Článek
Starosta Koukal má pro cizince jednu užitečnou radu: vyhýbat se taxíkům, píše ve svém článku z Prahy agentura Reuters. „Snažíme se nabídnout rovněž některé jiné služby… společně s letištními úřady jsme zahájili tři nové autobusové linky z letiště do města s fixním jízdným. Tito lidé tedy mají další možnost nepoužívat taxíky,“ říká.
Ze kterého roku asi citovaná ukázka pochází? Starším generacím může napovědět jméno primátora v úvodu. 1996. Ano, to byla ta džungle divokých devadesátek, na kterou vzpomínáme u retro reportáží a krimi seriálů.
O čtrnáct let později se do Ruzyně vypravila redaktorka Hospodářských novin a napsala zprávu o tom, jak turisty „loví“ na směny zhruba dvacet aut, která nemají smlouvu s letištěm a za jízdu si účtují podle libosti, občas i třikrát tolik, než je oficiální sazba. Píše se rok 2010 a odborník na cestovní ruch Tomio Okamura říká, že Praha je na tom s taxíky nejhůře ze všech evropských letišť. „Když vystoupíte v Londýně nebo v Paříži, potkáte jen oficiální taxi a nejde si je splést.“
Konec výletu v čase. Jeho smyslem bylo připomenout, že když v roce 2025 čteme o poměrech, jaké kolem taxíků na letišti panují, nejde vůbec o překvapení, ale jen o špatný film pro pamětníky. Bohužel hodně dlouhý - dobrých třicet let. Zkušenost sdílená generacemi cestujících.
Momentálně jsou tématem (stejně jako před patnácti lety) takzvaní naháněči, kteří (i v bundách s nápisem „Official Taxi“) lákají cestující k autům neoficiální taxislužby, ačkoli jedinou oficiální taxislužbou je podle smlouvy s letištěm z roku 2023 Uber, který nicméně nefunguje jako klasická, ale jako alternativní taxislužba, takže je potřeba si jízdu předem domluvit přes aplikaci. Za dobu od devadesátek totiž do hry vstoupily vyspělé technologie.
Novinář a youtuber Janek Rubeš, který teď problém, co nastává maximálně jednou za patnáct let, znovu otevřel, líčí: „Vystoupíte z letadla a vejdete do chaosu, do místa, kde jsou různé společnosti, které se o vás perou jako o cestujícího. Vy se snažíte dostat do své destinace bezpečně, levně, rychle, normálně. A najednou tam je nějaká společnost Uber, která vyhrála výběrové řízení. Předtím tam byly taxíky, normální taxi firmy s transparentem.“
„Cestující se v drtivé většině případů snaží dostat na veřejnou dopravu, která je odsunutá za tento ‚divoký východ‘, kde si každý chce utrhnout svého zákazníka. A pokud si ho utrhne někdo z taxíků tradičních, tak většinou z našeho pozorování došlo k předražení,“ dodává své postřehy Rubeš.
Podle člena představenstva Letiště Praha Martina Kučery byla předražená i firma, kterou letiště vysoutěžilo před Uberem. „Tak jsme vysoutěžili model úplně jiný, cestující vždy ví cenu dopředu.“ Mluvčí letiště říká: „Mrzí nás, že navzdory dřívějším opatřením se stále objevují jednotlivci, kteří zneužívají prostředí letiště ke klamavým praktikám.“
Kdo kdy co soutěžil a vysoutěžil a jaká opatření se přijímají, ale pasažéry a jejich kufry v reálu moc nezajímá. Jde o to, jak se každý jeden z 16 353 522 cestujících, které Letiště Praha vloni odbavilo, na Ruzyň nebo z Ruzyně dostane. Je to průměrně 44 804 lidí denně. Ve špičkové sezoně o dost víc. Žádají slušnou cenu a slušnou kulturu cestování.
„V pondělí v podvečer došlo na pražském letišti k roztržce mezi dvěma poskytovateli taxislužby. Na místě zasahovala hlídka cizinecké policie. Událost byla vyhodnocena jako přestupek proti občanskému soužití,“ řekl deníku Zdopravy.cz mluvčí cizinecké policie. „Roztržka“ měla proběhnout u stanoviště Uberu mezi jeho řidičem a řidičem neoficiální taxislužby. Příležitostná wrestlingová show jako součást cestovatelského zážitku - zdarma. Neviditelná ruka trhu v akci bez pravidel.
Taxíky na letištích jsou dobré rito asi kdekoli na světě. V Praze o to víc, že na Ruzyň, ačkoli se Letiště Václava Havla pořád zvětšuje (v Evropě patří do čtvrté desítky) nevedou koleje. A veřejnou hromadnou dopravu tady obstarávají jen autobusy k metru. To je nedostatečné, málo pohodlné. Není divu, že cestující, kteří se před terminálem shánějí po vyhlášené pražské MHD, berou místo čekání na bus zavděk taxíkem a neřeší, jestli je opravdu oficiální, nebo si jen tak říká.
Ne že by kolejová doprava na letiště - i to je dlouhý film pro pamětníky - nekonečné problémy vyřešila mávnutím proutku. Ale stoprocentně by přispěla k tomu, aby taxíky přestaly být tak výsadním, a pro spoustu lidí de facto jediným možným způsobem přepravy. Když nebude letištní taxi tolik lukrativní, nebude tolik o co se prát, obrazně ani doslova.
Status quo působí dojmem, že nejvýkonnější domácí lobby nejsou vinaři, ani myslivci nebo kamionoví dopravci, ale taxislužby. Protože nemusely dělat nic: stačilo přihlížet tomu, jak jim politici léta nekazí kšefty tím, že na letiště natáhnou rychlodráhu.
