízení se tím dostatečně nezabývaly,“ uvedla soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová.
Justice podle nového nálezu nezohlednila osobní situaci ženy, její zranitelnost ani vztah důvěry a závislosti, který mezi ní a duchovním panoval. Stěžovatelka se u soudů domáhala primárně adekvátního pojmenování účastníka. Uvedla, že církev po obviněních přesunula kněze do zahraničí, kde však zastává svou funkci duchovního. O ní se mezitím podle jejích slov šířily pomluvy, že je „posedlá“ a svedla kněze, což vedlo až k pokusu o sebevraždu.
ČTK uvedla, že muž je podle dostupných informací řeholním knězem v janovské provincii řádu bosých karmelitánů. Řád mu už dříve pozastavil výkon veřejné služby do skončení soudního i paralelního kanonického řízení.
Podle obhájce Z. Daniela Bartoně bude mít tento případ pozitivní vliv na ty budoucí. „Každý takový případ může povzbudit ty, kdo si něčím podobným prošli nebo byli svědky podobného chování, aby sebrali odvahu a začali jednat. V tomto ohledu to může mít dopady jak na církevní prostředí, tak na práci policie a státní zastupitelství,“ řekl Bartoň.
Dřívější zkušenost se sexuálním obtěžováním
Z. tvrdí, že byla sexuálnímu nátlaku vystavena dlouhodobě. Po smrti jejího otce se podle ní duchovní začal stavět i do role otcovské autority. Důvěry a psychické závislosti, které si u ní vybudoval, měl podle stěžovatelky zneužít – přes opakované odmítání ji měl nutit k sexuálním kontaktům. A to i přesto, že mu žena výslovně sdělila, že jeho doteky jí působí fyzickou nevolnost. Duchovní podle ní věděl i o tom, že ji v dětství sexuálně obtěžoval jiný kněz a ona se tomu nedokázala bránit.
Ústavní soud teď vyhodnotil, že kněz mohl využít její bezbrannosti k uspokojení jeho sexuálních potřeb.
Žena podala trestní oznámení v roce 2019. Policie ale věc odložila a státní zastupitelství její stížnost zamítlo. Podle úřadů se nejednalo o situaci, kterou by bylo možné vyhodnotit jako bezbrannost podle trestního práva, tudíž že mezi ní a duchovním nešlo o vztah srovnatelný například se vztahem učitele a žáka. Podle dozorového státního zástupce byla věc ze strany policie vyšetřena řádně.
Poté, co soudy její stížnosti zamítly, obrátila se na Ústavní soud. I ten v květnu 2021 uvedl, že je stížnost neopodstatněná. Konstatoval tehdy, že orgány činné v trestním řízení své povinnosti splnily a protiprávnost jednání podezřelého nebyla prokázána. Stěžovatelka se následně obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který loni rozhodl, že Česká republika porušila její právo na účinné vyšetřování. Přiznal jí 25 tisíc eur jako odškodnění a dalších 1000 eur jako náhradu nákladů řízení. Po tomto verdiktu se případ vrátil k Ústavnímu soudu, který tentokrát rozhodl jinak.
Případ se tím vrací zpět k policii k přezkoumání. Ústavní soud otevřel prostor pro to, aby byla zohledněna skutková podstata bezbrannosti. „Ústavní soud neřekl, jestli byla naplněna skutková podstata bezbrannosti, a nemůže to říci. Ústavní soud jenom říká, že stěžovatelka podala hájitelná tvrzení, která tomu mohla nasvědčovat. Zda byla, nebo nebyla naplněna, musí rozhodnout orgány činné v trestním řízení,“ dodala soudkyně Zemanová.
Proti obnově řízení se stavěl soudce Tomáš Langášek, uplatnil jako jediný z patnáctičlenného pléna odlišné stanovisko také k dnešnímu nálezu. Varoval před prolomením principu „není zločinu bez zákona“, který spočívá v tom, že nikdo nemůže být trestán za jednání, které nebylo v době spáchání zakázáno zákonem.
